Před 72 lety zahynul při nucených pracích v uranovém dole na Příbramsku československý letec RAF Silvestr Müller. Jeho rodina, která žila v Británii, se o jeho osudu dlouhá desetiletí nic nedozvěděla. Pravdu odhalila až náhoda – vnučka válečného hrdiny objevila dědečkovo jméno na webových stránkách Hornického muzea Příbram, které věnovalo obětem politických procesů samostatnou expozici.
Dnes je důlní vláček součástí muzejní expozice. Před dvaasedmdesáti lety však v uranovém dole skončila životní cesta muže, který přežil druhou světovou válku, ale komunistický lágr už ne. Müller stihl v roce 1953, zřejmě prostřednictvím některého z civilních horníků, poslat své manželce do Anglie jediný dopis.
„Sdělil jí, že je ve vězení, a psal, že se těší, až mu vyprší trest a bude se moci za rodinou vrátit,“ přiblížil ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl. Müllerova manželka Josephine ale o jeho osudu nikdy nemluvila ani se synem, ani s vnučkou – zřejmě proto, aby jim nezpůsobila trauma.
Smrt v uranovém dole
Z Československa se Müller už nikdy nevrátil. Vyznamenaného válečného hrdinu odsoudil komunistický režim za velezradu k doživotnímu trestu a čekaly ho nucené práce. V uranových dolech na Příbramsku po válce pracovaly až dva tisíce vězňů – včetně politických.
„V podzemí šachty číslo dvě Silvestr Müller zahynul. Při práci na dobývce na něj spadla skála,“ popsal Velfl. O život přišel 28. ledna 1954. Po roce 1989 byl rehabilitován a personálním rozkazem ministerstva obrany z roku 1993 povýšen na plukovníka letectva in memoriam.
Pravda odhalená po desetiletích
Müllerova manželka se o jeho smrti nikdy nedozvěděla. Pravdu odhalila až letcova vnučka, která loni na internetu narazila na výstavu v Příbrami zmiňující i jejího dědečka. „Pak nám napsala e-mail a domlouvala s námi návštěvu, aby mohla přijet nejen ona, ale i dvaaosmdesátiletý tatínek – syn Silvestra Müllera,“ doplnil Velfl.
Loni v červnu tak rodina z Anglie poprvé přicestovala na místo, kde jejich otec a dědeček zahynul. „Je to těžké, zemřel tak mladý,“ řekl s dojetím syn Richard Leopold Müller. Přiznal, že o osudu svého otce dlouhá léta věděl jen minimum. Znal ho pouze z fotografií ze svatby a z portrétů v uniformě. Když se dozvěděl, že zemřel ve vězení, byl v šoku. „Říkali, že díky té výstavě se jim uzavřela jedna kapitola života,“ připojil ředitel muzea.
Expozice Hornického muzea připomíná i osudy dalších politických vězňů. V příštím roce se má rozšířit o interaktivní prvky, které mají návštěvníky ještě více vtáhnout do tehdejší reality.
Silvestr Müller se narodil v roce 1917 v Dolním Lopačově na Slovensku. Na začátku druhé světové války emigroval do Francie a stal se účastníkem zahraničního vojenského protinacistického odboje. V roce 1940 bojoval v řadách 1. československé pěší divize na francouzsko-německé frontě. Po kapitulaci Francie a evakuaci do Británie vstoupil do 312. československé stíhací perutě RAF, kde působil jako letecký mechanik. Byl hrdinou bitvy o Británii, obdržel československá, francouzská a britská válečná vyznamenání. V roce 1943 se v Británii oženil s vojenskou ošetřovatelkou Josephine O’Connorovou a o rok později se jim narodil syn Richard Leopold.
Po válce byli českoslovenští letci převeleni zpět do republiky a Müller sloužil v Českých Budějovicích. Se svou ženou řešili, zda odejde do Británie, nebo se oni přestěhují do Československa. V roce 1949 ho však armáda z politických důvodů propustila. V té době byl už členem tajné protikomunistické skupiny a plánoval ilegální odchod do zahraničí. Činnost skupiny ale byla odhalena a soud Müllera poslal za velezradu do vězení na doživotí. Při amnestii v roce 1953 byl Müllerovi trest snížen na 20 let. V roce 1954 však při důlním neštěstí na dobývce uranové šachty číslo dvě Vojna přišel o život.
zdroj: ČTK
