Slováci rozumí češtině stále dobře. Češi už jsou na tom se slovenštinou hůř

V Česku a na Slovensku i po 25 letech od rozdělení státu většinou platí, že Čech se Slovákem nepotřebují při rozhovoru tlumočníka. Jazykovědci se nicméně shodují, že lépe rozumí druhému jazyku Slováci, kteří se hlavně díky médiím dostanou s češtinou ve své zemi více do kontaktu. Problém ale může nastat za dvacet či třicet let. Generace, které už v prostředí obou jazyků nevyrůstaly, začínají mít s porozuměním problémy.

Čeština ani slovenština se za 25 let příliš nezměnily. Zcela jiné je ale komunikační prostředí, ve kterém lidé žijí.

„Dříve byly oba národy od dětství vystaveny kontaktu s oběma jazyky a přirozeně se tak naučily jim porozumět… U mladší generace už porozumění nenastává automaticky. Je vidět, že slovenštině přirozeně vystavení nejsou,“ poznamenal ředitel Ústavu pro jazyk český Martin Prošek.

Čeština zní na Slovensku mnohem častěji

Pokud budou vztahy obou států stále blízké, zakladatel webu na výuku slovenštiny Peter Baláž se neobává, že by si oba národy časem přestaly rozumět. Podle Proška je ale možné, že až z veřejného prostoru odejdou generace, které v prostředí obou jazyků vyrůstaly, problém s porozuměním nastane. „Skutečně to hrozí. Nevím, jestli za dvacet nebo třicet let, to by lépe věděli demografové,“ dodal.

Problémy se sousedním jazykem mají nyní většinou spíš Češi. Podle Baláže to potvrzuje i návštěvnost webu pro výuku slovenštiny, který založil. „Čeština zní na Slovensku mnohem častěji. U nás není problém vidět filmy v češtině, jsou často dabované nebo se zde prodávají česká DVD… V Česku už je to záležitost regionu, ale i výchovy a vztahu rodičů k druhé zemi, zda například jezdí na Slovensko na dovolenou,“ řekl ČT.

Souhlasí s ním i Mária Šimková z Jazykovědného ústavu Ľudovíta Štúra. Slováci podle ní češtině stále velmi dobře rozumí: „Na Slovensku se vždy častěji četla česká literatura, dívalo se na české programy. To platí i nyní… Mladí lidé cestují, setkávají se. Mnoho slovenských studentů chodí v Česku na vysoké školy. Komunikují spolu, a to i na sociálních sítích.“

Podle Baláže by proto oběma jazykům pomohlo, kdyby se více podporovaly společné kulturní projekty, například dvojjazyčné filmy nebo koncerty.

Nepoměr ve znalostech druhého jazyka se odráží i v literatuře. Zatímco Češi vyhledávají překlady do češtiny, česká literatura do slovenštiny se překládá jen výjimečně. Na Slovensku jsou české knihy v originále k sehnání bez problémů, často jim v knihkupectví patří samostatné oddělení.

Mezi tituly, které na Slovensku vycházejí v originálním jazyce, se ty české pohybují na třetím místě (po angličtině a maďarštině), což významně rozšiřuje český knižní trh. Průměrně na Slovensku vyjde sto tuzemských děl ročně. Naopak v Česku je slovenština třetím nejpřekládanějším jazykem, hned za angličtinou a němčinou.

Nahrávám video

Zvýšit zájem Čechů o slovenskou literaturu se rozhodl Petr Minařík, jenž roku 2012 založil edici Česi, čítajte, ve které vydává překlady současných slovenských autorů. Jako první uvedl na tuzemský trh třeba Pátou loď od Moniky Kompaníkové, podle které později vznikl stejnojmenný snímek natočený ve společné slovensko-české koprodukci. Režisérka Iveta Grófová za něj na letošním Berlinale převzala Stříbrného medvěda. 

Čehún a Čobol

Výzkumy podle Šimkové také ukazují, že slovenština má pro Čechy určitý exotický příznak: „Rádi používají slovenské výrazy na ozvláštnění své výpovědi. Oboustranně se pak používají i citáty z filmů, písní nebo literatury.“

Nadále také žijí mýty o tom, co v kterém jazyce existuje a neexistuje. „Například známý případ slova drevokocúr nebo humorná označení Čehún pro Čechy a Čobol pro Slováky,“ dodal Prošek.

A právě pro případ, že si lidé neví s překlady některých slov rady, vznikly v roce 2011 internetové stránky pro výuku slovenštiny, které nyní fungují už ve třinácti jazycích. Později navázali tvůrci webu spolupráci i s Masarykovou univerzitou v Brně, která vytvořila obdobné stránky, ale pro výuku češtiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 5 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 6 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 10 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 11 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 18 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 19 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.