Školství neslo náklady pandemie víc, než bylo nutné, uvedl ministr Plaga

Čeští žáci a studenti za sebou mají netypický školní rok, který poznamenala pandemie koronaviru, a Plaga je přesvědčen o tom, že jeho ministerstvo udělalo maximum, aby on-line výuka byla účinná; zmiňuje například peníze, které resort loni v létě investoval do počítačového vybavení.

„Číslo dětí, které měly problémy s připojením, pokleslo z 250 tisíc na 50 tisíc,“ uvedl. Dodal, že na základě průzkumu, který si ministerstvo nechalo vypracovat, i rodiče později během pandemie vnímali kvalitu distančního vzdělávání lépe. 

Zároveň však Plaga připustil některé problémy. „Je tu stále deset tisíc nepřipojených dětí, které byly –⁠ co se týká prezenčního vzdělávání –⁠ problematické i před covidem,“ řekl. 

„Mě –⁠ možná více než kohokoliv jiného –⁠ mrzí, že (školy) byly zavřeny takto dlouho,“ odpověděl na otázku, zda distanční výuka netrvala zbytečně příliš mnoho času. „České školství neslo náklady brzdění epidemie opakovaně více, než by bylo nutné,“ prohlásil s tím, že by nyní měl existovat závazek pro všechny politiky, aby školství tuto oběť nějakým způsobem v následujících letech vrátili. 

Plaga také mimo jiné uvedl, že je rád, že v současnosti už nikdo neříká, že distanční výuka může plně nahradit tu prezenční.

Baxa: Vládní politika vůči školám byla úděsná

„Podle mého názoru, přes všechny dobré úmysly, které možná pan ministr měl, tak vládní politika vůči školám byla opravdu úděsná,“ okomentoval problematiku člen školského výboru Poslanecké sněmovny Martin Baxa (ODS), který byl také hostem Událostí, komentářů. 

„Považuji za obrovskou chybu, že Česko má to smutné prvenství a v Evropské unii je zemí s nejdéle uzavřenými školami,“ dodal s tím, že je přesvědčen o tom, že k tomu dojít nemělo, a pokud vláda během pandemie tvrdila, že vzdělávání je prioritou, byly to podle Baxy pouze plané řeči. 

„Věřím tomu, že pan ministr Plaga měl dobré úmysly a snažil se prosazovat to, aby ta opatření nebyla tak přísná, ale podstatný je výsledek,“ poznamenal opoziční poslanec. 

Nedostatek praxe

Dalším hostem pořadu byl publicista a odborný konzultant neziskové organizace EDUIN Tomáš Feřtek. Ten poukázal na to, že pro odborné školy je v souvislosti s pandemií největší problém nedostatek praxe.

„Míra chaosu, která během pandemie a vládních opatření probíhala, byla tak velká, že do jisté míry se dá pochopit, že ministerstvo úplně nezaostřilo na některé detaily,“ dodal Feřtek s tím, že právě odborné školy a organizace odborného vzdělávání šly do značné míry stranou a v mnoha oblastech opatření selhávala. 

Vůči jeho slovům se ohradil Plaga, který tvrdí, že právě odborný výcvik patřil v návratovém scénáři mezi hlavní priority. „Zároveň jsme v kontaktu se školami prodloužili dobu, kdy mohou realizovat praktický výcvik,“ uvedl ministr.  

Feřtek poté na postoji ministra naopak ocenil, že se v mnoha případech dokázal vzepřít mínění vlády. „A to ve věcech, které byly odborně zcela mylné a on byl schopen držet nějakou odbornou linii,“ dodal publicista s tím, že výsledek vládní politiky ale bohužel šťastný nebyl.

Šteffl: Během pandemie se rozevřely nůžky

Situací ve školství se ve středu zabýval také pořad Interview ČT. Expert na vzdělávání a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl v něm uvedl, že poslední rok velmi ostře nasvítil některé dlouhodobé problémy.

Například se rozevřely nůžky mezi dětmi, mezi učiteli, školami. „Věděli jsme, že ty rozdíly jsou velké, ale po koronakrizi se zdá, že jsou ještě větší,“ řekl. Dramatický dopad podle něj měla pandemie zejména na děti, které neměly podporu doma a ani škola během koronaviru nefungovala.  

„Druhá věc je, že jsme se toho taky spoustu naučili,“ dodal.  V té souvislosti zmínil fungování v on-line prostředí. „Otázka je, jestli přínosy vyváží škody… To samozřejmě ještě bude vyžadovat čas, abychom to uměli posoudit,“ poznamenal Šteffl.