Když vyjíždí sanitka, o život pacientů už bojují first respondeři

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.

First respondeři jsou profesionálové nebo vyškolení laici z řad veřejnosti, kteří ve svém volnu pomáhají a asistují zdravotnické záchranné službě. Jejich pomoc je potřeba převážně v periferních oblastech měst a krajů, kde má sanitka delší dojezdový čas, než bývá obvyklé.

K pacientovi mohou dorazit rychleji než záchranáři a poskytnout základní první pomoc. Nejčastěji jde o resuscitaci nebo zastavení masivního krvácení. Kdo může být součástí tohoto systému, si každý kraj určuje sám. Ve dvou už zmíněných tak pomáhá i veřejnost, v ostatních jsou zapojení profesionálové ze složek Integrovaného záchranného systému (IZS) nebo dobrovolní hasiči.

Tři a půl minuty před sanitkou

V Královéhradeckém kraji momentálně pomáhá profesionálním záchranářům 422 dobrovolníků z řad veřejnosti. Jen v loňském roce zde zasahovali u 154 případů. Na místo dorazili v průměru o tři a půl minuty dřív než zdravotnická posádka.

„Záleží na každé minutě, a právě proto je v periferních oblastech přítomnost first respondera klíčová,“ sdělila mluvčí královéhradecké záchranné služby Lucie Hanušová.

Celkem se v regionu od spuštění systému v roce 2016 zapojilo už přes osm set lidí. Nové účastníky se podle Hanušové snaží získávat především v odlehlejších oblastech, kde bývá dojezd sanitky nejdelší. „Každý měsíc se hlásí noví zájemci. Někteří ale systém opouštějí nebo nesplní podmínky, takže celkový počet zůstává víceméně stabilní,“ doplnila.

„Je dobré vědět, že víte, co dělat“

Martina Bauer z Královéhradeckého kraje se do systému first responderů zapojila před třemi lety. Od té doby absolvovala několik výcviků, včetně kurzu zdravotníka zotavovacích akcí, rekvalifikace na člena první pomoci a také školení k použití defibrilátoru. K několika případům už vyjela. Zásahy podle ní často vyžadují rychlou reakci a klid.

„Když dorazíte na místo mezi prvními nebo když už při příjezdu vidíte, že to záchranka stihla dřív, vždy je to adrenalin a něco to (ve vás) zanechá. Jde přece o lidský život. (...) Myslím, že role first respondera má v dnešní době rozhodně smysl. V odlehlejších oblastech se počítá každá minuta,“ popsala. Všem doporučila, aby se zapojili. „Je dobré vědět, že víte, co dělat,“ zdůraznila.

Dobrovolníky z řad veřejnosti do systému first responderů zařazuje i Plzeňský kraj. Aktuálně jich tam působí 237 a většina výjezdů se týká náhlé zástavy oběhu.

„Dobrovolníci dostávají výzvu přes mobilní aplikaci, která je propojená s operačním střediskem. Dispečer jim pošle informace o události a podle potřeby s nimi dál komunikuje – třeba i přes videohovor,“ vysvětlila fungování systému vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska plzeňské záchranné služby Ivana Krsová.

„Když jsou poblíž, je to pro pacienta vždy výhra. Každá vteřina rozhoduje, zvlášť u zástavy srdce. Někdy i dvě minuty znamenají rozdíl mezi životem a smrtí,“ popsal plzeňský záchranář Luboš Bouček, který považuje spolupráci s vyškolenými laiky za důležitou.

Zájemci o first respondera v Královéhradeckém i Plzeňském kraji musí splnit několik podmínek. Musí být starší osmnácti let, zdravotně způsobilí, s čistým trestním rejstříkem a mít uzavřenou dobrovolnickou smlouvu se Zdravotnickou záchranou službou (ZZS). Následně musí absolvovat kurz KPR/AED uznaný Evropskou resuscitační radou. V tomto kurzu je pro dobrovolníky v Plzeňském kraji nutná rekvalifikace každý rok, v Královéhradeckém kraji pak každých pět let.

Ne všechny kraje chtějí veřejnost zapojit

V tuzemsku zatím není zapojení veřejnosti do záchranného systému běžné. Jak už bylo zmíněno výše, tak ve většině krajů mohou jako first respondeři zasahovat jen profesionálové.

„Pokud jde laik zachraňovat do cizího bytu, kdo vám zaručí, že všechno udělá správně, a ještě si s sebou nic neodnese? Tyto obavy tam prostě jsou,“ nabídl svůj úhel pohledu mluvčí ústecké záchranky Prokop Voleník.

Podobně uvažuje i pražská záchranná služba, která systém nezavádí a spoléhá na proškolené policisty a strážníky. Ve Středočeském kraji se do pilotního projektu zapojilo dvacet čtyři policistů ve volném čase, přivolávaní jsou k vážným případům, jako je zástava srdce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení
před 6 mminutami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 13 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 14 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.