Politici i veřejnost si připomínají 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho památku uctil prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Sochy Masaryka zdobí desítky českých měst, jednou z nejznámějších je pomník na pražském Hradčanském náměstí. Pojmenovány jsou podle něj stovky ulic či náměstí.
Předseda Senátu Vystrčil a prezident Pavel uctili Masarykovu památku u jeho hrobu v Lánech na Kladensku. „Zamýšlím se, jak by asi reagoval na současný složitý vývoj. A i po tak dlouhé době je pro mě stále inspirací jeho úsilí o nezávislý, sebevědomý stát prosazující principy svobody, solidarity, úcty k člověku a k mezinárodnímu právu,“ uvedl následně Pavel na síti X.
Masarykův odkaz je podle Vystrčila stále aktuální mimo jiné v tom, jak vnímal konec první světové války. „Kdy říkal, že po první světové válce to bylo tak, že právo zvítězilo nad násilím, že zvítězila pravda nad chytráctvím a nad obchodem, kalkulem,“ poznamenal. Dnešní dobu je podle něj potřeba brát podobně. Masarykovu památku uctili u jeho sochy na Hradčanském náměstí spolu s Vystrčilem také další senátoři, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nebo vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina.
Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně a zemřel 14. září 1937 v Lánech, kam coby hlava státu začal jezdit od roku 1920. Tamní zámek byl vybrán jako letní sídlo prezidenta Československé republiky v roce 1919. Stovky ulic či náměstí napříč celým Českem dodnes nesou jméno prvního československého prezidenta.
Tuzemská města zdobí také desítky pomníků či soch. Nejznámější je ta na pražském Hradčanském náměstí, která byla odhalena 7. března 2000 v den 150. výročí Masarykova narození, stejnou příležitost využili k odhalení soch „prezidenta Osvoboditele“ také v Brně a Břeclavi. Pražský pomník, využívaný při mnoha oficiálních příležitostech ke kladení věnců či květin, je zvětšenina díla Otakara Španiela z roku 1931 umístěného v Pantheonu Národního muzea.
Sochy Tomáše Garrigua Masaryka se objevily už za první republiky, řada z pomníků přitom měla dramatické osudy kopírující vývoj společnosti ve dvacátém století. Po únoru 1948 byly prakticky všude odstraněny, některé skončily i v tavicích pecích a po listopadu 1989 musely být znovu odlity. Na první vlnu obnovy Masarykových soch v devadesátých letech navázala další například v roce 2018, kdy se slavilo sto let od vzniku Československa. Tehdy je odhalili například před budovou základní školy v Lounech nebo na Bachmačském náměstí v Praze 6.
Řada soch a pomníků Tomáše Garrigua Masaryka byla odhalena dokonce třikrát. Poprvé začaly z českých měst mizet poté, co protektor Konstantin von Neurath v červenci 1940 vydal příkaz protektorátní vládě, aby se postarala o to, aby do 1. července 1940 bylo z veřejnosti odstraněno vše, co připomínalo na území země jakýmkoliv způsobem dřívější státoprávní poměry. Brzy po osvobození v květnu 1945 se sice mnoho soch vrátilo na svá místa, po únoru 1948 ale musely znovu zmizet.
Dvojí návrat zažila například socha v Břeclavi, stejně jako památník v Masarykově rodišti Hodoníně. Známý je také osud plzeňského Památníku národního osvobození se sochou TGM z roku 1928. Poprvé musel zmizet v roce 1940, po druhém odhalení v říjnu 1945 vydržel na místě jen necelých osm let, plzeňští komunisté ho strhli v červnu 1953 jako akt pomsty za vystoupení Plzeňanů proti tehdejší měnové reformě. Potřetí byl odhalen v roce 1999.
