Rychetský poděkoval za podporu, k neudělení řádu se dál nevyjádří

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době volební kampaně. Rychetský byl jedním z 11 soudců, kteří hlasovali pro zrušení části právní úpravy voleb do Poslanecké sněmovny kvůli tomu, že poškozovala při rozdělování mandátů menší strany, znevýhodňovala koalice a nedávala hlasům voličů ve všech krajích stejnou váhu.

Zeman už před rozhodnutím ÚS vyhlásil termín voleb a soudce od zásahu do volebního procesu odrazoval prostřednictvím dopisu.

O udělení řádu Rychetskému, někdejšímu vládnímu kolegovi a respektovanému právníkovi, Zeman informoval loni 28. října. Seznam vyznamenaných tehdy Hrad zveřejnil na svém webu. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy svátku.

Loni 28. října se Rychetského ocenění bralo jako hotová věc. Rychetský tehdy uvedl, že si vyznamenání od prezidenta váží, i proto, že se jejich názory v poslední době někdy rozcházejí, třeba v hodnocení politické situace v Maďarsku a Polsku. Také řekl, že nositeli Řádu TGM jsou osobnosti, kterých si velice váží, například filozofové Jan Patočka a Erazim Kohák nebo básník Jaroslav Seifert.

Z tiskové zprávy zveřejněné loni 28. října na webu Hradu už Rychetského jméno zmizelo. Původní znění i s Rychetským ale stále lze na internetu dohledat. Ovčáček v aktuální i staré verzi o udělení vyznamenání informoval v budoucím čase. „Vzhledem k aktuální situaci prezident republiky udělí a propůjčí státní vyznamenání v řádovém dni 28. října 2021,“ uvedl.

Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta z dosavadních výroků vyplývá, že Rychetský už vyznamenání má, takže formálně jde o jeho odebrání. „Z toho vyplývá, že pan Rychetský je nositelem od 28. října 2020 do 10. února 2021,“ řekl Forejt serveru Blesk.cz. Předseda Ústavního soudu by tak byl navždy evidován jako nositel řádu.

Podle bývalého mluvčí prezidenta Václava Havla a odborníka na etiketu Ladislava Špačka záleží na tom, zda už prezident podepsal diplomy k udělení či propůjčení vyznamenání. Pokud tak učinil, má se podle Špačka za to, že ocenění bylo uděleno. „Jestli prezident listiny nepodepsal a hodlá je podepsat až v říjnu letošního roku při příležitosti předávání ocenění, tak pak s těmi jmény může hýbat, jak chce,“ řekl Špaček Blesku.

Politologové rozhodnutí Zemana kritizují

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana neudělit v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) jeho předsedovi Pavlu Rychetskému už avizovaný řád TGM, kritizují politologové. 

„Prezident se zachoval skandálně. Je v tom odezva nějaké představy, že člověk je bez hříchu a vyznamenání si zaslouží jen ten nejčistší, ale takhle to není. Je to, jako kdyby po Miloši Zemanovi přišel někdo jiný, který odebere ocenění všem, kteří jej od něj dříve dostali,“ uvedl politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (FSS MU) Stanislav Balík. Podle něj se nic podobného v minulosti nestalo.

Balík byl jedním z politologů, kteří upozorňovali, že zrušení části volebního zákona osm měsíců před sněmovními volbami není vhodné. Právě Balík to tehdy komentoval tak, že ÚS vystoupil z role a neposuzoval ústavnost, ale imaginární spravedlnost. 

Politolog Lubomír Kopeček z brněnské FSS MU upozornil, že pokud Zeman vyznamenání už udělil a nyní ho odebírá, nemá na to podle ústavy právo.

„Pojal to jako trestání jedné osoby za kolektivní rozhodnutí, což je problematické, vystoupil z ústavního rámce. Projevilo se ale, že je to zkrátka Miloš Zeman, který má svévolný přístup k určitým symbolickým aktům, jako je například jmenování profesorů. Co se týče poškození České republiky zrušením volebního zákona v době kampaně, myslím, že je rovněž dost netypické vyhlášení voleb skoro deset měsíců před jejich konáním,“ konstatoval Kopeček.

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci ÚS v rámci obsahové stránky jednal bez vad. „Vyčítám jen časového hledisko, což je ale chabý důvod pro to říct, že ÚS pochybil. Myslím, že dřív mezi Rychetským a Zemanem nějaké pnutí existovalo, ale bylo v rovině dvou institucí. Nyní mi přijde, že se to spíše přesouvá do osobní roviny, jelikož řád prezident neudělí Rychetskému jako člověku,“ řekl Šaradín.

Podobně to vnímá politolog Michal Pink z brněnské FSS MU. „V souvislosti s posledními okolnostmi a volebním zákonem je možné tento krok bohužel interpretovat jako vzájemné vyřizování si účtů mezi prezidentem a předsedou ÚS. I když se jedná o velmi výrazné rozhodnutí ÚS, tak je otázkou, zda takový krok z druhé strany je na místě,“ uvedl odborník.

Politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého vnímá jako absurdní, že rozhodnutí pléna ÚS může změnit rozhodnutí prezidenta o udělení řádu.