Sověti se Února 1948 přímo neúčastnili, ale impuls k němu přišel od Stalina, míní historik

Komunistický převrat v roce 1948 vedl mimo jiné k nepokryté snaze o napodobení Sovětského svazu. Vedlo to i k přejmenování průmyslových podniků nebo sportovních týmů podle sovětských vzorů, ale převrat samotný pod přímým vedením sovětských komunistů podle všeho neproběhl. Jak upozornil v rozhovoru pro ČT historik Jiří Pernes, neexistují žádné důkazy, že by v Československu v Únoru 1948 aktivně působili agenti Moskvy.

O tom, že se Československo navzdory poválečným slibům zdejších komunistů vydá bolševickou cestou, zřejmě rozhodl mezinárodní vývoj v roce 1947. Tehdy se výrazně ochladily vztahy mezi někdejšími spojenci. Na Západě začal hon na komunisty – vznikla například Hollywoodská černá listina, ve Francii skončila prozatímní vláda a v té nové již neměli zastoupení tamní komunisté. A podobný vývoj postihl také italské komunisty.

Nahrávám video

Českoslovenští komunisté do té doby razili myšlenku specifické nerevoluční československé cesty k socialismu, Jiří Pernes se domnívá, že tak postupovali se souhlasem Stalina. Vývoj roku 1947, zejména odstavení francouzských či italských komunistů od vlády, však znamenal zlom. „Kreml měl strach, že se něco podobného stane i v Československu. Proto byl vyvíjen tlak na KSČ, aby svou politiku změnila,“ shrnul historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Převrat přesto podle všeho proběhl bez přímé sovětské účasti, byť se v pamětech národněsocialistického politika Vladimíra Krajiny či sovětského špiona Pavla Sudoplatova zmínky o zapojení sovětských agentů vyskytují. Žádné skutečné důkazy toho se však nikdy neobjevily.

Podle Jiřího Pernese tak lze roli Moskvy považovat spíše za vedlejší. „Jednak podporovala KSČ a jednak sbírala informace o tom, co se tady děje. A to bylo vlastně jediné. Byla tady nálada pro nastolení komunistického režimu tak mimořádná, že podle mého názoru Sověti ani neměli důvod posílat sem své agenty,“ shrnul.

Rady z Kremlu do domu na rohu Celetné a Na Příkopě (kde tehdy působil ústřední výbor) však nepochybně přicházely, o tom svědčí časté návštěvy špiček KSČ na sovětském velvyslanectví. Zároveň byla v Praze i vysílačka, jejímž prostřednictvím měla úzká skupina z vedení komunistické strany přímý kontakt s Moskvou.

Jiří Pernes míní, že Stalin souhlasil s původní snahou o československou specifickou cestu k socialismu – a jakmile změnil názor, začali českoslovenští komunisté chystat převrat. Přesto to špičky KSČ později za umírněnou politiku let 1945 až 1947 od Kremlu „schytaly“.

V dubnu 1948 připravili sovětští bolševici dokument s názvem O některých chybách Komunistické strany Československa. „Tam československým komunistům, jmenovitě Gottwaldovi, Slánskému, Švermové, Kopeckému, vytýkali teorii o specifické cestě Československa k socialismu. Že odmítali diktaturu proletariátu, že mluvili o tom, že se k moci mohou dostat parlamentní cestou a že podléhali buržoazně-parlamentním iluzím,“ charakterizoval Jiří Pernes obsah spisu.

Považuje ho za jeden z impulzů rozpoutání plnohodnotného komunistického teroru. Přispěly k němu ještě další faktory – červnová roztržka Sovětského svazu s Jugoslávií a konečně zářijová smrt Edvarda Beneše.

Jestliže před podzimem 1948 ještě bylo zatýkání spíše umírněné, týkalo se zejména lidí, které komunisté považovali za vážnou politickou hrozbu, a některé z nich včetně zmíněného Vladimíra Krajiny nakonec zachránila například přímluva Edvarda Beneše, po zářijovém prezidentově pohřbu vypuklo vše naplno. Zatýkání, vykonstruované procesy, justiční vraždy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 9 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 10 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.