Ekonomické problémy národních parků se prohlubují. Kůrovcová kalamita srazila cenu dřeva na minimum, a parkům tak radikálně klesly hlavní příjmy. Situace je podle jejich vedení neudržitelná a bez pomoci zřizovatele se neobejdou. Ministerstvo životního prostředí proto chystá změnu financování.
Například šumavský národní park prodává dřevo za poloviční cenu a výdělky už nepokryjí ani náklady na jeho zpracování. A prodej méně kvalitního dřeva se parku nevyplatí.
„My jsme získali dotační projekt, v rámci kterého budeme moct takzvaně odkloňovat ty méně kvalitní sortimenty takzvanou vlákninou, která se na trhu neprodává skoro vůbec, je jí přetlak. Vláknina se získává buď z méně kvalitních celých kmenů, nebo ze špiček stromů, anebo z poškozených oddenků,“ uvedl mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák k tomu, jak bude park méně kvalitní dřevo zpracovávat.
„V této chvíli už ponecháváme tyto části, které se velmi špatně prodávají, v lesích odkorněné s tím, že díky tomu zvyšujeme biodiverzitu lesního ekosystému. Protože tlející dřevo je velmi důležitou součástí lesa, ale nezvyšujeme riziko napadení kůrovcem, který by vylétával z neodkorněných částí stromů,“ řekl.
Tříletý dotační projekt je zhruba ve výši sto milionů korun. „Díky tomu při dnešních cenách odkorníme okolo 150 tisíc metrů krychlových dřeva,“ dodal.
Parky šetří
Úsporné kroky, aby se parky nedostaly do ještě výraznějších finančních ztrát, se nevyhnuly ani lesním správám. „Opatření jsou komplexní. Jsou to úspory v rámci činnosti organizace. Například méně jezdíme služebními auty, abychom šetřili pohonné hmoty, dále třeba odkládáme opravy budov, které ještě počkají rok, dva, tři,“ prohlásil Dvořák.
Nejvíce dřeva prodávala Správa Národního parku Šumava po orkánu Kyrill a následné kůrovcové kalamitě. První změna přišla v roce 2016, kdy se správa zaměřila na těžbu méně kvalitního dřeva, které je určené pro papírenský průmysl. Tehdy výnosy klesly zhruba na 180 milionů korun. Před deseti lety se přitom pohybovaly okolo 300 milionů.
Řešením mají být grantové programy
V České republice jsou čtyři národní parky, kromě toho na Šumavě a v Krkonoších je v tuzemsku také Národní park Podyjí a Národní park České Švýcarsko.
Problém s rapidním poklesem příjmů za prodej dřeva ale řeší i jinde. „Propad v našem hospodaření bude na úrovni 30 až 45 milionů korun a tuto částku Správa Krkonošského národního parku už ve svém rozpočtu nedokáže najít, takže budeme s naším zřizovatelem hledat cesty, kde tyto peníze získat,“ uvedl mluvčí správy parku Radek Drahný.
Situace je podle parků neudržitelná. Ministerstvo životního prostředí proto chystá od příštího roku změnu financování prostřednictvím grantových programů jak z evropských fondů, tak ze státních zdrojů.
„Už je to v realizační fázi. Kvůli tomu, co se děje v posledních dvou letech, kdy kůrovcová kalamita výrazně dolehla i na národní parky z hlediska těžby dřeva, jsme připravili určité změny, protože neexistuje varianta, že bychom nechali parky takzvaně padnout. A nechceme ani, aby omezovaly svoji nabídku pro návštěvníky parků, zvlášť, když se zvyšuje návštěvnost národních parků,“ dodal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
