Senát schválil obnovení ošetřovného. Uznávání osvojení dětí z ciziny homosexuálními páry nepřijal

Ošetřovné, které ve středu schválil Senát, má podle vládního návrhu opět činit osmdesát procent základu výdělku místo běžných šedesáti procent a vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. 

Lidé v karanténě či izolaci budou podle Senátem schváleného návrhu dostávat k náhradě mzdy či platu příspěvek až 370 korun denně, aby se omezujícímu opatření nevyhýbali kvůli ztrátě výdělku. 

Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, má být podle sněmovních úprav vyplacen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Oba návrhy nyní dostane k podpisu prezident.

Takzvaný kompenzační bonus, který Senát schválil, se vztahuje na osoby samostatně výdělečně činné a společníky malých společností s ručením omezeným. Budou moci požádat o příspěvek až tisíc korun denně jako kompenzaci za dopady epidemie covidu-19. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři.

Evropská komise má podle Senátu zastavit obchod s emisními povolenkami

Ve shodě s Poslaneckou sněmovnou se senátoři postavili za využívání jaderné energie. Podle schváleného prohlášení by měla být podmínkou pro splnění klimatických závazků Evropské unie. Podpořili tak postoj vlády. 

„Jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako přechodovou kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření umožňuje a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou,“ uvádí usnesení Senátu.

Senát také s ohledem na unijní opatření proti růstu cen energií vyzval Evropskou komisi, aby zastavila obchodování s emisními povolenkami. Horní komora rovněž podpořila žádost vlády ohledně dočasného osvobození od daně z přidané hodnoty u dodávek elektřiny a plynu, které má pomoci řešit výkyvy cen energií na trhu.

Senát nepodpořil uznávání osvojení dětí homosexuálními páry

Horní komora se neztotožnila se senátorskou novelou, podle níž by české soudy měly uznávat rozhodnutí o osvojení dětí v cizině homosexuálními páry. Podle kritiků by novela o mezinárodním právu soukromém znamenala zásah do občanského zákoníku. Václav Láska (Senátor 21) jako autor novely proto slíbil do jara příštího roku předložit komplexní novelu českého práva.

Senát novelu nepřijal ani neodmítl, její projednávání tak končí. Pro schválení novely bylo 23 ze 65 přítomných senátorů, pro zamítnutí 31. Potřeba ale bylo 33 hlasů pro přijetí stanoviska.

Láska chtěl novelou dosáhnout uznání faktického a právního vztahu, který je založen na rozhodnutí cizozemského soudu. Změna by podle senátora mohla pomoci i nesezdaným heterosexuálním párům, které si osvojí dítě v cizině. Současná podoba zákona je podle senátora v rozporu s Úmluvou o právech dítěte a s Listinou základních práv a svobod, s čímž se ztotožnili i tři ústavní soudci.

Senát také opětovně podpořil návrh části svých členů, kteří požadují zrušení monopolu Pojišťovny VZP na zdravotní pojištění cizinců. Chtějí také zdvojnásobit minimální limit pojistného plnění v případě cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku. Podobné senátní úpravy sněmovna v předvolebním složení letos v červenci odmítla. Nový návrh nyní projednají senátní výbory.

Kroupa novým členem etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje

Senát zvolil další členy komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Znovu v ní zasedne historik Pavel Blažek a novým členem bude filozof a bývalý disident a politik Daniel Kroupa. V komisi nahradí evangelického faráře a bývalého mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta.  

Devítičlenná etická komise mimo jiné rozhoduje o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, kterým nevyhovělo ministerstvo obrany. Má také právo provádět přezkum a rozhodnout o obnově řízení o osvědčení.

Horní komora také doporučila vládě, aby usilovala o společný postup EU kvůli destabilizujícímu působení Ruska. Důvodem je jak posilování ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou, tak dezinformační aktivity. Vláda by také měla podle doporučení podpořit přípravu zásadnějších protiruských sankcí, pokud by Rusko po obsazení Krymu v roce 2014 přistoupilo k další agresi vůči Ukrajině.

Čtvrtstoletí od ustavující schůze

Před začátkem jednání si senátoři také připomněli pětadvacáté výročí ustavující schůze horní komory. Její předseda Miloš Vystrčil (ODS) v úvodním projevu zdůraznil historický význam Senátu pro demokracii. 

„Rolí českého Senátu je ochrana ústavnosti, ochrana demokracie, ochrana právního státu. Tou rolí je také stabilita a zpomalování transformačních kroků, anebo překotných změn,“ prohlásil. 

Vystrčil také uvedl, že od 18. prosince 1996, kdy se konala první ustavující schůze Senátu, se jeho členy stalo 326 zákonodárců. Od svého vzniku Senát projednal na dva a půl tisíce návrhů zákonů, šest set z nich navrhoval opravit. Sněmovna tomu vyhověla v polovině případů. „Úspěšně jsme opravili každý osmý zákon,“ dodal. 

Význam horní komory ve středu senátoři připomněli i v deklaraci k výročí. „Ústavodárce, vědom si zkušeností se systematickým a opakovaným zneužíváním moci během 20. století, obdařil Senát kontrolní a stabilizující funkcí za účelem rozdělení, vyvážení a kontroly státní moci. Historie nás učí, že jen takto uspořádaná moc může úspěšně čelit pokušením, aby se stala neomezenou, namísto služby obecnému dobru a všem občanům sloužila jen svým držitelům a jejich svévoli,“ píše se v ní. 

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) uvedla, že Senát už není nechtěným dítětem. Jako příklad uvedla, že Senát ušetřil státu 124 miliard korun za nákup gripenů, který na rozdíl od sněmovny odmítl. Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) připomněl, že Senát zastupuje zájmy obcí a regionů, i když se netěší mimořádné popularitě.