Senátní duel v Litoměřicích: Zlepšit financování škol či ulevit zdravotníkům

Nahrávám video

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a mají tak reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře. Ve volebním obvodu číslo 29 Litoměřice se utkají Ladislav Chlupáč (ODS) a Ondřej Štěrba (ANO). Chlupáč v prvním kole dosáhl 24,5 procenta hlasů, Štěrba získal 19,53 procenta hlasů.

Představte prosím dvě věci z vašeho programu, se kterými kandidujete a které chcete v Senátu prosadit.

Ladislav Chlupáč: Je vždycky těžké jmenovat pouze dvě věci, nicméně bych určitě preferoval daleko lepší financování a vytváření lepších podmínek v oblasti školství, vědy a výzkumu a zároveň i podporu spolků v jednotlivých obcích. Proto moje heslo bylo „Obce plné života“. Mohl bych samozřejmě jmenovat ještě dopravní infrastrukturu a dokončení důležitých dopravních akcí.

Ve školství se určité kroky dělají vzhledem k nízkým mzdám kantorů, nicméně není to jenom o mzdách, je to i o podmínkách, o vybavení škol a je to o zátěži, kterou nesou obce, které jsou zřizovateli škol. Více financí na provozování škol by měly dostávat konkrétně města a obce, které je provozují.

Senátor má v tomto ohledu vliv na jednání, která se týkají jednak tvorby zákonů, ale třeba i toho, jak se tvoří státní rozpočet a jednotlivé položky (Senát státní rozpočet neschvaluje –  pozn. red.). V tom musíte jednat napříč parlamentem. Senátor musí jednat nejen s lidmi v ulicích, ale i se zástupci měst a obcí a musí samozřejmě jednat i s kolegy ve sněmovně. Je nutné, aby se senátor angažoval, nemůže pouze sedět ve své kanceláři nebo Senátu.

Ondřej Štěrba: Jsem už pětadvacet let lékař, je to moje profese a i díky ní jsem se chtěl odrazit dál do vyšší pozice, která by mi umožnila pokusit se dál zlepšovat poměry ve zdravotnictví a v návaznosti v oblasti sociálních věcí.

Pokud bych konkretizoval, tak co se týká zdravotnictví, v našem regionu jsou tři velká dominantní zdravotnická zařízení – nemocnice v Roudnici nad Labem, Litoměřicích a ve Slaném. Všechny mají velmi dobrou úroveň lékařské péče, jde ale o to v rámci legislativní iniciativy a dozoru omezit byrokracii a nemedicínskou zátěž lékařů a sester. Znám to, dřív jsem byl nemocniční lékař.

Bude se to týkat třeba parametrického vylepšení elektronické preskripce. I z tohoto důvodu zdravotníci ubývají a odcházejí pryč. Motivace, aby zůstali v regionu, potažmo v republice, by měla být nejen ta, že dostanou víc peněz, které si jistě zaslouží, ale aby také měli lepší podmínky, aby veškerá jejich činnost a úsilí byly zaměřené na pacienta.

Druhá věc je také zřízení akutní stomatologické pohotovosti v regionu, která chybí.

Jaké jsou náklady na vaši kampaň, z čeho jste ji platili a kdo je vaším největším sponzorem?

Ondřej Štěrba: Bylo to zhruba 849 tisíc korun. Tři sta tisíc jsem dostal od centrály hnutí ANO, tři sta tisíc šlo z krajského rozpočtu hnutí ANO, 99 900 korun jsem dal ze svých soukromých prostředků a zbytek je tuším 150 tisíc korun. To jsem dostal od sponzora z Roudnicka.

Ladislav Chlupáč: Celkové náklady jsou odhadnuty na zhruba 750 tisíc korun, z čehož jedna třetina šla z mých vlastních prostředků, jedna třetina šla z prostředků Občanské demokratické strany a jedna třetina šla od drobných přispěvovatelů a našich vlastních členů.

Pokud se do Senátu dostanete, ve kterém výboru byste chtěli zasednout?

Ladislav Chlupáč: Mně osobně by se nejvíce líbil výbor územní rozvoj, veřejná správa a životní prostředí, protože to je výbor, kde bych mohl promítnout i to, že kandiduji s podporou Starostů a nezávislých, a řešit problémy nejen ve městě, ale i v obcích.

Ondřej Štěrba: Vzhledem k mé profesi se logicky nabízí zdravotní výbor Senátu. Abych mohl svůj program a proklamovanou aktivitu uvést v soulad s tím, co slibuji.

U jakého konkrétního zákona, kterým se sněmovna zabývá, už víte, že byste ho chtěli zamítnout nebo vrátit sněmovně s pozměňovacími návrhy?

Ondřej Štěrba: V podstatě je to zákon, který nesouvisí se zdravotnictvím nebo sociálními věcmi, ale vodní zákon, který teď bude projednáván. Osobně mě mrzí, že v rámci tohoto zákona – protože zdravá a čistá voda i recyklace je nutná pro nás pro všechny a de facto souvisí s primárním zdravím – nebyl vzat v potaz návrh pana poslance Jana Schillera (ANO).

Ten chtěl konkrétně zamezit tomu, aby byly průmyslové odpadní vody z malých podniků sváženy do normálních komunálních čističek vod. Aby byly recyklovány, odstraňovány jiným způsobem, aby se tato průmyslová voda nemísila s procesem v čističkách odpadních vod. Jsou tam třeba těžké kovy, na které komunální čističky nejsou zařízeny tak, aby je mohly odstraňovat, a vodu tak kvalitně čistit.

Ladislav Chlupáč: Já jsem měl i jedno z takových hesel, aby zákony byly pro lidi, a ne proti lidem, aby jim život zpříjemňovaly, a ne otravovaly. Když se podíváte do minulosti, některé zákony byly rychlokvašky, nedotažené. Vezměte si třeba, když byli nuceni malí drobní živnostníci, kteří provozovali restauraci, zřídit nekuřáckou část restaurace, ale hned vzápětí přišel plošný zákaz. Investovali naprosto zbytečně a neúčelně.

Zákon byl špatně připraven, unáhleně předložen a byly vyhozeny peníze za něco, co potom v rámci plošného zákazu nemůže fungovat. Jsou i další příklady. Byly zřízeny vinařské cyklostezky, a my zakazujeme cyklistům i minimální promile. To by potom mohli ve vinných sklípcích pít vodu. Podobných příkladů by bylo víc.

Je potřeba nějak měnit Ústavu České republiky?

Ladislav Chlupáč: Osobně bych na ni nešahal, protože jsou tady určité tendence, které rozhodně nejsou v pořádku. Ústava je zárukou demokracie u nás. Maximálně drobné úpravy. Jeden z příkladů je třeba funkční období starostů – čtyři roky. Oproti jiným zemím je to velice krátké období. Pokud je starosta jedno období, ne jako já třeba čtyři, tak těžko může v obci něco většího udělat. Druhá věc, která by určitě stála za zamyšlení, je ochrana vlastního majetku a hlavně obrana proti zloději nebo agresorovi, který vstupuje na soukromý pozemek nebo do bytu či domu. Mám na mysli přiměřenou ochranu. Pokud jde o změnu vzhledem k postavení Senátu, v tuto chvíli ne.

Ondřej Štěrba: Vzhledem k postavení Senátu si to nemyslím. Co se týká obecných principů, tak co mě napadá a na co jsem se zaměřoval, byť je to úplně v kontradikci se zdravotnictvím, tak je garance ústavního práva na nošení zbraně. Myslím, že nad tím lze uvažovat a vůbec ne v kontextu evropské legislativy. Podle mě nastal čas aspoň na nějaké parametrické změny.

Potřebujeme zákon o obecném referendu?

Ondřej Štěrba: Ne.

Ladislav Chlupáč: V tuto chvíli určitě ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 11 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.