Robert Fremr se vzdal nominace na ústavního soudce

Nahrávám video

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se rozhodl vzdát kandidatury na ústavního soudce. Uvedl, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli jeho předlistopadovému působení. Podle svých slov nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

„Své rozhodnutí jsem konzultoval s panem prezidentem, který mé důvody pochopil a mé rozhodnutí akceptoval,“ uvedl místopředseda pražského vrchního soudu Fremr. Své rozhodnutí hlavě státu oznámil v pondělí. Dále zdůraznil, že k rozhodnutí dospěl po déletrvající úvaze.

„Nemyslím, že to pana prezidenta překvapilo. Řekl mi, že by akceptoval jakýkoliv můj přístup v té věci. Říkal, že tomu rozumí,“ popsal. Pavlův konzultační panel, který Fremra doporučil k nominaci, nabídl v pondělí prezidentovi svou rezignaci. Ta by však byla podle Fremra nespravedlivá.

Nahrávám video

„Stěžejní informace, které sloužily jako argumenty proti mému jmenování, oni neznali. Vstupoval jsem do toho procesu hodnocení s představou, že za mnou nic špatného není, a rozhodně to nemohl tušit ani tento výběrový panel,“ podotkl. „Když jsem dostal nabídku, váhal jsem pro své členství v KSČ, ale jiné výhrady jsem tam vůči sobě a své práci neviděl,“ doplnil.

Některá rozhodnutí se vysvětlit nedají, řekl Fremr

„Chci zdůraznit, že jsem k tomuto rozhodnutí dospěl sám, nikdo mě k němu nenutil. (…) Nevybíravý mediální tlak ze strany některých médií – většina médií se chovala naprosto fér – byl již pro mě a mou rodinu nadále neúnosný,“ pokračoval a poděkoval představitelům české justice, odborné veřejnosti, kolegům a přátelům, kteří ho podpořili. „Jsou to právě oni, kteří mají největší osobní zkušenost s mou prací i mým charakterem. Kvůli nim jsem se svým rozhodnutím váhal,“ sdělil.

Fremra sice do funkce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu.

Soudce doplnil, že výhrady Senátu k jeho nominaci prý dokázal vysvětlit tak, že většina zákonodárců horní komory ho při hlasování podpořila. „Počítal jsem to a před listopadem jsem za sebou nechal zhruba tisíc rozhodnutí. (…) Plně respektuji, že z dnešní perspektivy se některá ta rozhodnutí prostě beze zbytku vysvětlit nedají. Mohl bych se zase bránit v dalších a dalších případech, ale jsem si v podstatě jist, že nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,“ uvedl.

Pavel ocenil Fremrův postoj směrem k veřejnosti

Prezident Petr Pavel Fremrovo rozhodnutí respektuje. Ocenil, že se soudce snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu. Uvedl také, že Fremra považuje za odborníka s nepopiratelnou profesní pověstí, uznáním v mezinárodním prostředí a za jednoho z nejkvalitnějších trestních soudců v Česku.

„Rozhodnutí doktora Roberta Fremra vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu respektuji. Oba Ústavní soud považujeme za hlavní pojistku ochrany lidských práv a ústavnosti naší země,“ vzkázal Pavel. Potvrzuje to podle něj i skutečnost, že občané ÚS považují za nejdůvěryhodnější ústavní instituci.

Prezident republiky se podle své mluvčí Markéty Řehákové pokusí předložit dalšího kandidáta Senátu co v nejkratším čase. „Ale s přihlédnutím k tomu, že potřebuje dostatečnou dobu na prostudování všech profilů kandidátů a volbu toho nejvhodnějšího,“ upřesnila.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) rozhodnutí Fremra ocenil. Považuje ho za nejlepší ze špatných možností, které nyní připadaly v úvahu, uvedl na sociální síti X (dříve Twitteru). „Věřím, že si z toho všichni dokážeme vzít poučení,“ uvedl Vystrčil.

Senátorka upozornila na zamlčení informací

„Je velmi důležité, aby výběr ústavních soudců, a to nejdříve v té fázi v prezidentské kanceláři, probíhal tak, že budou známy všechny informace o kandidátech, to tady nebylo,“ komentovala situaci kolem Fremrovy nominace místopředsedkyně senátního ústavně-právního výboru Hana Kordová Marvanová (ODS).

„My jsme se pana doktora Fremra výslovně ptali na politicky motivované kauzy a on výslovně řekl, že kauza Olšanské hřbitovy a pak ještě jedna (…) jsou jediné politicky motivované kauzy, a mě opravdu šokovalo, že nám to bylo původně zamlčeno,“ doplnila.

Nahrávám video

Podle senátora Pavla Fischera (nestr.) je Fremrovo rozhodnutí dobrou zprávou pro občany. „Pokud byl podle něj někdo trestním soudcem a dával paragrafy za opuštění republiky jak na běžícím pásu a bral instrukce od KSČ o tom, jak má soudit, jak jsme viděli v tomto případě, například soud nechal zabavit odsouzenému fotografie z roku 1968 (…), a pokud se pod to podepíše soudce Fremr a dá to do rozsudku v době, kdy v Sovětském svazu byl Gorbačov, tak je to hodné naší pozornosti,“ míní Fischer s tím, že je správně, že Fremr nebude soudcem Ústavního soudu. „On sice dělal dobrou práci u Mezinárodního trestního soudu, ale na Ústavní soud se nechodí za zásluhy,“ zdůraznil v 90′ ČT24 Fischer. 

Předseda senátorského klubu ANO a Socdem Miroslav Adámek (nestr. za ANO) v pořadu zmínil, že Fremrovo rozhodnutí bylo očekávatelné. „Ten tlak na pana doktora Fremra v posledních dnech byl velký,“ uvedl a dodal, že už při projednávání na plénu Senátu se „šlo do hloubky“. Senátor také zmínil, že je s volbou a tím, jak prezident předkládá kandidáty, spokojen.

„Neměl jsem problém ani s volbou pana doktora Fremra, byť tam ty kauzy byly, ale pořád to vnímám tak, že to musíme brát v celém komplexu toho, co odvedl i za práci po roce 1989 pro Česko, a to jak u Mezinárodního trestního soudu, tak i v dalších rozhodováních,“ podotkl a dodal, že nyní se otevírá další cesta a bude potřeba se více dívat do minulosti.

Nahrávám video

Fremrův postoj ocenila bývalá ombudsmanka

„Jsem vděčná Robertu Fremrovi, že se rozhodl tak, jak se rozhodl. Myslím si, že pomohl Ústavnímu soudu a pomohl prezidentovi, protože celá situace je složitá,“ řekla ČT24 bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Zhruba před týdnem se v ní prý překlopil názor, že by Fremr ústavním soudcem být neměl.

Volba, která je před Pavlem, nebyla podle jejích slov snadná. S prezidentem prý hovořil odborný panel jednou. „Více než hodinu, bylo takové seznámení a potom jsme pracovali bez jeho účasti,“ uvedla s tím, že prezident oslovil řadu institucí a skupina posléze pracovala na výběru vhodných kandidátů.

Nahrávám video

Fremr patří v Česku k nejzkušenějším trestním soudcům, soudí od roku 1982. Má zkušenosti s trestním a mezinárodním právem. Už od pětadvaceti let byl součástí justice normalizačního Československa, měsíc před pádem režimu vstoupil do KSČ. Tři dny po 17. listopadu 1989 ze strany odešel.

Soudil pak bývalé komunistické funkcionáře včetně Miloše Jakeše nebo sériové vrahy jako manžele Stodolovy. Třináct let působil v Haagu u mezinárodních tribunálů. Pracoval i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu.

O vzdání se kandidatury hovořil minulý týden. Chtěl ale, stejně jako prezident, počkat na výsledky prověrky, aby jeho krok nemohl být vykládán jako doznání. Už dříve zdůraznil, že nebyl prodlouženou rukou komunistické Státní bezpečnosti. Aktuální zájem některých médií o jeho osobu tehdy označil za neférovou kampaň, která obsahuje řadu polopravd i lží.

Fremrova předlistopadová kariéra

Ústav pro studium totalitních režimů minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Opuštění republiky bylo podle tehdejších zákonů trestné. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.

Média v posledních dnech rozebírala také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy obžaloba vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Fremrovo rozhodování začali i na žádost prezidenta v minulých dnech prověřovat historici. „Nakolik celá ta záležitost byla inscenována Státní bezpečností. A s tím souvisí otázka, nakolik pan Robert Fremr o těchto věcech věděl a nakolik aktivně spolupracoval,“ přiblížil kauzu ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček.

Server Echo24 dále napsal, že Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců do vězení skladníka za hanobení republiky. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců.

Fremr měl doplnit neúplný Ústavní soud

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa bere Fremrovo rozhodnutí na vědomí, komentovat jej nebude. „Zůstává nás tak pouze čtrnáct a pevně věřím, že pan prezident nabídne Senátu jiného kandidáta, který úspěšně projde nominačním procesem,“ uvedl Baxa. Ústavní soud má v plném obsazení patnáct soudců.

Baxa minulý týden uvedl, že veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Fremra, je cenná, ale přichází pozdě. V 90. letech se podle něj měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Baxa také v rozhovoru varoval před černobílým viděním minulosti, které považuje za nespravedlivé.

Ústavní soud v současnosti prochází personální obměnou, jelikož řadě soudců skončil nebo skončí mandát. Prezident Pavel již jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra.

Část odborníků rozhodnutí předpokládala

„Dalo se očekávat, že pod tíhou kritiky dojde Robert Fremr k tomuto rozhodnutí. To, co panu doktoru Fremrovi zlomilo vaz, je spíše nakonec ta rovina současná, která se objevila a neustále bobtnala,“ komentoval ve vysílání ČT24 ústavní právník Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy.

Politolog Jan Kubáček vidí celou řadu pochybení. Odborný panel se podle něj neseznámil dostatečně s minulostí kandidáta. Pavel podle něj může do značné míry vnímat to, že nedostal kompletní informace. Další selhání vnímá Kubáček v neúčasti řady senátorů na hlasování o nominaci v horní komoře Parlamentu.

Zásadním Fremrovým pochybením podle politologa je, že senátorům lhal na plénu, když jim oznámil, že nesoudil žádný politický čin. Zákonodárci podle něj byli uvedeni v omyl. „To považuji za nepřípustné v souvislosti s kandidaturou do Ústavního soudu,“ řekl Kubáček.

Profesor politologie Miroslav Novák krátce po Fremrově oznámení uvedl, že takovýto krok tušil několik hodin před brífinkem. „Myslím si, že jako soudce by soudil dobře, ale je prostě neudržitelné potom, co se na něj provalilo a co se provaluje postupně a poměrně rychle, aby tuto vysokou funkci vykonával,“ doplnil ve Studiu ČT24.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 7 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 13 hhodinami
Načítání...