Nejvyšší soud (NS) dal svévolně vystěhované ženě šanci na vyšší odškodnění za nesprávný úřední postup soudní exekutorky. Odpovědnost nese stát, žaloba míří konkrétně na ministerstvo spravedlnosti. Původně žena vysoudila zhruba 656 tisíc korun, nyní by vzhledem k okolnostem případu mohla dosáhnout na vyšší částku. Znovu rozhodne Městský soud v Praze. Verdikt NS je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Rozhodnutí má obecnější přesah. „Při určování výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění musí soudy zohlednit i úmyslné a zlovolné jednání škůdce,“ uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková.
Žaloba se týká nesprávného úředního postupu kutnohorské exekutorky Veroniky Jakubovské. V roce 2015 nechala vyklidit rodinný dům v Praze 4, a to v rámci exekuce proti jinému člověku. Zároveň vystěhovala i ženu s dětmi, která ale neměla žádnou vazbu na dlužníka a v domě bydlela právem. Exekuční řízení dle žaloby účelově zinscenoval tehdejší manžel vystěhované ženy.
Opuštění domova bez možnosti návratu
Žena tvrdí, že nesprávný úřední postup soudní exekutorky jí způsobil závažnou psychickou újmu, což potvrdily znalecké posudky. Musela bez varování opustit domov, kde měla osobní věci, a to bez možnosti se tam vrátit. Žádala odškodné hlavně za ztížení společenského uplatnění, porušení práva na soukromí a duševní útrapy.
Pražské soudy rozhodovaly opakovaně, nakonec ženě přiznaly už zmíněných 656 tisíc. Odvolací Městský soud v Praze však nepřihlížel k úmyslům či chování exekutorky. Vycházel z názoru, že pro určení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění jsou relevantní jen následky na zdraví, nikoli motivace škůdce.
NS ale takový výklad odmítl jako nesprávný. Zákon výslovně vyžaduje zohlednění „okolností hodných zvláštního zřetele“, které podle NS zahrnují jak přímý, tak nepřímý úmysl škůdce, stejně jako zneužití autority či manipulaci.
„Uzavřel-li odvolací soud, že skutečnosti jako úmyslný nesprávný postup soudní exekutorky, neprojevení lítosti či snaha o zahlazení nesprávného postupu vytvářením falešných důkazů nejsou okolnostmi hodnými zvláštního zřetele, je jeho právní názor v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a tedy neobstojí,“ stojí v rozsudku senátu NS s předsedou Davidem Vláčilem.
