Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do vnitrozemí tohoto státu od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac na síti X zveřejnil fotografii pevnosti, nad níž vlají vlajky židovského státu, a brigády Golani, která se na obsazení podílela.
Pevnost pocházející z 12. století je jednou z kulturních památek, které UNESCO zapsalo na seznam míst se zvýšenou ochranou v dobách ozbrojených konfliktů. Libanonský ministr kultury Ghassán Salamé v pátek upozornil, že izraelské údery na jihu země ohrožují významné historické památky. Pevnost Beaufort podle něj přímo zasáhly. Izraelská armáda pevnost do roku 2000 využívala jako svoji základnu.
Podle armády židovského státu se v oblasti pevnosti nacházela „významná“ infrastruktura Hizballáhu. Hnutí odtud na Izrael a jeho vojáky v jižním Libanonu odpálilo stovky raket, uvedla armáda podle serveru The Times of Israel (ToI). Dodala, že jednotky v jižním Libanonu zahájily útočné operace s cílem rozšířit existující „obrannou linii“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil obsazení Beaufortu za dramatický zvrat a zásadní posun v politice, kterou Izrael vede. „Můj pokyn nyní je: upevnit a rozšířit naši kontrolu nad oblastmi, které dosud kontroloval Hizballáh,“ cituje server ToI Netanjahua.
Židovský stát v neděli pokračuje v úderech. Útok v blízkosti nemocnice v jiholibanonském městě Súr (známém též jako Týr či Týros) podle tamního ministerstva zdravotnictví zranil třináct členů personálu. Hizballáh mezitím v neděli vypálil na sever Izraele několik raket. Podle izraelské armády je zneškodnila protivzdušná obrana či dopadly do otevřeného terénu.
Libanonský premiér Izrael kritizuje, Francie žádá mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
Libanonský premiér Naváf Salám v sobotu v televizním projevu kritizoval izraelskou invazi do země i letecké údery, které židovský stát v Libanonu podniká. Dodal, že Izrael se snaží „zničit libanonskou paměť a vymazat historii jeho lidu“. Zdůraznil, že libanonská vláda udělá vše ve svých silách, aby dosáhla příměří, stažení Izraele ze země a návratu vysídlených domů.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v neděli řekl, že ačkoliv Francie, „stejně jako všechny země“, uznává právo Izraele na sebeobranu a obranu proti útokům Hizballáhu, pokračující izraelské vojenské operace a stále se rozšiřující okupaci na jihu Libanonu nelze ničím ospravedlnit.
Jednání Izraele je podle Barrota v rozporu s mezinárodním právem i závazky vyplývajícími z uzavřeného příměří. Proto se rozhodl požádat o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Boje vypukly po začátku války v Íránu
Libanonské teroristické hnutí Hizballáh se 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojilo do války, kterou 28. února rozpoutaly izraelsko-americké útoky na Írán. Libanonská vláda údery Hizballáhu ihned odsoudila. Jeruzalém na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu, kde okupuje část území a vytvořil tam nárazníkovou zónu.
Izrael v současnosti okupuje v jižním Libanonu oblast přibližně 602 kilometrů čtverečních. Toto území tvoří asi šest procent celkové rozlohy Libanonu a zasahuje do hloubky pět až patnáct kilometrů od izraelsko-libanonských hranic. Zóna se táhne v podstatě podél celé hranice, zahrnuje přes šedesát měst a vesnic.
Konflikt pokračuje navzdory příměří, které vstoupilo v platnost v polovině dubna. Libanonská vláda, která do války není přímo zapojena, usiluje o její ukončení.
Podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo od 2. března při izraelských úderech nejméně 3371 lidí. Více než 1,2 milionu obyvatel Libanonu muselo opustit své domovy. Na jihu země nebo u izraelsko-libanonských hranic zahynulo v tomto období podle agentury AP 24 izraelských vojáků. Při vzdušných úderech Hizballáhu zemřeli na severu Izraele dva civilisté.
