Reportéři ČT: Lídr ČSSD na severu Čech Matouš je trestně stíhaný

„Vím o tom, řešilo se to na předsednictvu, já jsem byla proti jeho kandidatuře, přiznám se, ale Ústecký kraj na tom trval,“ reaguje na současná Matoušova obvinění místopředsedkyně strany Jana Maláčová.

„Je to kandidát, na kterém se shodla ústecká sociální demokracie. Byl jsem obviňován, že jim do toho fušuji a že jim do toho zasahuji z Prahy. Je to čistě rozhodnutí ústecké sociální demokracie,“ dává ruce pryč od kandidátky předseda ČSSD Jan Hamáček.

„Pana starostu Krupky velmi dobře znám a myslím, že tady odvádí výbornou práci,“ komentoval při návštěvě Ústeckého kraje ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Na dotazy Reportérů ČT ke své kandidatuře sám starosta Matouš odpovídat nechtěl.

Prodej pozemků

Zdeněk Matouš je členem ČSSD od roku 2013. V minulosti zbohatl na prodeji pozemků, jako politik si vysloužil kritiku také například ostrým vystupováním vůči svým kolegům v zastupitelstvu.

Další z kontroverzí je obvinění z nevýhodného prodeje městského majetku z poloviny tohoto roku. Město prodalo developerské firmě metr čtvereční pozemků, kde bývaly zahrady, za 100 korun. „Přišli jsme asi o 15 až 20 milionů korun. Při normálním prodeji se tady ceny pozemků pohybují okolo tisíce korun za metr čtvereční,“ popisuje okolnosti případu, ve kterém čelí Matouš obvinění, opoziční zastupitel města Krupka Jan Kuzma (ANO).

„Ve stejné době hned v sousedství prodával lidem zahrádky za 250, 280 korun za čtvereční metr a jinde ve městě i za 320 až 470 korun,“ kritizuje starostu další opoziční zastupitelka Miloslava Bačová (Zdravá Krupka). Zástupcům opozice se nelíbí ani skutečnost, že jednatel firmy Jabloňový sad, která pozemky získala, Marek Ptáčník má trvalé bydliště na městském úřadě v Krupce.

„My jsme se hlasování zřekli, protože už od počátku bylo zřejmé, že je to někomu ušité na míru,“ říká zastupitel Kuzma. „Policejní komisař zahájil trestní stíhání 12 osob jako obviněných z přečinu porušení povinností při správě cizího majetku,“ uvádí policejní mluvčí Daniel Vítek.

Předchozí prodeje

V minulosti na prodeji vlastních pozemků Zdeněk Matouš vydělal. V roce 2005 nabídl Pozemkový fond Krupce pozemky na okraji města. Radnice nabídku odmítla. Potom si tyto pozemky koupil tehdejší místostarosta Matouš se svými dvěma společníky za cenu 340 tisíc korun. Zastupitelstvo poté změnilo územní plán a z louky se staly stavební parcely.

Matouš a jeho společníci parcely následně prodali za 43 milionů korun, tedy za 120násobek ceny, za kterou je původně nakoupili. Zdeněk Matouš byl v této době členem České strany národně sociální.

Matoušovým společníkem při tomto obchodu byl Petr Nedvědický, dnešní primátor Ústí nad Labem za hnutí ANO. „Teď se mě zbytečně tady nějakým způsobem snažíte grilovat, ale před 10 lety jsme prodávali, před asi 15 lety jsme začali nakupovat, jestli se nemýlím,“ vzpomínal Nedvědický v roce 2018. Obchod podle něj proběhl standardně.

Opakované volby

V roce 2010 se na sídlišti Maršov v Krupce musely opakovat komunální volby kvůli podezření z kupčení s hlasy. Sdružení vedené Zdeňkem Matoušem tehdy získalo 40 procent hlasů.

„Ty volby byly prostě strašné. Manipulovalo se tady voliči, jak to šlo, v podstatě i za přítomnosti ať už městské policie nebo státní policie. Ústavní soudce Stanislav Balík to přirovnal k jakési bandě zločinců ve westernovém městečku Divokého západu v devatenáctém století, kteří se rozhodli, že se zmocní toho městečka,“ vzpomíná opoziční zastupitelka Bačová.

Podezření z kupčení s hlasy pak provázelo parlamentní volby v roce 2017 na ústeckém sídlišti Mojžíř. Většina preferenčních hlasů tam byla pro Zdeňka Matouše a jeho stranického kolegu z Krupky Karla Roučka. Nakonec se ale v roce 2017 do Poslanecké sněmovny nedostali.

„Přišli s jedním volebním lístkem, vytáhli ho z peněženky, byl složený nebo ho měli přehnutý jenom v ruce a nechtěli ani pomalu obálky,“ vzpomínala na podivné okolnosti tehdejší volby členka volební komise v Mojžíři v Ústí nad Labem.

Spory s opozicí

„Jako opoziční zastupitelé nejsme připuštěni absolutně k ničemu, nedostáváme žádné informace, nevede s námi žádnou debatu, dokonce si vymyslel i jakousi směrnici pro úředníky, která jim zakazuje podávat nám informace,“ říká opoziční zastupitelka Bačová.

Opozice také dlouho měla obtížný přístup do časopisu vydávaného městem a radnici kvůli tomu zažalovala. „Pokud chceme jako opozice něco zveřejnit, tak se nám dělají obstrukce. Obstrukce ve smyslu toho, že oni jsou povinni článek uveřejnit do tří měsíců, takže ho uveřejní doopravdy na hraně,“ přibližuje zastupitel Rostislav Příhoda (Zdravá Krupka).

„Narazili jsme na ohromnou cenzuru a v podstatě od roku 2014 až do současnosti jsme kvůli tomu vedli s městem čtyři soudní řízení a všechno jsme vyhráli,“ vysvětluje zastupitelka Bačová.

Členství v ČSSD

Zdeněk Matouš působil také do roku 2020 jako náměstek hejtmana Ústeckého kraje za ČSSD. V loňských krajských volbách ale kandidoval za sdružení Lepší sever. Předseda strany Jan Hamáček tehdy uváděl, že on a podobní kandidáti nejsou členy ČSSD.

„Oni v situaci, kdy kandidovali za jinou politickou stranu nebo za jiný politický subjekt, pozbyli členství, to znamená, není možné být členem dvou subjektů, respektive kandidovat za jiný politický subjekt a zůstat členem sociální demokracie, nicméně poté požádali znovu o vstup do sociální demokracie a jejich místní organizace je přijala, to naše stanovy umožňují,“ popisuje Hamáček. K vylučování členů nyní Hamáček nevidí důvod. 

Pokles

„Sociální demokraté v minulých volbách zkoušeli různé typy lídrů v Ústeckém kraji. Dokonce z různých měst. V tuto chvíli sázejí na Krupku, která je dlouhodobě sociálnědemokratickým městem nebo městem se sociálnědemokratickou radnicí. Starosta vyhrává volby poměrně často, a to i přesto, že jsou na něj navěšeny nejrůznější kauzy,“ hodnotí politolog Lukáš Jelínek.

„Často vidíte v Ústeckém kraji, že se smazávají rozdíly mezi šerifem a gangsterem, kdy lidé neví, koho si volí na svoji radnici nebo do svého krajského zastupitelstva. Často jsou spokojeni, že je to někdo, kdo dokáže pro ně nebo pro obec něco udělat, a zapomínají na jeho pozadí,“ popisuje voličské uvažování Jelínek.

V roce 2010 získala ČSSD na Ústecku téměř 25 procent hlasů, v roce 2013 skoro 21 a v roce 2017 už jen šest a půl procenta. V loňských krajských volbách pak už jen pouhá tři procenta.

„Sociální demokraté měli dlouhodobě v Ústeckém kraji velmi dobrou výchozí pozici právě jako strana orientovaná na sociální témata, na dorovnávání rozdílů, jenomže v určitém okamžiku se ukázalo, že stranické špičky spíš mají tendenci dorovnávat své vlastní rozdíly, své vlastní rozpočty, zaplétat se do nejrůznějších klientelistických nebo korupčních sítí, a v tom okamžiku začala sociální demokracie postupně klesat,“ hodnotí politolog.

„Myslím si, že vlastně to už je taková ta labutí píseň sociálních demokratů v tuto chvíli, protože když někdo dokáže ještě zaujmout skupinu svých voličů ve svém vlastním městě, ať už jakýmikoliv cestami, tak to ještě neznamená, že může být dobrým krajským lídrem nebo že může udělat díru do světa na té celorepublikové úrovni,“ uzavírá Jelínek.