Schwarzenberg přišel k soudu kvůli údajným „trafikám“ pro poslance. „Nepamatuji si,“ řekl však

Je tomu šest let, kdy se Nečasova vláda snažila protlačit Poslaneckou sněmovnou daňový balíček, ale narazila u trojice poslanců ODS, kterým se nelíbilo zvýšení daní. Nečasova vláda však se zákonem spojila svoji další existenci. Po předchozím rozkolu Věcí veřejných tudíž hrozilo, že rebelie kabinet položí. Poslanci Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř ale nakonec složili své mandáty. Státní zástupce tvrdí, že to učinili díky slíbeným lukrativním funkcím ve státních či polostátních firmách.

První místopředseda a ministr zahraničí Nečasovy vlády Karel Schwarzenberg (TOP 09) však soudu o pozadí jednání s rebelujícími poslanci mnoho neřekl. „Já jsem s tím neměl nic do činění, protože jsem se staral o zahraničí, a ne o vnitrostranické věci. Ale i kdyby, tak bych si to po šesti letech nepamatoval. Já už si nepamatuju, co jsem dělal před šesti lety,“ shrnul jádro své krátké výpovědi.

U soudu měl kromě bývalého vicepremiéra vypovídat i bývalý generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Ten však nedorazil.

Odposlechy jako důkaz soudkyně ještě zváží. Názor může zase změnit, doufá obhájce

V případu nejsou obžalováni sami bývalí rebelující poslanci, Nejvyšší soud totiž již v roce 2013 rozhodl, že se jejich jednání týká poslanecká imunita. Expremiér Nečas naopak obžalobě čelí stejně jako jeho nynější manželka Jana Nečasová – tehdejší ředitelka sekce kabinetu předsedy vlády (ještě jako Jana Nagyová) – a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček.

Hlavní otázka, která se kolem případu zatím točí, je, zda soud připustí jako důkaz odposlechy, o něž se obžaloba opírá. Soudkyně Helena Králová je nejprve odmítla, nyní ale připustila, že návrh zváží. Státní zástupce Rostislav Bajger očekává, že je nakonec prosadí. „My jsme doložili soudu, proč bylo přistupováno k našim návrhům na odposlech obviněných v této věci. Návrhy vyplynuly z předchozích zjištění z jiných odposlechů,“ řekl.

Advokát Petra Nečase Eduard Bruna naproti tomu míní, že předsedkyně senátu může rozhodnutí „zase kdykoliv upravit jinak“.

Jen jedna z větví letité kauzy

Soud probíhá již déle než rok. Již na počátku vypovídal mimo jiné i expremiér, který obvinění odmítl. „Musím kategoricky odmítnout, že došlo k jakékoliv dohodě mezi mnou a třemi poslanci Občanské demokratické strany. Toto se nikdy nestalo a není to pravda,“ řekl tehdy. Tvrdil, že se snažil vyřešit rozkol v ODS a jeho zájmem bylo nalezení politického kompromisu, nikoliv to, aby trojice rebelujících poslanců odstoupila z funkcí.

Kauza tzv. trafik je jen jedním z případů, které souvisejí s Janou Nečasovou a jejím působením na Úřadu vlády. Že se o ni policie zajímala, vyšlo najevo při razii na úřadu v červnu 2013, který předcházel pádu Nečasovy vlády. Kromě okolností, za kterých se trojice poslanců ODS vzdala mandátů, se soudy již léta zabývají sledováním první Nečasovy manželky Vojenským zpravodajstvím, obžalována je Jana Nečasová spolu s bývalými šéfy rozvědky a jejich podřízeným Janem Pohůnkem. Třetí větví je únik informací z Bezpečnostní informační služby, ve které čelí obžalobě Nečasová a lobbista Ivo Rittig.

Existují ještě dvě větve. Ta, která bývá označována jako kmotrovská, se původně zdála být ústředním motivem zátahu na Úřadu vlády. Obviněn v ní je nakonec jen bývalý pražský vrchní státní zástupce a později náměstek na státním zastupitelství Libor Grygárek a rozuzlení se neblíží. Jan Nečasová je potom obžalována ještě z krácení daní.