První schůze, první spor. Poslanci rozhodli o imunitním výboru, budou v něm všechny strany

Nahrávám video

Poslanci zvolení v říjnových volbách poprvé usedli do sněmovních lavic. Již dopoledne převzali osvědčení o zvolení, na ustavující schůzi pak složili slib. Následoval první spor, který se týkal počtu členů mandátového a imunitního výboru. Poslanci po dlouhé rozpravě odhlasovali, že výbor bude mít 19 členů, zastoupeny tak budou všechny strany. Až v dalších dnech dojde na volby nového předsedy Poslanecké sněmovny a dalších sněmovních orgánů. Poslanci se sejdou znovu ve středu v 10 hodin.

Schůzi svolal v souladu se zákonem bývalý předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD), který ji také zahájil a až do zvolení svého nástupce ji bude řídit. V úvodu schůze proto nejprve složil slib on, teprve po Hamáčkovi tak učinili zbývající poslanci a slib složili do rukou předsedy předchozí sněmovny.

Znění slibu přečetl Vojtěch Filip (KSČM) jako nejstarší místopředseda předcházející sněmovny. Ostatní poslanci pak slib složili v abecedním pořadí slovem „slibuji“, podáním ruky Hamáčkovi a podpisem.

Dopoledne poslanci převzali osvědčení

Volba vedení sněmovny přijde na řadu až při pokračování schůze, což připadlo na středu. Dvě stovky poslanců zvolených v říjnu však byly ve sněmovně už v pondělí dopoledne, kdy převzali z rukou ředitele odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václava Henycha osvědčení o zvolení.

Marek Benda převzal osvědčení o zvolení poslancem, zůstává nejdéle sloužícím členem dolní komory
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Mezi poslanci, kteří osvědčení převzali a slib složili, byli i ti, kteří během měsíce, který od voleb uplynul, avizovali, že se mandátu vzdají – středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) či liberecký hejtman Martin Půta (SLK, zvolen za STAN) a také Jiří Hlavatý (za ANO), který zvolením přišel o místo v Senátu, ale v doplňovacích volbách hodlá do horní komory kandidovat znovu.

V souladu s nedělním rozhodnutím Nejvyššího správního soudu naopak již převzal jedno z osvědčení a slib Martin Kupka (ODS) namísto svého spolustraníka Petra Bendla. Na něj nakonec poslanecký mandát nezbyl poté, co soud přepočítal přednostní hlasy.

Několik poslanců si pro osvědčení přišlo pozdě a dostali je až dodatečně. Vůbec nedorazil znovuzvolený poslanec KSČM Jiří Dolejš, který je podle předsedy strany Vojtěcha Filipa na sjezdu brazilských komunistů a vrátí se až v noci. Dolejš také zatím nesložil slib, učiní tak až později. Kromě něj se ze zasedání nové sněmovny omluvili tři ministři dosluhující Sobotkovy vlády, kteří však poslanci nejsou.

Nahrávám video

Volba předsedy a místopředsedů zabere dva dny

Předsedu sněmovny budou poslanci volit ve středu. Místopředsedy si zvolí až v pátek. V úterý se poslanci nesejdou kvůli lhůtě provázející volbu šéfa dolní sněmovny. Návrhy, kdo by měl v čele sněmovny usednout, mohly strany podávat do pondělních 17 hodin.

Volební komise vznikla již před ustavující schůzí, jejím předsedou se stal poslanec ANO Martin Kolovratník. Má devatenáct členů, kteří reprezentují všech devět sněmovních stran. V rámci jednoho z bodů ustavující schůze vzalo sněmovní plénum na vědomí ustavení komise. Mělo jít o první hlasování nové sněmovny, které však řídící schůze prohlásil za zmatečné, úspěšně se tedy podařilo nové Poslanecké sněmovně dokončit až hlasování číslo 2.

Členové nové Poslanecké sněmovny
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Volba předsedy dolní komory zřejmě nebude příliš složitá: po volbách se objevili dva adepti na tuto funkci: ANO nominovalo Radka Vondráčka a ODS svého předsedu Petra Fialu. Ten ale nakonec svou kandidaturu vzdal, protože Vondráčka podpoří dostatek poslanců: Ruku pro něj zvednou zástupci ANO, SPD, komunistů i Pirátů.

Důvěra vládě a vedení sněmovny jsou dvě různé věci. Pro nás je důležité, aby sněmovna fungovala a dokázala menšinovou vládu kontrolovat. Není tu jiný kandidát než Vondráček, který by získal většinu. Sněmovnu kromě jeho podpory můžeme tak jedině zaseknout.
Mikuláš Peksa
místopředseda strany, poslanec

Není zřejmé, jak velkou podporu budou mít jednotliví kandidáti na místopředsedy. O funkce ve vedení sněmovny se ucházejí Petr Fiala z ODS, Vojtěch Pikal (Piráti), předseda SPD Tomio Okamura, předseda KSČM Vojtěch Filip a bývalý šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Zároveň však zazněl požadavek bloku ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN na dvě místopředsednická křesla, když tyto strany mají dohromady 48 mandátů.

Otázkou je i to, kolik místopředsedů vlastně bude. Strany mluví o čtyřech nebo pěti křeslech. Může se ale stát, že plénum v tajné volbě některé z místopředsednických pozic neobsadí. V takovém případě by volba pokračovala na dalších schůzích, jako tomu bylo před čtyřmi lety. Kolik místopřesedů sněmovna získá, bude jasné ve středu.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš navíc před schůzí avizoval, že strana nechá své poslance zcela podle jejich libovůle hlasovat v případě kandidátů SPD a KSČM. Podotkl přitom, že neví „o nikom, kdo by aktivně podporoval zástupce KSČM nebo pana Okamuru“. A například sociální demokraté nezvedou ruku ani pro Vondráčka, ani pro Okamuru.

Nahrávám video

Mandátový a imunitní výbor pro všechny? Nakonec ano

Krátce poté, co začali jednat, objevily se mezi poslanci první rozpory kvůli počtu členů mandátového a imunitního výboru. Jan Farský (STAN), Miroslava Němcová (ODS) či Jan Bartošek (KDU-ČSL) chtěli, aby jich bylo tolik, že ve výboru zasednou zástupci všech sněmovních stran. Podle Farského je k tomu potřeba výbor s osmnácti členy.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik přitom přišel s návrhem na třináctičlenný mandátový a imunitní výbor a ČSSD navrhla, aby měl patnáct členů. V obou případech by TOP 09 a STAN neměly zastoupení. To by ale podle opozice bylo nedemokratické.

Symbolická hodnota mandátového a imunitního výboru je vysoká. Pokud se výbor usnese, že poslanci mají být stíháni, a to na základě dokumentů, k nimž ostatní nemají přístup, tak to legitimizuje hlasování sněmovny. Každá strana by ve výboru měla mít svého zástupce.
Miloš Gregor
politolog, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Němcová totiž ve svém projevu upozornila, že mandátový a imunitní výbor jedná neveřejně a jeho členové jako jediní mohou nahlížet do žádostí o vydání, která do sněmovny přijdou. „Má-li demokraticky fungovat parlament po volbách, které vyslaly do sněmovny devět politických uskupení, je nezbytně nutné, aby těchto devět politických uskupení mělo svého zástupce v mandátovém a imunitním výboru,“ řekla. Jakub Michálek (Piráti) pak upozornil, že jeho strana navrhla do čela výboru Petra Gazdíka (STAN), což znamená, že v něm skutečně musí být všechny strany. 

Hnutí ANO bude mít v mandátovém a imunitním výboru 8 členů, Demokratický blok může nominovat 5 zástupců, Piráti a SPD dostanou po 2 křeslech a KSČM a ČSSD mohou nominovat po jednom členovi výboru.
Martin Kolovratník
předseda volebního výboru

Poslance pak zaměstnala debata o tom, jak řešit situaci, kdy při určitém počtu členů výboru by měly dva kluby nárok na zastoupení půldruhého poslance. Návrh Jana Bartoška (KDU-ČSL), aby se schůze přerušila a poslanecké kluby do středy zformulovaly svá stanoviska, neprošel. Hnutí ANO požádalo o půlhodinovou přestávku.

Jednání o ustavující schůzi sněmovny byla chabá. Andrej Babiš jezdí po mítincích a pan Faltýnek zkouší sestavit sněmovnu způsobem, kdy s nikým pořádně nemluví. Příklad mandátového a imunitního výboru je naprosto jasným selháním těch, kteří měli za úkol sněmovnu alespoň v rámci nějakých dohod připravit k jednání.
Miroslava Němcová
poslankyně ODS
Nahrávám video

Po pauze vzala sociální demokracie zpět svůj návrh a podpořila variantu osmnáctičlenného výboru. KSČM a ANO pak navrhli, aby měl výbor 19 členů. Svůj návrh stáhl také Farský, který už netrval na osmnácti členech výboru.

„Hnutí ANO sice navrhuje devatenáct členů, ale to znamená, že místo sedmi členů výboru dostanou osm. Trváme na osmnácti členech. V devatenácti mají ANO a SPD ve výboru většinu, přestože ve sněmovně mají jen polovinu mandátů,“ vysvětlil Jakub Michálek (Piráti). Podle Vojtěcha Pikala (Piráti) se už na tom, kdo podpořil devatenáctičlenný výbor, ukazuje, jak bude vypadat podpora pro vládu hnutí ANO.

Nahrávám video
Mandátový a imunitní výbor nedává definitivní rozhodnutí, ale třeba Tomio Okamura řekl, že se rozhodne na základě doporučení tohoto výboru.
Mikuláš Peksa
místopředseda strany, poslanec

Podle Vondráčka (ANO) je to v pořádku. „Ano, máme tam o jednoho člena navíc, ale proč bychom to neudělali?“ usmíval se po jednání Vondráček.

Poslanci nakonec odhlasovali, že mandátový a imunitní výbor obsadí devatenáct poslanců. Výbor by mohl mimo jiné rozhodovat o doporučení, zda by měla sněmovna opětovně vydat předsedu ANO Andreje Babiše a místopředsedu hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Zřízení a stanovení počtu členů dalších výborů přijde na řadu až po volbě místopředsedů. O rozdělení výborů mezi strany se strany radily v průběhu posledního měsíce, úplná shoda však nebyla. Blok ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jich žádá více, než jim podle ANO náleží.

Až po skončení ustavující schůze se pak posune dál vyjednávání o nové vládě. Dosavadní Sobotkova vláda bude moci teprve tehdy podat demisi. Prezident Miloš Zeman pak bude moci jmenovat premiérem šéfa vítězného hnutí ANO Andreje Babiše. Ten hodlá s programovými prioritami své vlády oslovit všechny parlamentní strany až poté, co s nimi seznámí prezidenta.

Menšinová vláda s ad hoc podporou bude hnutí ANO vyhovovat. Bude mít přístup k exkluzivním informacím, ale strany, které budou vládu podporovat, ne. Andrej Babiš je šikovný, obsadí ministerstva loajální spíše k sobě samému než k samotným rezortům.
Miloš Gregor
politolog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 14 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 10 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 11 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 15 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.