První československý počítač připojený k internetu vážil tunu, vědci museli vyrobit vlastní kabel

Nahrávám video

Od prvního internetového připojení z tuzemska uplynulo 30 let. Vědci z ČVUT, tehdy ještě v Československu, se při něm spojili se svými rakouskými kolegy. Získat potřebný počítač jim předtím trvalo několik měsíců a rektor univerzity se musel zavázat, že vybavení nebudou používat k vývoji jaderných zbraní. Internet se pak začal rozšiřovat i mimo univerzitní kruhy, loňský rok bylo k síti připojeno 83 procent českých domácností.

E-mail, sociální sítě, zprávy i vysílání v mobilu, ale také nakupování, vyhledávání v jízdních řádech nebo on-line bankovnictví jsou dnes běžné součásti života. Stojí na síti internet. Jeho začátky si řada lidí spojí s vytáčeným připojením. Z dnešního pohledu bylo takové připojení pomalé, nespolehlivé a drahé. Ale otevřelo možnosti pro širokou veřejnost.

Úplný začátek byl na ČVUT v Praze. V neděli uběhne třicet let od chvíle, kdy se Čechoslováci poprvé spojili s někým přes internet, a to s vědci na Keplerově univerzitě v Linci.

Jejich cílem bylo, aby náklady na odeslání jednoho e-mailu byly srovnatelné nebo nižší než odeslání jednoho dopisu poštou. Spojení měl na starosti Jan Gruntorád, dnes přezdívaný otec českého internetu. „Počítač IBM měl rozměry zhruba jeden na dva metry, byl jeden a půl metru vysoký a vážil jednu tunu,“ popsal Gruntorád stroj, přes který se první spojení uskutečnilo.

Potřeba byl mimo jiné i komunikační panel a směrovač, pro který museli odborníci získat speciální povolení. „Pan rektor ČVUT musel podepsat formuláře licenčního řízení, že tento směrovač zůstane pouze na adrese uvedené v licenčním řízení a že nebude využit k vývoji chemických a jaderných zbraní,“ přiblížil dnešní emeritní ředitel sdružení CESNET.

Po měsíce trvajících jednáních přístroj konečně dorazil. Ale bez kabelu. Vědci jej tak nemohli použít. „Jeden z kolegů se na to podíval a řekl: Kluci, počkejte já bych zkusil něco vymyslet. Sehnal konektory a do večera kabel udělal,“ nastínil Gruntorád. 

Jen pár metrů od místa prvního internetového spojení teď neustále protéká obrovské množství dat. Před 30 lety by obyčejná fotka z telefonu, která má 2 MB, tekla přes internet 28 minut a zároveň by síť nikdo nemohl využívat k ničemu jinému. Dnes takový soubor dojde na druhou stranu k jinému uživateli za pouhých 160 miliontin sekundy. Rozdíl je i v infrastruktuře a posunula se také kapacita sítě i celé technologie.

První zrušenou doménou byla ta s koncovkou .cs

Internet se v Československu rozšiřoval postupně. Byly na něm na začátku hlavně texty, obrázky byly jen výjimečné. Nebylo totiž možné přenášet tolik dat.

Stránky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v listopadu 1994
Zdroj: ČT24

V roce 1992 bylo aktivních asi čtyřicet domén, v letech 1993 až 1994 asi 114. Doména .cs se používala i dlouho po rozdělení republiky a byla to také historicky první zrušená doména. Dnes je domén s koncovkou .cz zaregistrovaných víc než 1,4 milionu. V průměru ji tak má skoro každý sedmý obyvatel. Denně přibývají stovky dalších.

Hlavně ale přibývají uživatelé. Zatímco před 17 lety bylo k internetu připojených jen asi 19 procent domácností, loni to bylo 83 procent. Roste i objem spotřebovaných dat, během posledních deseti let více než desetinásobně.

Ještě v roce 1994 stálo nejrychlejší připojení pro firmy skoro 60 tisíc korun. V Česku ceny v podstatě diktoval v té době monopolní Telecom. Internet vedl přes telefonní linky, a cena tak závisela i na jejich vytíženosti. I tak šlo na tehdejší poměry o velké částky. Když chtěl Telecom zvednout poplatky o 60 procent, došlo i na protesty. V polovině devadesátých let se do sítě začaly připojovat první společnosti, které pak službu zpřístupnily více lidem. 

Protesty proti zvyšování poplatků Telecomem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 3 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 4 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 10 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 16 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 17 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.