Rath dokončil závěrečnou řeč, rozsudek padne na konci června

Krajský soud v Praze rozsudek vynese 27. června, oznámil v úterý po závěrečné řeči obžalovaného Davida Ratha předseda trestního senátu Robert Pacovský. 

Rath poslední dva dny přesvědčoval soud o svojí nevině. Tvrdil, že pro jeho odsouzení nejsou důkazy a že žádné úplatky nepřijímal. V závěru řeči prohlásil, že on ani další obžalovaní nejsou kriminálníci. Pokud policie v pořízených odposleších zachytila debaty o penězích, tak podle něj nešlo o úplatky. „Já o žádné peníze nikoho nepožádal, a pokud jsem někoho žádal o peníze, tak to bylo jenom pro sociální demokracii,“ řekl Rath.

V závěrečné řeči se obsáhle věnoval jednotlivým zakázkám, které byly podle obžaloby zmanipulované a velkou část projevu řešil také chyby, které podle něj soud udělal v původním odsuzujícím rozsudku. Soudu předal analýzu, z níž v projevu čerpal. „Byl bych rád, kdyby si soud při tvorbě nového rozsudku tento materiál vzal a se všemi spornými pasážemi se vypořádal. Z vystupování tohoto soudu mám jednoznačně dojem, že jste rozhodnutí,“ uvedl Rath. Státní zástupce Petr Jirát se nechtěl k závěrečné řeči Ratha vyjadřovat.

Vedle bývalého vrcholného politika sociální demokracie v kauze figuruje dalších deset obžalovaných. Žalobce Petr Jirát navrhl před týdnem v úterý soudu, aby poslal Ratha za přijímání úplatků na 8 až 9 let do vězení a nechal mu propadnout majetek.

Jirát už dříve uvedl, že korupce se musí postihovat přísnými tresty. „Už jsem tady v minulosti řekl, že korupce je rakovinou tohoto státu,“ uvedl. Dříve stejné přirovnání použil v kauze bývalého kolínského místostarosty Romana Pekárka, který za přijetí úplatku dostal pět let vězení. David Rath přitom namítal, že je Petr Jirát podjatý. 

Za tři měsíce tak bude v kauze vyhlášen druhý rozsudek. Pacovský prodlevu zdůvodnil tím, že ze strany obžalovaných byla podána žádost, aby se kauzou zabýval jiný soud.

Rozhodnout o tom bude muset Nejvyšší soud, kterému chce soudce před vynesením rozsudku poskytnout dostatek času. Předtím, než rozhodne, navíc nemůže být rozsudek vynesen. 

Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům.

Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.