Rath dostal za korupci opět 8,5 roku vězení. Soud uznal vinnými i dalších deset obžalovaných

Nikdo z obžalovaných si rozsudek vyslechnout nepřišel. Rath přitom v minulých dnech uvedl, že na vyhlášení zřejmě dorazí. Tvrdil ale, že mu předseda trestního senátu Robert Pacovský dával v průběhu líčení najevo, že rozhodne stejně jako poprvé.

Na tiskové konferenci na Hradčanském náměstí Rath ve středu dopoledne řekl, že odvolání podal k vrchnímu soudu už v úterý – den před vynesením rozsudku. Chce tím údajně dokázat, že jeho trest 8,5 roku vězení byl předem daný.

Verdikt v jeho kauze lze podle něj vnímat jako porušování ústavy, konkrétně principu presumpce neviny a nezávislosti soudů. Rath se domnívá, že v jeho kauze šlo o likvidaci politického protivníka a justice vyhověla přání prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků. Prezident podle něj na soudce tlačil a vyhrožoval jim.

Soudce vylučuje, že by podléhal tlakům

„Soud musí kategoricky vyloučit, že by podléhal vnějším tlakům,“ řekl předseda trestního senátu Robert Pacovský. Při zdůvodnění rozsudku zdůraznil, že jde o verdikt nestranného senátu. O vině obžalovaných ho přesvědčily důkazy.

Za klíčový důkaz označil výpověď podnikatelky Ivany Salačové, která se ke korupci přiznala a popsala, jak systém ovlivňování zakázek ve Středočeském kraji vypadal. „Nebyl to osamocený důkaz,“ podotkl Pacovský.

Její výpověď podle něj doplnily například odposlechy pořízené policií, které jsou po pětiletém trvání procesu terčem kritiky advokátů a důvodem, proč byl původní odsuzující rozsudek zrušen. „Nelze pominout rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se otázkou zabýval a konstatoval použitelnost odposlechů,“ řekl Pacovský.

Soudce připomněl, že obžalovaní v odposleších používali krycí řeč, kterou však Salačová pomohla policistům odtajnit. Zdůraznil také, že soud rozhodoval pouze na základě odposlechů, kterým bylo zřetelně rozumět. Advokáti si totiž dlouhodobě stěžovali na to, že jim rozumět nelze. „Členové měli možnost si odposlechy opakovaně přehrát, i za optimálnější situace, tedy v klidnějším prostředí, než je soudní síň,“ uvedl Pacovský.

Soudce také uvedl, že není pochyb o tom, že Rath o ovlivňování zakázek věděl a až na několik výjimek do něj nezasahoval. Soudce se také vrátil k zatčení Ratha z května 2012, kdy ho policie chytila s krabicí vína, kde bylo sedm milionů korun. „Soud vylučuje, že by s tou krabicí někdo manipuloval,“ uvedl Pacovský. Rath se od počátku hájí tím, že v krabici bylo víno, které policie zaměnila za peníze, když krabici „ztratil z dohledu“. 

Žalobce zvažuje odvolání a kritizoval průtahy

Odvolání zvažuje také státní zástupce Petr Jirát. Není spokojen s tím, že Rathovi a manželům Kottovým nepropadl veškerý majetek, jak soudu navrhoval. Soud rozhodl o tom, že jim mají propadnout pouze miliony, které u nich našla policie při domovních prohlídkách.

Rozsudek nad Rathem a Kottovými považuje za spravedlivý. Neobává se odvolacího řízení před pražským vrchním soudem, který již jednou odsuzující rozsudek v korupční kauze zrušil kvůli nasazeným odposlechům. „Nemělo by to dopadnout stejně, protože Nejvyšší soud jasně řekl, že ty odposlechy jsou naprosto v pořádku a jsou použitelné pro toto řízení,“ řekl Jirát.

Uvedl také, že neočekával, že soudní řízení potrvá pět let. Tři čtvrtě roku podle něj zabrala fáze od zatčení podezřelých po předání případu k soudu. Zde se však kauza zadrhla. „Nemohu to blíže komentovat. Trestní řád dává obžalovaným obrovský prostor pro to, co se tady těch pět let dělo,“ řekl Jirát. Zákonodárci by se podle něj měli zamyslet nad změnami, aby se podobná situace nemohla opakovat.

Stejné tresty dostali i další aktéři kauzy

I dalším obžalovaným soud vyměřil stejné tresty jako před třemi lety. Manžele Kateřinu a Petra Kottovy, kteří podle obžaloby machinace s tendry organizovali, potrestal soud 7,5 lety vězení. Podle soudu by měli přijít také o peníze a cenné papíry, které se našly u nich doma a na bankovních účtech.

Podnikatelka Lucia Novanská má jít do vězení na pět let, soud jí uložil i peněžitý trest. Ivaně Salačové, která se ke korupci přiznala, uložil soud za korupci podmínku. Podnikatelka v Rathově kauze figurovala jako spolupracující obviněná.

Mezi potrestanými byli i manažeři zdravotnických a stavebních firem, které se účastnily zmanipulovaných tendrů. Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý z firmy Konstruktiva Branko dostali pět let vězení, manažeři zdravotnických firem Puro-Klima a Hospimed Martin Jireš a Jindřich Řehák dostali 5,5 roku. Tříleté podmínky vyměřil soud Janu Hájkovi ze zdravotnické firmy B-Braun a Václavovi Kovandovi ze stavební firmy Pohl.

Rath a Kottovi měli převzít 38 milionů, další už nestihli

Machinace s tendry na modernizace středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku či hostivického gymnázia podle spisu vypadaly tak, že Kottovi přizpůsobovali krajské veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“.

Za ovlivnění zakázek měli manažeři firem zaplatit přes 48 milionů korun. Rath a Kottovi podle spisu převzali úplatky ve výši 38 milionů, z toho pro Ratha bylo 22 milionů. Zbytek už nestihli, protože je policisté zadrželi.

Soudní bitva ohledně odposlechů

Krajský soud v Praze za to nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Tento verdikt ale následující rok zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy jako důkaz použít lze. 

Případ se tak dostal zpátky ke krajskému soudu. To ale kritizoval Rath s tím, že se rozhodnutí Nejvyššího soudu nemá týkat aktuální kauzy. Odvolal se přitom na rozhodnutí Ústavního soudu v jiných případech, kde podle něj konstatoval, že rozhodnutí Nejvyššího soudu v živých kauzách nemůže mít vliv na jejich výsledek.

Podle Nejvyššího soudu byl ale první příkaz k odposlechu z roku 2011 dostatečně odůvodněný, proto ho lze použít u soudu. „Nejvyšší soud konstatuje, že daný příkaz byl vydán v mezích zákona a jeho odůvodnění je dostatečné,“ zaznělo v soudní síni. Podobně se soud vyjádřil také k dalším příkazům i ke sledování kanceláří. Nejvyšší soud zároveň konstatoval, že při rozkrývání tohoto typu trestné činnosti, ze které jsou obžalováni Rath a spol., jen těžko připadá v úvahu něco jiného než odposlechy.

Za vítězství zdravého rozumu označila tento verdikt Unie státních zástupců. „Nejvyšší soud potvrdil názor státního zastupitelství i ministra spravedlnosti, že odposlechy v kauze Davida Ratha jsou použitelné. Je to výborná zpráva pro spravedlnost v České republice,“ napsali žalobci v prohlášení. Obdobně mluvila i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová: „Víra ve spravedlnost má v obdobných kauzách znovu šanci.“

Rath si vedle toho stěžoval i na podjatost soudu, proto žádal, aby se případem zabýval jiný soud, což vyhlášení rozsudku znovu zdrželo. Rathovu stížnost nedávno zamítl Nejvyšší soud.

Jméno Davida Ratha navíc figuruje také ve druhé větvi případu, kde koncem loňského roku policie dokončila vyšetřování.