První schůze, první spor. Poslanci rozhodli o imunitním výboru, budou v něm všechny strany

Nahrávám video

Poslanci zvolení v říjnových volbách poprvé usedli do sněmovních lavic. Již dopoledne převzali osvědčení o zvolení, na ustavující schůzi pak složili slib. Následoval první spor, který se týkal počtu členů mandátového a imunitního výboru. Poslanci po dlouhé rozpravě odhlasovali, že výbor bude mít 19 členů, zastoupeny tak budou všechny strany. Až v dalších dnech dojde na volby nového předsedy Poslanecké sněmovny a dalších sněmovních orgánů. Poslanci se sejdou znovu ve středu v 10 hodin.

Schůzi svolal v souladu se zákonem bývalý předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD), který ji také zahájil a až do zvolení svého nástupce ji bude řídit. V úvodu schůze proto nejprve složil slib on, teprve po Hamáčkovi tak učinili zbývající poslanci a slib složili do rukou předsedy předchozí sněmovny.

Znění slibu přečetl Vojtěch Filip (KSČM) jako nejstarší místopředseda předcházející sněmovny. Ostatní poslanci pak slib složili v abecedním pořadí slovem „slibuji“, podáním ruky Hamáčkovi a podpisem.

Dopoledne poslanci převzali osvědčení

Volba vedení sněmovny přijde na řadu až při pokračování schůze, což připadlo na středu. Dvě stovky poslanců zvolených v říjnu však byly ve sněmovně už v pondělí dopoledne, kdy převzali z rukou ředitele odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václava Henycha osvědčení o zvolení.

Marek Benda převzal osvědčení o zvolení poslancem, zůstává nejdéle sloužícím členem dolní komory
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Mezi poslanci, kteří osvědčení převzali a slib složili, byli i ti, kteří během měsíce, který od voleb uplynul, avizovali, že se mandátu vzdají – středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) či liberecký hejtman Martin Půta (SLK, zvolen za STAN) a také Jiří Hlavatý (za ANO), který zvolením přišel o místo v Senátu, ale v doplňovacích volbách hodlá do horní komory kandidovat znovu.

V souladu s nedělním rozhodnutím Nejvyššího správního soudu naopak již převzal jedno z osvědčení a slib Martin Kupka (ODS) namísto svého spolustraníka Petra Bendla. Na něj nakonec poslanecký mandát nezbyl poté, co soud přepočítal přednostní hlasy.

Několik poslanců si pro osvědčení přišlo pozdě a dostali je až dodatečně. Vůbec nedorazil znovuzvolený poslanec KSČM Jiří Dolejš, který je podle předsedy strany Vojtěcha Filipa na sjezdu brazilských komunistů a vrátí se až v noci. Dolejš také zatím nesložil slib, učiní tak až později. Kromě něj se ze zasedání nové sněmovny omluvili tři ministři dosluhující Sobotkovy vlády, kteří však poslanci nejsou.

Nahrávám video

Volba předsedy a místopředsedů zabere dva dny

Předsedu sněmovny budou poslanci volit ve středu. Místopředsedy si zvolí až v pátek. V úterý se poslanci nesejdou kvůli lhůtě provázející volbu šéfa dolní sněmovny. Návrhy, kdo by měl v čele sněmovny usednout, mohly strany podávat do pondělních 17 hodin.

Volební komise vznikla již před ustavující schůzí, jejím předsedou se stal poslanec ANO Martin Kolovratník. Má devatenáct členů, kteří reprezentují všech devět sněmovních stran. V rámci jednoho z bodů ustavující schůze vzalo sněmovní plénum na vědomí ustavení komise. Mělo jít o první hlasování nové sněmovny, které však řídící schůze prohlásil za zmatečné, úspěšně se tedy podařilo nové Poslanecké sněmovně dokončit až hlasování číslo 2.

Členové nové Poslanecké sněmovny
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Volba předsedy dolní komory zřejmě nebude příliš složitá: po volbách se objevili dva adepti na tuto funkci: ANO nominovalo Radka Vondráčka a ODS svého předsedu Petra Fialu. Ten ale nakonec svou kandidaturu vzdal, protože Vondráčka podpoří dostatek poslanců: Ruku pro něj zvednou zástupci ANO, SPD, komunistů i Pirátů.

Důvěra vládě a vedení sněmovny jsou dvě různé věci. Pro nás je důležité, aby sněmovna fungovala a dokázala menšinovou vládu kontrolovat. Není tu jiný kandidát než Vondráček, který by získal většinu. Sněmovnu kromě jeho podpory můžeme tak jedině zaseknout.
Mikuláš Peksa
místopředseda strany, poslanec

Není zřejmé, jak velkou podporu budou mít jednotliví kandidáti na místopředsedy. O funkce ve vedení sněmovny se ucházejí Petr Fiala z ODS, Vojtěch Pikal (Piráti), předseda SPD Tomio Okamura, předseda KSČM Vojtěch Filip a bývalý šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Zároveň však zazněl požadavek bloku ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN na dvě místopředsednická křesla, když tyto strany mají dohromady 48 mandátů.

Otázkou je i to, kolik místopředsedů vlastně bude. Strany mluví o čtyřech nebo pěti křeslech. Může se ale stát, že plénum v tajné volbě některé z místopředsednických pozic neobsadí. V takovém případě by volba pokračovala na dalších schůzích, jako tomu bylo před čtyřmi lety. Kolik místopřesedů sněmovna získá, bude jasné ve středu.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš navíc před schůzí avizoval, že strana nechá své poslance zcela podle jejich libovůle hlasovat v případě kandidátů SPD a KSČM. Podotkl přitom, že neví „o nikom, kdo by aktivně podporoval zástupce KSČM nebo pana Okamuru“. A například sociální demokraté nezvedou ruku ani pro Vondráčka, ani pro Okamuru.

Nahrávám video

Mandátový a imunitní výbor pro všechny? Nakonec ano

Krátce poté, co začali jednat, objevily se mezi poslanci první rozpory kvůli počtu členů mandátového a imunitního výboru. Jan Farský (STAN), Miroslava Němcová (ODS) či Jan Bartošek (KDU-ČSL) chtěli, aby jich bylo tolik, že ve výboru zasednou zástupci všech sněmovních stran. Podle Farského je k tomu potřeba výbor s osmnácti členy.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik přitom přišel s návrhem na třináctičlenný mandátový a imunitní výbor a ČSSD navrhla, aby měl patnáct členů. V obou případech by TOP 09 a STAN neměly zastoupení. To by ale podle opozice bylo nedemokratické.

Symbolická hodnota mandátového a imunitního výboru je vysoká. Pokud se výbor usnese, že poslanci mají být stíháni, a to na základě dokumentů, k nimž ostatní nemají přístup, tak to legitimizuje hlasování sněmovny. Každá strana by ve výboru měla mít svého zástupce.
Miloš Gregor
politolog, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Němcová totiž ve svém projevu upozornila, že mandátový a imunitní výbor jedná neveřejně a jeho členové jako jediní mohou nahlížet do žádostí o vydání, která do sněmovny přijdou. „Má-li demokraticky fungovat parlament po volbách, které vyslaly do sněmovny devět politických uskupení, je nezbytně nutné, aby těchto devět politických uskupení mělo svého zástupce v mandátovém a imunitním výboru,“ řekla. Jakub Michálek (Piráti) pak upozornil, že jeho strana navrhla do čela výboru Petra Gazdíka (STAN), což znamená, že v něm skutečně musí být všechny strany. 

Hnutí ANO bude mít v mandátovém a imunitním výboru 8 členů, Demokratický blok může nominovat 5 zástupců, Piráti a SPD dostanou po 2 křeslech a KSČM a ČSSD mohou nominovat po jednom členovi výboru.
Martin Kolovratník
předseda volebního výboru

Poslance pak zaměstnala debata o tom, jak řešit situaci, kdy při určitém počtu členů výboru by měly dva kluby nárok na zastoupení půldruhého poslance. Návrh Jana Bartoška (KDU-ČSL), aby se schůze přerušila a poslanecké kluby do středy zformulovaly svá stanoviska, neprošel. Hnutí ANO požádalo o půlhodinovou přestávku.

Jednání o ustavující schůzi sněmovny byla chabá. Andrej Babiš jezdí po mítincích a pan Faltýnek zkouší sestavit sněmovnu způsobem, kdy s nikým pořádně nemluví. Příklad mandátového a imunitního výboru je naprosto jasným selháním těch, kteří měli za úkol sněmovnu alespoň v rámci nějakých dohod připravit k jednání.
Miroslava Němcová
poslankyně ODS
Nahrávám video

Po pauze vzala sociální demokracie zpět svůj návrh a podpořila variantu osmnáctičlenného výboru. KSČM a ANO pak navrhli, aby měl výbor 19 členů. Svůj návrh stáhl také Farský, který už netrval na osmnácti členech výboru.

„Hnutí ANO sice navrhuje devatenáct členů, ale to znamená, že místo sedmi členů výboru dostanou osm. Trváme na osmnácti členech. V devatenácti mají ANO a SPD ve výboru většinu, přestože ve sněmovně mají jen polovinu mandátů,“ vysvětlil Jakub Michálek (Piráti). Podle Vojtěcha Pikala (Piráti) se už na tom, kdo podpořil devatenáctičlenný výbor, ukazuje, jak bude vypadat podpora pro vládu hnutí ANO.

Nahrávám video
Mandátový a imunitní výbor nedává definitivní rozhodnutí, ale třeba Tomio Okamura řekl, že se rozhodne na základě doporučení tohoto výboru.
Mikuláš Peksa
místopředseda strany, poslanec

Podle Vondráčka (ANO) je to v pořádku. „Ano, máme tam o jednoho člena navíc, ale proč bychom to neudělali?“ usmíval se po jednání Vondráček.

Poslanci nakonec odhlasovali, že mandátový a imunitní výbor obsadí devatenáct poslanců. Výbor by mohl mimo jiné rozhodovat o doporučení, zda by měla sněmovna opětovně vydat předsedu ANO Andreje Babiše a místopředsedu hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Zřízení a stanovení počtu členů dalších výborů přijde na řadu až po volbě místopředsedů. O rozdělení výborů mezi strany se strany radily v průběhu posledního měsíce, úplná shoda však nebyla. Blok ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jich žádá více, než jim podle ANO náleží.

Až po skončení ustavující schůze se pak posune dál vyjednávání o nové vládě. Dosavadní Sobotkova vláda bude moci teprve tehdy podat demisi. Prezident Miloš Zeman pak bude moci jmenovat premiérem šéfa vítězného hnutí ANO Andreje Babiše. Ten hodlá s programovými prioritami své vlády oslovit všechny parlamentní strany až poté, co s nimi seznámí prezidenta.

Menšinová vláda s ad hoc podporou bude hnutí ANO vyhovovat. Bude mít přístup k exkluzivním informacím, ale strany, které budou vládu podporovat, ne. Andrej Babiš je šikovný, obsadí ministerstva loajální spíše k sobě samému než k samotným rezortům.
Miloš Gregor
politolog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 1 hhodinou

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 3 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 4 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 4 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.