Rozpočet ministerstva kultury má vzrůst o 440 milionů, vzešlo ze schůzky Schreiera se Schillerovou

Nahrávám video

Náměstek René Schreier pověřený vedením ministerstva kultury se dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o navýšení rozpočtu na příští rok o 440 milionů korun. V tiskové zprávě to sdělil resort financí. Schreier řekl, že budou pokračovat jednání o přibližně stovce milionů, které by měly jít na platy pracovníků v kultuře, a že vyjednal také výdaje pro projekty ministerstva do roku 2022 v objemu asi miliardy korun. Rozpočet na příští rok bude vyšší než letos, dynamika růstu a přibližování se k jednomu procentu slibovanému ve vládních závazcích se ale zpomalila.

Letos výdaje ministerstva činí asi 14,78 miliardy korun, v příštím roce by to po započtení nově slíbené sumy mělo být přibližně 14,8 miliardy. Ministerstvo kultury dříve uvádělo, že by sumu navrženou na příští rok, která byla o přibližně 424 miliony nižší proti letošnímu rozpočtu, chtělo zvýšit o 700 milionů. Premiér Andrej Babiš (ANO) při odchodu ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) z funkce zmiňoval miliardu korun. Při prvních jednáních o rozpočtu letos v únoru byl návrh na příští rok dokonce o 2,2 miliardy korun nižší než letos.

„Miliarda byla v kategorii ideální stav, 700 milionů byly minimální požadavky, ale hlavním naším cílem bylo, abychom udrželi nebo zvýšili celkové výdaje oproti rozpočtu letošnímu. Což se podařilo,“ řekl Schreier. Primární bylo podle něj zajistit dofinancování evropských projektů, ale i oblast platová. „Tam teď nemáme víceméně nic promítnuto,“ uvedl. Náměstek s ministryní jednal nečekaně, jejich setkání bylo dlouho plánované na pondělí 19. srpna.

Ministerstvo chtělo ohledně platů změnu tak, aby zaměstnanci jeho příspěvkových organizací přešli z první platové třídy do druhé. „To jsme rozjednali a budeme pokračovat v jednání dál na velké tripartitě,“ řekl Schreier s tím, že ve hře je dalších 100 milionů korun pro tyto účely, které by měly rozpočet ještě navýšit.

Doplnil, že resort nebude krátit počet svých zaměstnanců o tři procenta, jak schválila vláda. „Znamenalo by to pro nás minus 197 lidí, na základě výsledků a přiděleného objemu se pracovní místa krátit nebudou, ani se nebudou krátit peníze na provoz, to pokládám za úspěch,“ řekl.

Část příspěvkových organizací i dalších kulturních institucí napojených na finance z ministerstva kultury má i přesto strach o vlastní rozpočet. Zdůrazňují zejména to, že původní plán získat pro tento resort jedno procento HDP nemá kdo politicky obhájit a vyjednat. „Velice špatně se plánují velké kulturní akce, my potřebujeme mít toho partnera,“ kritizuje třeba ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Helena Koenigsmarková.

Kritika posledního dění na ministerstvu hlavně na hlavu posledního ministra Antonína Staňka (ČSSD) se snesla také od odvolaných členů Rady pro klasickou hudbu ministerského Programu státní podpory festivalů profesionálního umění. Ty totiž Staněk odvolal krátce před svým koncem ve funkci.

Mezi odvolanými je pedagog a bývalý rektor JAMU Ivo Medek nebo rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (za STAN). Odvolaní poslali v úterý ministerstvu otevřený dopis se žádostí o omluvu. Své odvolání považují za hrubé znevážení práce, kterou vykonávali a za dehonestaci své profesní cti a etické integrity.

Oprava památek

Ministerstvo financí uvedlo, že nynější navýšení rozpočtu je určeno „primárně na opravy a obnovy kulturních památek, dále na dlouhodobý program investiční podpory a kofinancování projektů kulturní infrastruktury a také na podporu interpretačního umění“.

Dlouhodobý program kofinancování projektů kulturní infrastruktury se týká zejména regionů a měly by se v nich sdružovat peníze státní a z dalších veřejných zdrojů. Pro příští rok v něm podle Schreiera na ministerstvu kultury bude 80 milionů korun, pro roky 2021 a 2022 pak po 100 milionech. Jako příklad projektů náměstek uvedl výstavbu dlouho připravované nové budovy Západočeské galerie v Plzni, Moravskoslezské vědecké knihovny nebo opravu sokolovského zámku.

Dalších 80 milionů je pro příští rok a také dva následující roky určeno na takzvanou materiálně-technickou obnovu státních příspěvkových organizací, tedy hlavně na rekonstrukce staveb patřících státu a spadajících do resortu kultury. Opravovat by se z těchto peněz měl třeba zámek Hradec nad Moravicí, Belarie v zahradě českokrumlovského zámku nebo zámek Bučovice.

Pro spolufinancování stavebních či rekonstrukčních projektů placený z evropských peněz má resort na roky 2019 až 2022 vyjednáno podle Schreiera 400 milionů, které půjdou třeba na opravy Karlštejna, zámků v Telči, Uherčicích a Vimperku, hradu Pernštejna nebo stavbu nového skleníku v Arboretu Nový Dvůr zřizovaného Slezským zemským muzeem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tejc: Pokud by dotace Agrofertu byly vyplaceny nezákonně, musí být vymáhány

V případě, že by se ukázalo, že dotace holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to v neděli řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministerstvo zemědělství dotace Agrofertu nadále vyplácí. Nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel ale pro ČTK potvrdil, že kvůli nejasnostem kolem střetu zájmu premiéra Andreje Babiše (ANO) se i na zemědělské fondy vztahuje pozastavení výplaty dotací.
před 1 hhodinou

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 4 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 4 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 7 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 18 hhodinami
Načítání...