Propad porodnosti je dramatický, říká demografka

Nahrávám video

V Česku se loni narodilo nejméně dětí v historii země – bylo jich zhruba 84 300. Vedoucí katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková označuje propad za „dramatický“. Je za ním prý změna reprodukčních plánů i ekonomická nejistota. Česko prý zažívá stejně intenzivní pokles porodnosti a plodnosti jako v 90. letech po listopadové revoluci a změně režimu.

Podle Kocourkové porodnost klesá již třetím rokem, což je výsledkem dvou faktorů – poklesem počtu žen v reprodukčním věku, tedy slabšími ročníky z první poloviny 90. let, i intenzitou rození dětí. V druhé polovině 90. let byla početnost těchto ročníků ještě výrazně nižší, takže nelze do budoucna očekávat výrazný nárůst, dodává SYRI, který se tématu také věnuje.

Prý to kopíruje evropské trendy, až do roku 2021 jsme se ale vývoji v západní a severní Evropě vymykali. „Desetiletí před nástupem epidemie covidu u nás probíhal plynulý růst úhrnné plodnosti až k vrcholu 1,83 dítěte na jednu ženu. V roce 2021 jsme byli na vrcholu Evropy, proto ten rychlejší a dramatičtější propad,“ popisuje Kocourková.

Nahrávám video

Podmínky byly podle expertky příznivé jak pro mladé ženy k založení rodiny, tak pro starší matky k tomu, aby měly dalšího potomka. Pravděpodobnost, že budou mít bezdětní dítě, byla 90 procent. Za zvýšenou porodností bylo z téměř čtvrtiny narození třetích dětí, za poklesem po roce 2021 pak z víc než poloviny nenarození prvního dítěte.

Ekonomické důvody

Pokles byl podle Kocourkové s velkou pravděpodobností vyvolán zhoršenými ekonomickými podmínkami. „Je to výsledek situace z roku 2023. Je potřeba si uvědomit, že roky 2022 a 2023 byly pro naši populaci nejtíživější z hlediska vysoké inflace, energetické krize,“ vypočítává důvody „dramatického propadu“. Loni byla úhrnná plodnost 1,37 dítěte na jednu ženu.

Ekonomické důvody jsou jedna věc – dříve prý bylo narození dítěte intuitivní, teď musí být pečlivě naplánováno. Čísla však ukrývají ještě hlubší a komplexnější problémy, které patrně představují širší hodnotovou změnu, podotýká Kocourková. Odrazit se prý lze od technologického pokroku, který mění seznamování a tím i partnerské vztahy.

„Mladí lidé se seznamují rychleji, povrchněji, obtížněji,“ říká s tím, že proti dlouhodobějším závazkům vystupuje řada jiných podnětů a cílů včetně zážitků nebo cestování. „My už v našich výzkumech vidíme, že hodnota rodiny a rodičovství klesá. Už to není tak automatická povinnost, jako byla pro předchozí generace,“ podotýká demografka.

Jako v devadesátkách

Přesto prý pokles připomíná 90. léta. „Nabízí se velká paralela s tím, co se odehrálo v 90. letech. Propad je stejně intenzivní jako na počátku 90. let. Tehdy došlo k zásadním změnám po změně politického režimu a následné ekonomické transformaci. Umožnilo to prosazení nových hodnot. Mladí mohli volit jiné alternativy než jen rodičovství,“ uvedla Kocourková nedávno v Senátu.

Vedle této „váhavosti“ ohledně rodičovství se objevují i problémy s neplodností. „Asi 20 procent mladých lidí řeší problém s neplodností. (…) Čím více budou ženy odkládat rodičovství do vyššího věku, tím větší hrozí riziko neplodnosti a nutnosti se spoléhat na asistovanou reprodukci,“ říká Kocourková.

Nevyrovnané počty narozených dětí tak podle Kocourkové budou ovlivňovat další systémy, jako školské či pracovní. „Dlouhodobějším dopadem je urychlení demografického stárnutí zespodu věkové pyramidy,“ říká.

Ve druhé polovině 80. let minulého století se rodilo podle údajů Českého statistického úřadu ročně kolem 130 tisíc dětí. O deset let později jich bylo zhruba 90 tisíc. Poté počet postupně rostl, v letech 2017 a 2018 se dostal na 114 tisíc. Pak zas klesal. Předloni přišlo na svět zhruba 91 tisíc chlapců a děvčat. Loni jich bylo zhruba 84 300. Podle výsledků výzkumu Masarykovy univerzity Současná česká rodina mezi lety 2020 a 2022 ubylo lidí, kteří chtěli děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...