Roušky téměř končí. Snad po nich lidé zase sáhnou, až dostanou rýmu, doufají politici i rektor Zima

Imunolog Václav Hořejší uvedl v rozhovoru pro Reflex v souvislosti s koncem povinného nošení roušek v budovách či veřejné dopravě (kromě Moravskoslezského kraje a pražského metra), že by opatření prozatím ponechal. K tomu nevidí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch důvod.

„Tam, kde je lokální ohnisko nákazy, jsou roušky nadále povinné. Ale ve zbytku krajů, pokud máme takřka nulové záchyty nových případů, není asi úplně nutné mít plošné nošení roušek,“ uvedl. Současně apeloval, aby ten, kdo pociťuje příznaky respiračního onemocnění, roušku nasadil dobrovolně.

Lékaři-politici Jan Žaloudík a Vlastimil Válek si však naopak myslí, že konec roušek mohl přijít rychleji. „Myslím si, že jsme neudělali nic špatně v počátku, a potom jsme mohli dřív začít brzdit,“ zhodnotil průběhu opatření během pandemie covidu-19 senátor Žaloudík. Podle poslance Válka by nyní již ani na Karvinsku a Frýdecko-Místecku nemusela být povinnost chránit si ústa a nos v budovách či veřejné dopravě absolutní.

To, že se nějakou dobu roušky venku nosily automaticky, však ocenil. „Z roušky se stalo něco, co není ostuda, co není jenom ,chráním sebe'‘ ale především v případě jakéhokoli nachlazení, v případě infekční choroby, která se šíří kapénkovou cestou, ,chráním rouškou okolí‘. Člověk si teď důsledně uvědomil, jak často se choval sobecky, když měl rýmu, když měl kašel, chodil mezi lidi, lezl do autobusu a neměl roušku,“ míní Válek.

Lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který se již v dubnu připojil k výzvě k rychlému uvolnění restrikcí, vnímá povinnost roušek obdobně – jako ukázku, že nosit ji při respirační nemoci je normální. Ale na tom, že uvolnění opatření mohlo být rychlejší, trvá. K tomu, aby zůstaly restrikce zachovány po úvodních týdnech, nevidí důvod vzhledem k tomu, že covid-19 u většiny lidí probíhá bez vážnějších příznaků.

„Pamatuji si, jak před Velikonoci, když se otevřely hobbymarkety, byli tady lidé, kteří říkali, že budou tisíce lidí na ventilátorech a stovky mrtvých. Nenaplnilo se to,“ připomněl.

Zdůraznil přitom, že se nového typu koronaviru lidstvo již nezbaví. „Musíme se naučit žít s tím, že je tady nemoc, která se jmenuje covid-19. Pozitivem je, že věřím, že až přijdou plískanice na podzim a lidé budou mít rýmu, budou nosit roušky, budou se chovat ohleduplně, více lidí bude dbát na běžnou hygienu, jako je mytí rukou. Tím eliminujeme nejvíce rizika,“ poznamenal rektor Zima.

Potíž Karvinska

Pro ministra zdravotnictví ale koronavirová epizoda s 1. červencem a další vlnou rozvolnění ještě zdaleka neskončila. Zabývat se stále musí situací v části Moravskoslezského kraje, kde se nemoc rozšířila mezi horníky.

„Kdo za to může, je velmi těžké říci. Zkrátka ta nemoc je v této lokalitě. Jak přesně vzniklo ohnisko v OKD, je velmi těžké říci,“ poznamenal Adam Vojtěch.

Opoziční poslanec Vlastimil Válek je přitom situací na Karvinsku – kde při plošném testování zaměstnanců OKD začaly přicházet stovky pozitivních testů denně – rozčarován. „Doufal jsem, že po těch dvou měsících už nabrali experti a expertní komise tolik zkušeností, že něco takového budou umět včas zachytit a preventivními opatřeními zabránit podobnému šíření. Pevně doufám, že toto byla poslední taková epizoda,“ zdůraznil.

Adam Vojtěch v souvislosti s tím, jak se covid-19 rozšířil na Karvinsku, vyzval k osobní zodpovědnosti. „Každý se musí chovat tak, aby nemoc nepřenesl, pokud na sobě pozoruje příznaky respiračního onemocnění,“ zdůraznil.

O tom, že by takové výzvy měly velký účinek, však zapochyboval Jan Žaloudík. „Upozornil (ministr) na to, aby se začali chovat zodpovědně. Jistě také přestanou kouřit, přestanou jezdit rychle autem, nebudou zlobit po všech stránkách. Osvěta je nutná, apely jsou nutné a doufám, že se ještě jednou rozebereme, co nám způsobil virus a co jsme si způsobili sami,“ očekává.