Reportéři ČT: Pokuty a penále pro ÚSTR dosahují až 84 milionů

Nahrávám video

Někdejší sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově zůstává neobyvatelné kvůli nepovedené rekonstrukci, která vznikla za bývalého vedení. Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil instituci čtyři pokuty. Jejich zaplacení ale nebude možné ani letos, ani v roce 2024, míní náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli redaktor Karel Vrána a kameraman Roman Šantúr.

„Bavíme se o zničení státního majetku, budovy v hodnotě tři sta milionů korun,“ prohlásil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Přestavba začala v únoru 2017 a stála sedmdesát milionů korun. „Z původního plánu výměny opláštění a zateplení budovy se postupně stala úplná rekonstrukce, která ovšem nebyla finančně kryta,“ upozornil náměstek Nedvědický. „Každý z nás ví, že když nemá peníze, tak prostě stavět nemá,“ dodal.

Podle předsedy Rady ÚSTR Eduarda Stehlíka je na vině předchozí vedení ústavu. „Jestliže někdo chce dělat rekonstrukci, která se bude týkat fasády a oken, tak má mít hotový průzkum,“ míní Stehlík. Ten podle něj v dostatečné míře neproběhl.

Bývalý náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka je ale přesvědčený, že někdejší vedení dodrželo své závazky. Stát ovšem podle něj odřekl dotaci, která by plánovanou rekonstrukci financovala.

Čtyři pokuty

Ministerstvo financí provedlo na ÚSTR od podzimu 2020 do jara 2021 několik kontrol, které odhalily přibližně deset porušení právních předpisů. Bývalý ředitel ústavu Zdeněk Hazdra rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že kontrola resortu financí byla účelová a měla nahrát developerům, kteří mají o lukrativní pozemky na Žižkově zájem.

Za pochybení vzniklá za minulého vedení udělil Finanční úřad pro hlavní město Prahu ústavu čtyři pokuty. Poslední a nejvyšší – přes 42 milionů korun – letos na podzim. „A pokud k tomu připočteme denní penále, tak se můžeme dostat k částce až 84 milionů korun. A pokud si uvědomíme, že rozpočet ÚSTR na příští rok je sto milionů, jedná se doslova o likvidační platební výměr,“ prohlásil Kudrna.

Podle náměstka Nedvědického instituce do konce roku disponuje jen několika miliony korun a nebude schopna pokutu uhradit ani v roce 2023, ani v roce 2024.

Právní odpovědnost

Za současný stav ale nikdo nenese odpovědnost. „Státní orgány příslušné, zejména orgány činné v trestním řízení, nejsou schopny vinu stanovit a nejsou schopny říci, kdo to vlastně zaplatí,“ prohlásil první ředitel ÚSTR a nynější poslanec Pavel Žáček (ODS). Minulé vedení za škody zatím nikdo nepotrestal.

„Když jsem v roce 2018 zjistil, že se kolem přestavby sídla ústavu dějí věci, které by mohly naznačovat, že dochází k věcem, které by mohly být trestným činem, tak jsem v této věci podal trestní oznámení,“ řekl Stehlík. Hazdra oponoval. „Na náš postup při rekonstrukci byla podána celkem tři trestní oznámení. Všechna byla odložena s tím, že se žádný trestný čin nestal,“ prohlásil bývalý ředitel.

Podle Kudrny však pražský finanční úřad konstatoval, že minulé vedení ÚSTR nepostupovalo v souladu se zákonem a dopustilo se porušení finanční kázně, což vedlo k vyměření pokut. K situaci se vyjádřilo i ministerstvo financí. „Rozhodně neříkám, že jsme připraveni uhradit všechno, ale jsme připraveni ÚSTR pomoci v takovém rozsahu, aby jeho běžný každodenní chod a fungování byly zachovány,“ řekl mluvčí resortu Filip Běhal.

Hazdru a Matějku zvolila v roce 2014 sedmičlenná rada, kterou volí senátoři. Horní komoru tehdy ovládaly levicové strany.

Význam ÚSTR

Zaplacení platebního výměru podle Kudrny ohrožuje schopnost ÚSTR pořádat mezinárodní vědecké konference, vydávat publikace a organizovat akce pro nejširší veřejnost. Ústav v loňském roce uspořádal osmnáct výstav, 23 konferencí pro veřejnost a řadu dalších akcí.

Jednou z událostí roku 2023 byla konference Ruský imperialismus, kde vystoupila dcera zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova Žanna Němcovová.

„To, co se nyní děje v Rusku, je docela úspěšný pokus o falšování dějin. Víte, že byly přepsány učebnice dějepisu pro školáky a jsem si zcela jistá, že i pro univerzity. Musíme znát své dějiny a pochopit, jaké hrůzy se odehrávaly ve 20. století a dříve. Kvůli tomu, abychom tyto chyby neopakovali, abychom si uvědomili, proč je demokracie lepší než autoritářské nebo totalitní režimy. K tomu slouží paměťové instituce,“ zdůraznila Němcovová.

Senátor Jiří Růžička (TOP 09) připomíná další důležitou úlohu ústavu. Když horní komora letos v létě jednala o návrzích prezidenta Petra Pavla na jmenování nových ústavních soudců, ÚSTR poskytl informace o jednom z kandidátů, Robertu Fremrovi, ohledně jeho předlistopadového působení. „Informace z ÚSTR, co se týkala minulosti kandidáta Fremra, byla poměrně dost důležitá, to jsou přesně věci, které potřebujeme znát,“ řekl Růžička.

Podle Stehlíka se jednalo o moment, kdy instituce ukázala svůj přínos společnosti.

Snahy o likvidaci ústavu

ÚSTR vznikl v roce 2007. Šestapadesát poslanců ČSSD a KSČM se tehdy obrátilo na Ústavní soud s žádostí o jeho zrušení, ten jim ale nevyhověl. „Sociální demokracie v pozadí s komunisty se snažila tu instituci zlikvidovat,“ připomněl Žáček. Na danou situaci vzpomínal i nově zvolený člen Rady ÚSTR Jiří Liška. „Sociální demokraté i komunisté říkali: Až se dostaneme k moci, tak první, co uděláme, zrušíme ústav,“ dodal.

Budova Petschkova paláce

Vedení ústavu, část ekonomického odboru, v současnosti sídlí v bývalém odborovém domě Radost a většina zaměstnanců, včetně historiků, sídlí na pražském Braníku. Nové vedení usiluje o získání Petschkova paláce v centru hlavního města. Ten patří ministerstvu průmyslu a obchodu. V Petschkově paláci za nacistické okupace sídlila německá tajná policie – gestapo.

„Některé její části jsou využívány způsobem, který nepovažuji za úplně vhodný. Mít rautové prostory pro hoštění zahraničních návštěv ministerstva průmyslu a obchodu přesně v místech, kde zasedal stanný soud, který posílal na smrt stovky našich vlastenců,“ podotkl Stehlík. Budova by podle něj mohla „najít druhý život“ a mohla by se stát pietnějším prostorem, než je v současnosti.

Resort průmyslu a obchodu však nepodporuje stěhování svých zaměstnanců mimo jiné i proto, že celý přesun vyžaduje velké finanční náklady.

Možnost opravit někdejší sídlo na Žižkově je podle Kudrny už nereálná. „Poslední odhady na rekonstrukci se blížily jedné miliardě. A když vidíte, v jakém stavu dnes to sídlo je, tak už se nebavíme o jedné miliardě, ale minimálně o dvou. Ale především, tady už není možná žádná rekonstrukce,“ zdůraznil ředitel ÚSTR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 7 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 14 hhodinami
Načítání...