Schodek státního rozpočtu vzrostl na více než 259 miliard

Nahrávám video

Deficit státního rozpočtu se dostal ke konci listopadu přes 259 miliard korun. Je to asi o deset miliard lepší výsledek než za stejné období loni. Více se vybralo na daních a pojistném. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) patří listopad mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH nebo daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob. Výdaje pak výrazně navýšily dotace regionálnímu školství.

Příjmy státního rozpočtu za jedenáct měsíců roku dosáhly 1,737 bilionu korun, proti stejnému období loňského roku se zvýšily o 1,1 procenta. Rozpočtové výdaje ke konci listopadu byly 1,997 bilionu korun, meziročně o 0,4 procenta více. Oproti stejnému období loni je schodek o deset miliard mírnější.

K lepšímu hospodaření pomohl vládní úsporný balíček. Od ledna zvýšil část daní a snížil některé výdaje. „Byl to opravdu soubor opatření nezbytných pro to, aby Česká republika dokázala čelit vysokému zadlužování z předchozích období. A samozřejmě je to i klíčové proto, abychom se dokázali dívat do budoucích let s jasnější pozitivní perspektivou,“ řekl pro ČT ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Stanjura zdůraznil, že listopadové prohloubení schodku bylo očekávané. „Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání. Se znalostí dat k poslednímu listopadovému dni jsem přesvědčený, že dodržíme původně schválený deficit 252 miliard korun, respektive že bude navýšený pouze o výdaje na řešení povodňových škod,“ uvedl ministr.

Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek upozornil, že letošní plnění rozpočtu kopíruje vývoj toho loňského. „Upravený rozpočtový rámec po zahrnutí nákladů na škody po povodních počítá s celoročním schodkem 282 miliard korun. Na prosinec tedy zbývá 23 miliard korun prostoru ke zvýšení dosavadního schodku. To vládě v posledních letech obvykle stačilo. Ovšem bez povodní by již nyní rozpočet překročil původně plánovaný rámec. Důležité bude, kolik ve skutečnosti náklady na škody po povodních budou činit, aby bylo možné správně posoudit plnění rozpočtu vůči vládnímu plánu,“ upozornil Marek.

Nahrávám video

I podle ekonoma a bývalého člena Národní rozpočtové rady Richarda Hindlse zmíněných 23 miliard korun prostoru ke zvýšení dosavadního schodku stačit pravděpodobně bude. „Na druhé straně se pohybujeme vysoko nad úrovní čtvrt bilionu korun, což je prostě pořád hodně,“ konstatoval Hindls.

Vývoj hospodaření státu kritizovala i šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Listopadový schodek 259,2 miliardy korun znamená, že navzdory daňovému balíčku, poklesu investic o 16 miliard korun a extrémnímu pumpování prostředků z ČEZ prostřednictvím windfall tax nedošlo k meziročnímu zlepšení ani o deset miliard korun,“ napsala bývalá ministryně financí na sociální síti X.

Rozpočtové příjmy podpořil výběr daní a pojistného

Rozpočtové příjmy podpořil zejména výběr daní a pojistného, který se proti loňsku zvýšil o 83,3 miliardy korun, představovalo to růst o 5,7 procenta. Meziročně se naopak o 38,2 miliardy korun snížil příjem prostředků z Evropské unie. O 27 miliard korun byly také meziročně nižší převody výnosů z majetkových účastí státu.

Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 14,1 procenta na 149,8 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral 681,8 miliardy korun – znamenalo to meziroční růst o 9,2 procenta. K růstu obou těchto položek podle ministerstva financí přispěly změny přijaté v konsolidačním balíčku.

Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 348,2 miliardy korun – o 4,8 procenta víc než před rokem. Inkaso spotřebních daní dosáhlo 149,1 miliardy korun, meziročně vzrostlo o 10,5 procenta. Klesly naopak rozpočtové příjmy z daně z příjmu právnických osob, snížily se o 8,2 procenta na 153,3 miliardy korun.

Hlavní výdajovou položkou sociální dávky

Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na nichž stát vyplatil 829,3 miliardy korun, meziročně o 4,1 procenta víc. Z toho 651,3 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. V růstu vyplacených sociálních dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postiženým povodněmi.

Kapitálové výdaje se naopak snížily o devět procent na 163,8 miliardy korun. Z toho 75,4 miliardy korun tvořilo spolufinancování evropských projektů. Podle ministerstva financí k meziročnímu poklesu investičních výdajů přispělo i to, že Česko letos přechází na nový víceletý finanční rámec evropských fondů.

K poklesu kapitálových výdajů přispělo především snížení dotací Státnímu fondu životního prostředí, které byly o 8,7 miliardy korun nižší než loni, a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se snížily o 8,4 miliardy korun. Naopak investiční nákupy ministerstva obrany meziročně vzrostly o 14,8 miliardy korun.

Rozpočet na letošní rok počítá po říjnové novelizaci, jež v důsledku povodní zvýšila výdaje o třicet miliard korun, s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Schodek by měl dosáhnout 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.

Hospodaření státu za celý letošní rok zveřejní ministerstvo financí na začátku ledna.

Rozpočet na příští rok

V úterý odpoledne bude pokračovat schůze sněmovny. Poslanci by měli schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočty některých státních fondů. Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) v pořadu Události, komentáře řekl, že doufá, že návrh bude v úterý schválen rychle. Podle něj opozice projednávání rozpočtu nikdy příliš neobstruovala. „Pevně doufám, že u této dobré tradice, na rozdíl od jiných tisků, opozice zůstane,“ prohlásil.

Nahrávám video

Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) za opozici řekl, že to vidí podobně. „Mělo by to mít hladký průběh,“ podotkl. Podle něj to vypadá, že návrh na opakování druhého čtení nepadne.

Juchelka však na návrh rozpočtu nešetří kritikou, podle něj má v sobě několik položek, které nejsou nijak podpořeny zákonem. Vadí mu mimo jiné také podle něj malý podíl investic do vědy a výzkumu. „Rozpočet je prostě špatný. My pro něj hlasovat nebudeme,“ uvedl.

Výhrady má ale i Skopeček. „Pro mě je ten schodek rozpočtu stále vysoký,“ řekl. Schodek by měl dosahovat 241 miliard korun. Podle něj je třeba vyšší schodek ospravedlnit větším investováním. To je sice v návrhu rekordní, ale schodku prý přesto neodpovídá. „Pro mě je největším nebezpečím to, abychom si na takto vysoké schodky rozpočtu v řádu stovek miliard prostě nezvykli,“ poznamenal.

Ekonom David Havlíček, který byl také hostem pořadu, podotkl, že deficit se má příští rok snížit, zatímco investice naopak porostou. Upozornil na nebezpečí příliš rychlého snižování schodku. „Někteří ekonomové říkají, že by to tempo mělo být pomalejší v období křehkého hospodářského růstu, který stále máme, abychom ekonomiku utahováním šroubů státního rozpočtu nepoškodili.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 1 mminutou

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 10 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 10 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 10 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 15 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.