Složité operace se možná budou provádět jen v některých nemocnicích. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) chce, aby vybrané výkony mohli provádět jen lékaři na specializovaných odděleních. Argumentuje vyšší bezpečností a zkušeností týmů. Prodloužení čekacích lhůt podle šéfa resortu nehrozí. Část pacientů ale bude muset za péčí dojíždět dál.
Jan Andr dostal před deseti lety infarkt a musel brát léky na ředění krve. Pak ale přišla další závažná diagnóza. „Po třech měsících jsem začal močit krev. Tak jsem šel na urologii a tam byl zjištěno, že mám na močovém měchýři nějaké dvě boule. Při rozboru se potom zjistilo, že to je rakovina,“ přibližuje Andr.
Lékaři v pražském Motole mu proto orgán odstranili a vytvořili nový – z části vlastního střeva. Na sále strávil přes šest hodin. „V podstatě se ta rakovina odstranila kompletně. Je mi třiasedmdesát let a ještě furt žiju,“ usmívá se pacient.
Každý rok lékaři v Česku provedou zhruba čtyři stovky takových operací. Pětinu mimo specializovaná pracoviště. Na těch je podle odborníků vyšší riziko komplikací. „Nejde jenom o toho operatéra, aby to uměl dobře udělat, ale jde i o celou následnou péči, která k tomu patří – aby sestřičky dokázaly včas rozpoznat nějaké komplikace,“ vysvětluje přednosta urologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka Marek Babjuk.
Ministerstvo proto chce, aby některé operace mohli provádět zdravotníci jen v takzvaných centrech, tedy v nemocnicích, ve kterých jsou specialisté nepřetržitě k dispozici a složité výkony dělají pravidelně a ve vyšších počtech.
Dojíždění i nutnost navýšení kapacit
Od příštího roku se omezení bude týkat některých zákroků na jícnu, slinivce nebo játrech. Postupně se rozšíří na další operace, včetně těch urologických. Část pacientů tak bude muset dojíždět dál a centra navýšit svoje kapacity. Nejméně jich teď je v Karlovarském a Libereckém kraji a na Vysočině.
„Pokud by centrum z jakéhokoliv důvodu nebylo schopné splnit časovou lhůtu pro odoperování daného pacienta, tak mu musí být zajištěna péče v jiném centru,“ vysvětlil Vojtěch.
„Z velkých center by měla jít základní péče do ostatních nemocnic,“ myslí si předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. „Je nesmysl, aby pacient někde čekal třeba na operaci žlučníku šest nebo osm měsíců, když může jít do menší nemocnice,“ je přesvědčený.
Změny by se měly týkat hlavně onkologických diagnóz. S tou má v tuzemsku zkušenost přes sedm set tisíc lidí. Do deseti let bude dle odborníků rakovina v Evropské unii nejčastější příčinou úmrtí.
