Rozhodnutí o další vlně EET se opět odkládá. ČSSD ale podpoří vynětí části sociálních služeb

Předloha především rozšiřuje evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, například na řemeslníky, zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství. Zatím platí hlavně pro obchod, restaurace a hotely. 

Pozměňovacích návrhů se sešlo asi osm stovek, většinu jich poslanci zamítají. Občanští demokraté totiž navrhli vyřazení jednotlivých oborů a o každém poslanci hlasují zvlášť. Zpravodaj předlohy Jan Volný (ANO), který jednotlivé pozměňovací návrhy uvádí, si k pultu nechal opět přistavit stoličku, aby nemusel stát.

K prvním oborům, o nichž poslanci ve středu hlasovali, patřila výstavba mostů a tunelů, inženýrských sítí pro kapaliny a plyny, pro elektřinu a elektrokomunikace a výstavba vodních děl. Pobavení sálu vyvolalo, když Volný oznámil hlasování o vynětí kosmické dopravy.

I k tomuto návrhu se dolní komora postavila záporně, načež nezařazený poslanec Václav Klaus oznámil, že se při hlasování spletl. „Na kosmickou dopravu by EET mělo být, ale nezpochybňuji hlasování,“ řekl. „Jistě, tam je příjem větší než 600 tisíc korun v hotovosti,“ reagoval předsedající Vojtěch Filip (KSČM).

ČSSD chce ale podpořit vynětí některých sociálních služeb z elektronické evidence tržeb, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích opoziční ODS. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ovšem poslance upozornila na to, že sociální služby poskytuje především neziskový sektor, který EET nepodléhá. „Nevím, zda podnikatelský sektor přijímá v této oblasti platby v hotovosti,“ podotkla ministryně.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik ohledně této věci zdůraznil, že komunistům přijdou pozměňovací návrhy logické, ale drží slovo. Proto si vyžádal přestávku na jednání klubu. Následně si vzal přestávku klub ANO, a tak se rozhodnutí opět odložilo.

Podle Schillerové je nicméně postup sociální demokracie v rozporu s dohodami v rámci koalice. Od ČSSD nikdy nezaznělo, že by měla k návrhu podobné výtky, řekla novinářům. Sešla se kvůli tomu odpoledne s šéfem ČSSD Janem Hamáčkem. Ministryně pak řekla, že koaliční partneři se ohledně rozšíření EET na sociální služby dohodnou do pátku.

Piráti neprosadili vyřazení novely z programu

Pirát Mikuláš Ferjenčík neprosadil hned po zahájení jednacího dne vyřazení novely z programu schůze. Uvedl, že k návrhu ho vedl i postup některých složek daňové správy při kontrolních nákupech. Kontroloři podle Ferjenčíka výslovně nechtějí po prodavači účtenku a následně uloží postih za to, že ji nevydal.

Jednání o předloze provázela rozsáhlá kritika opozičních stran. Jejich poslanci například zpochybňovali dosavadní přínosy EET nebo budoucí rozšíření na řemeslníky. Zamítnutí návrhu ani zrušení elektronické evidence tržeb jako celku ale neprosadili. Koaliční strany hájí EET argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní.  

V dílčích hlasováních o novele poslanci například vyňali z povinnosti evidovat tržby předvánoční prodej sladkovodních ryb a rozšířili okruh podnikatelů, kteří budou moci evidovat tržby pomocí papírových účtenek. Novela obsahuje i úpravy daně z přidané hodnoty. 

Ani na třetí pokus nevybrala sněmovna zástupce ombudsmanky

Na programu byla také volba zástupce veřejné ochránkyně práv. Sněmovna ani na třetí pokus nevybrala zástupce veřejného ochránce práv. Šanci v dalším kole dostali znovu právnička Markéta Selucká a přesluhující zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Ve středeční tajné volbě poslanců získali nejvíce hlasů. Staronová senátní kandidátka Selucká i opětovný nominant prezidenta Miloše Zemana Křeček se utkali už v březnové volbě. Termín nového finále zatím určen nebyl.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zatím doplněna nebude. Někdejší ministr vnitra František Bublan (za ČSSD), spisovatel Jiří Padevět (za STAN) ani historik Mikuláš Pešta (za Piráty) ve středu od poslanců ve finále tajné volby dostatek hlasů pro nominaci nezískali. Poslanecké kluby tak budou muset najít nové kandidáty, uvedl předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Odporný pokus legitimizovat okupaci

Snahu některých ruských politiků přiznat postavení válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 označila ve středu česká sněmovna za „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Výsledkem může být podle usnesení poslanců poškození vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací.

Dolní komora uvedla, že ji možné přijetí ruského zákona o vojenských veteránech „mimořádně znepokojilo“.

„Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa dne 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení takzvaného pokusu o státní převrat v Československu,“ stojí v usnesení. Přijetí zákona by podle něj znamenalo vážné porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českem a Ruskem z roku 1993.

Okupace Československa vojsky pěti zemí někdejší Varšavské smlouvy byla porušením mezinárodního práva, zdůraznila dolní komora. Ve schváleném usnesení se píše také o „brutální agresi“.

Prezident Zeman si předvolal ruského velvyslance

Sněmovna přijala po poměrně obsáhlé diskusi soubor několika návrhů, jak je předložili lidovec Marian Jurečka a předseda SPD Tomio Okamura. Odmítla snahu šéfa komunistů Vojtěcha Filipa přerušit jednání o návrhu ruského zákona do doby, než se k němu vyjádří zahraniční výbor.

Ruský návrh už kritizovalo české ministerstvo zahraničí i senátní zahraniční výbor. Odsoudil jej prezident republiky Miloš Zeman, který si kvůli záležitosti předvolal na čtvrtek příštího týdne ruského velvyslance.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému.