Psychologové můžou školám chybět víc než dřív. Dětí s duševními problémy přibylo

Řadě základních a středních škol stále chybějí školní psychologové, v některých regionech jich postrádají až desítky. Vyplývá to z vyjádření krajů pro ČT. Důvodem je podle nich dlouhodobý nedostatek odborníků i jejich nejisté financování. Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše jsou teď přitom psychologové ve školách potřeba více než dřív, žáků s duševními problémy totiž během distanční výuky přibylo.

„Naše psycholožka loni bohužel zemřela a od té doby marně sháníme náhradu,“ popisuje zástupkyně ředitelky Základní školy Pionýrů v Sokolově Zorka Šimralová. „Její práci musí dělat školní preventista a výchovný poradce. Od letošního školního roku jsme taky zavedli pravidelné třídnické hodiny, abychom se dětem mohli více věnovat,“ přibližuje Šimralová, jak se škola snaží chybějícího odborníka nahradit.

Stejnou situaci řeší v řadě krajů. „Jak základní, tak střední školy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem školních psychologů,“ dosvědčuje mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková. „V ideálním stavu by každá škola měla mít školního psychologa. Z tohoto pohledu nám chybí psychologové asi u 90 procent škol,“ odhaduje mluvčí Středočeského kraje Martina Kemrová. „Je to u nás velký problém. Potřebovali bychom jich asi desítky,“ přidává se mluvčí Ústeckého kraje Martin Volf. Podobně odpovídají i Moravskoslezský, Zlínský, Karlovarský či Plzeňský kraj.

Nejméně školních psychologů mají dlouhodobě na Ústecku – na více než 76 tisíc žáků základních škol připadalo v roce 2020 šestnáct psychologů, na 32 tisíc středoškoláků jich pak byli jen tři. „Základní ani střední školy v Ústí nad Labem prakticky nemají školního psychologa,“ uvedl náměstek primátora města Michal Ševcovic (PRO Zdraví a Sport) s tím, že odborníky financovali z evropských peněz v rámci takzvaných šablon.

Právě ty bývají nejčastějším způsobem financování školních psychologů. „Tyto projekty jsou však pouze krátkodobé a školní psychologové jsou tak v nejistotě,“ vysvětluje mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.

Některé školy dostávají peníze i od svých zřizovatelů – krajů či obcí. Často jim však stačí jen na částečný úvazek. „V menších městech je ale na něj mnohem těžší někoho najít. Obecně na periferiích je výrazně horší situace,“ popisuje předseda Asociace školní psychologie Jan Mareš. „Ohodnocení školních psychologů je horší než u jiných podobných profesí,“ doplňuje.

Z vysokých škol podle Mareše navíc nevychází dost absolventů, což potvrzují i některé kraje. „Problémem je nedostatek psychologů a příbuzných profesí obecně. Pokud student tento obor zdárně dokončí a absolvuje, odchází většinou tuto profesi vykonávat do soukromé sféry anebo do zdravotnictví,“ upozorňuje na další problém mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.

Dětí s psychickými poruchami přibývá

Psychologickou pomoc přitom po návratu z distanční výuky potřebuje čím dál víc žáků. „Kvůli uzavření škol přibylo dětí, kteří vyžadují nějakou formu podpory. Nemůžeme očekávat, že učitelky, které mají ve třídě 25 dětí, budou s dětmi individuálně pracovat,“ vysvětluje předseda Asociace školní psychologie Mareš, podle kterého se kromě negativních následků izolace můžou projevit i problémy s opětovnou socializací. „Ze zkušeností ze zahraničí víme, že děti se musí naučit na sebe opět reagovat. Hlavně ty mladší,“ vysvětluje.

Nárůst psychických problémů v celé populaci a zejména u mladých dospělých potvrzují zjištění Národního ústavu duševního zdraví z listopadu 2020. Stejná instituce pak letos v květnu upozornila na to, že v posledních letech výrazně vzrostl počet dětí a dospívajících s psychickými poruchami. „Bavíme se o celkovém systému péče, o možnosti psychologických konzultací či o zapojení speciálních pedagogů,“ navrhuje Jan Mareš další možná řešení.

Změnu ve financování školních psychologů by měl přinést nový systém, který připravuje ministerstvo školství. Na jeho základě by psychologové byli od roku 2025 financováni ze státního rozpočtu. „Záměrem je, aby financování pozic bylo systémové, zajistilo pocit stability pro tyto pracovníky a obecné pozitivní vnímání přínosu školních psychologů a dalších podpůrných pedagogických pozic ve školách,“ vysvětluje mluvčí resortu Aneta Lednová. Model nových úvazků začne ministerstvo ověřovat od příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...