Šéf GIBS Murín zdržoval vyšetřování, píše se v kázeňském podnětu, kterým se ohání Babiš

Nahrávám video

Židle pod šéfem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem se kvůli nedůvěře vyjádřené premiérem v demisi Andrejem Babišem otřásá. Babiš tvrdí, že důvodem jeho tlaku na Murínovu rezignaci je mimo jiné kázeňský podnět olomouckých žalobců. Česká televize nyní zjistila, že se v něm jedná o údajné zdržování vyšetřování. Murín podle dokumentu odmítal poskytnout vyšetřovatelům plnou součinnost při pátrání po úniku informací.

Přestřelka mezi šéfem GIBS Michalem Murínem a premiérem v demisi Andrejem Babišem se dostala až na půdu Poslanecké sněmovny. Poslanci bezpečnostního výboru se nyní zabývají tvrzením Murína, že na něj měl premiér vyvíjet nátlak, aby odstoupil z funkce šéfa inspekce. A zároveň tím, proč státní zástupci loni zaslali na Úřad vlády podnět k prověření možného Murínova kázeňského přestupku.

Česká televize zjistila, co je obsahem takzvaného Opatření Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Šéf inspekce podle něj brzdil vyšetřování úniku informací – a to tím, že odmítal přesně vysvětlit, od koho se dozvěděl, že inspekce prověřovala někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho. 

„…svým jednáním bránil tomu, aby prověřování této trestní věci bylo provedeno bez zbytečných průtahů, čímž současně porušil své povinnosti vyplývající z jeho postavení ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů…,“ napsali olomoučtí státní zástupci do dokumentu, která zaslali tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) na jaře 2017 s tím, že je potřeba prověřit, zda nejde o kázeňský přestupek.

ČT žádala o vyjádření přímo ředitele inspekce Murína, ten ale vzkázal, že se zatím nechce k věci vyjadřovat. „Michal Murín se nebude veřejně vyjadřovat k jakýmkoliv otázkám a informacím, které se projednávají na uzavřeném a neveřejném jednání parlamentního výboru pro bezpečnost. Do skončení těchto jednání nebude ani veřejně vystupovat a komentovat služební záležitosti,“ uvedl mluvčí GIBS Ivo Mitáček. A žádost o rozhovor odmítl i Zdeněk Laube. Ten nakonec z ničeho obviněn nebyl.

Murín odmítá prozradit svůj kontakt: Je prý „deset levelů nad Gáboríkem“

O co se však ve vyšetřování případu úniku informací jednalo? Vraťme se v čase: je léto 2016. Inspekce prověřuje podezření, zda náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube nezneužíval svého postavení u policie a zda nezjišťoval u svých podřízených informace o některých kauzách. Na GIBS se kvůli tomuto zavádí speciální režim. O prověřování smí vědět jen velmi omezený okruh lidí. Ředitel inspekce Michal Murín mezi ně ovšem nepatří. Tak situaci vyšetřovatelům později popsal náměstek vrchní státní zástupkyně v Praze Adam Bašný.

A z jeho svědecké výpovědi vyplývá, že několik týdnů poté Murín informoval svého podřízeného, že se v jistých kruzích ví, kdo je prověřovaný. S Murínem se proto Bašný sešel. Jak později zapíší olomoučtí státní zástupci v dokumentu určeném předsedovi vlády, Murín na setkání odmítal Bašnému sdělit, odkud informace čerpal. 

„Murín uvedl, že sdělení jména té osoby by pro něj znamenalo veliký problém, že se jedná o osobu, která je z okruhu poradců a lobbistů a která je deset levelů nad Gáboríkem,“ zapsali do dokumentu o setkání Murína s Bašným státní zástupci z Olomouce. Igor Gáborík je přitom jedním z obviněných v kauze Beretta, s nímž měl být Murín v minulosti v kontaktu.

„Murín opakovaně přes naléhání státního zástupce sdělil, že tuto osobu neprozradí, je to pro něj osobně nemožné, a dodal, že mu jde o to, aby státní zástupce věděl, že se o věci ví, a také kvůli tomu, aby věděl, že nedošlo k úniku z GIBS,“ shrnují Bašného popis situace státní zástupci v dokumentu.

„Pouze jsem to zaslechl“

Murín pak ale vše popisoval jinak. Podle dokumentu šéf inspekce vypověděl, že byl se svým známým ve společnosti, kde zaslechl pouze to, že Laube je prověřován. Jméno známého ale šéf inspekce odmítl uvést. „Ač jsem si vědom případných možných následků, tak toto jméno uvádět nebudu, neboť s touto informací nemá zcela nic společného. Ani si nejsem jist, jestli některé ty lidi ve společnosti vůbec znal,“ měl uvést Murín ve své výpovědi.

A v dalším výslechu předestřel, jak se celá věc podle něj odehrála. Prý náhodně potkal svého známého v restauraci a domluvili se, že vyrazí po hospodách. Známý ho pak pozval ještě na jednu akci. „… zašli spolu do nějaké restaurace či vinárny, kde se konal raut či oslava. V té vinárně ho představil nějakým svým známým. (…) Ve chvíli, kdy stál v hloučku osob, zaslechl rozhovor o tom, že je GIBS v Liberci nebo Jablonci prověřován Laube a že to dozoruje Bradáčová,“ stojí v dokumentu.

Následně pak tvrdil, že známého příliš nezná. Dodatečně dal vyšetřovatelům údajné číslo na známého „Láďu“. „Možná by to vypadalo divně, kdybych popsal, že ho znám jako Láďu a víc o něm nevím, proto jsem při posledním výslechu uvedl, že informace k němu sdělím, neboť jsem spoléhal na to, že naleznu alespoň to telefonní číslo,“ uvedl Murín. Prostřednictvím telefonního čísla se pak ale nepodařilo zjistit nic bližšího. S číslem prý byla vždy spojena anonymní předplacená SIM karta.

Vyšetřovatelé konstatovali, že k úniku informací z prověřování skutečně došlo. A informace se pak dostaly i k zástupcům médií. V dokumentu se totiž píše, že státního zástupce Bašného e-mailem kontaktoval tehdejší redaktor deníku MF DNES Marek Přibil. 

Se známým, kterého nezná, vyrazil do neznámé společnosti

Státní zástupce, který dokument sepsal, pak uvádí, že existují vážné pochybnosti o věrohodnosti Murínovy výpovědi, ale nebylo možné jeho tvrzení potvrdit nebo vyvrátit. „V prvé řadě lze stěží uvěřit tomu, že osoba v pozici ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy osoba, jejímž prvořadým úkolem je řešit profesní a lidská selhání příslušníků ostatních bezpečnostních sborů, se nechá pozvat od známého, kterého vlastně ani nezná, do společnosti jemu neznámých osob, které prý nezná ani ten známý, co ho tam pozval, aby tam poseděli. Shodou okolností pak právě v tomto prostředí vyslechne skutečnosti svědčící o zřejmém úniku informací…,“ uvádí státní zástupce. A následně dodává, že lze těžko uvěřit i tomu, že by se Murín blíže nezajímal o člověka, který o takové věci mluví. 

„Michal Murín tak přinejmenším bránil tomu, aby prověřování této věci bylo provedeno urychleně a bez zbytečných průtahů,“ doplnil státní zástupce.

Sobotka: Ke kázeňskému řízení to neopravňovalo

O dokumentu, který státní zástupci zaslali na Úřad vlády na jaře 2017 s tím, že má premiér Bohuslav Sobotka prověřit, zda nejde o kázeňský přestupek, nyní premiér Babiš tvrdí, že je jedním z důvodů, proč v Murína ztratil důvěru. Expremiér Sobotka ale uvedl, že skutečnosti, které se dozvěděl, nebyly takové, aby jej opravňovaly zahájit kázeňské řízení.

„Na svém rozhodnutí trvám. Nevidím v tom cokoli, co by teď mělo být předmětem odvádění pozornosti od podstaty věci, kterou je nevybíravý nátlak předsedy vlády na výměnu ředitele GIBS,“ uvedl Sobotka pro server iRozhlas.cz

Jako účelový nátlak vnímají postup současného premiéra i někteří další opoziční poslanci. „Vláda, která nemá důvěru, nemá dělat žádné zásadní personální opatření, pokud to není nějakým způsobem nevyhnutelné,“ říká poslanec Petr Gazdík (STAN).

A poslanec ODS Martin Kupka zase upozorňuje na to, že Babiš je trestně stíhaný. Generální inspekce má přitom na starosti vyšetřování policistů a dalších lidí z bezpečnostních sborů. „Vznikají vážné otázky, že to celé může souviset s trestním stíháním jeho vlastním v případě Čapího hnízda,“ uvedl již dříve Kupka. Babiš to odmítá. „Čapí hnízdo dozoruje státní zástupce, je tam podaná stížnost a nemá to s GIBSem nic společného,“ uvedl premiér v demisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...