Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné. Soudy dospěly k závěru, že přenocování nebylo objektivně možné. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
„Je nutno vzít v úvahu, že jednotky intenzivní a resuscitační péče jsou specializovaná oddělení zdravotnických zařízení určená k hospitalizaci pacientů, u kterých došlo k selhání životních funkcí nebo jim selhání životních funkcí bezprostředně hrozí, což klade zvýšené nároky na prostorové, technické, hygienické, personální a organizační zajištění těchto pracovišť,“ stojí v rozsudku.
Událost se odehrála v roce 2018 v nemocnici v Ústeckém kraji, kde hospitalizovali přibližně měsíčního chlapce se zápalem plic. Matka chtěla přespat buď přímo u lůžka, nebo v bezprostřední blízkosti. Zdravotníci jí umožnili u lůžka bdít, ale nikoliv spát, protože oddělení na to není vybavené a prostorově uspořádané. Na místě zasahovala i policejní hlídka, nakonec matka přespala na chodbě.
Žalobu zamítly Okresní i Krajský soud v Ústí nad Labem, poukázaly na to, že oddělení nemá prostor, kam by mohlo rodiče přes noc uložit, a práva matky tak neporušilo. Zdravotníci správně upřednostnili zdraví chlapce a dalších pacientů.
Resort zdravotnictví: Separace je zásadní stresor
Rozhodnutí potvrdil Nejvyšší soud. Poukázal na znění zákona o zdravotních službách, který říká, že poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče je povinen umožnit pobyt zákonného zástupce s hospitalizovaným nezletilým pacientem, „pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb“.
Právo na pobyt rodiče s hospitalizovaným dítětem se tak váže na splnění omezujících podmínek a je nutné posuzovat střet různých práv s ohledem na individuální okolnosti konkrétního případu.
„O neoprávněný zásah nejde, jestliže právo na ochranu zdraví syna dovolatelky, ostatních novorozenců na jednotce intenzivní a resuscitační péče i personálu zajišťujícího péči o ně převážilo nad právem dovolatelky na rodinný život představovaný pobytem rodiče ve zdravotnickém zařízení společně s hospitalizovaným nezletilým dítětem,“ rozhodl Nejvyšší soud.
Ministerstvo zdravotnictví v roce 2023 zveřejnilo metodický pokyn k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb. Zdůrazňuje v něm, že „separace dítěte od rodičů představuje zásadní stresor“, zatímco přítomnost rodičů má pozitivní vliv. I metodika však stanovuje podmínky. Právo dítěte na přítomnost blízkého člověka se uplatní, pokud ho nevylučuje jiný právní předpis, nenarušuje poskytování zdravotních služeb dítěti nebo jiným pacientům, nezasahuje nepřiměřeně do práv jiných pacientů a pokud je v souladu s vnitřním řádem.
