Spadnou pod stůl? Vládu ještě čeká rozhodování o minimální mzdě i vyšších platech

Nahrávám video

Ohlášený konec vlády znamená, že některé očekávané zákony a především vládní nařízení možná spadnou pod stůl. Bylo by tomu tak zejména v případě předčasných voleb, část připravovaných předpisů ale zřejmě nespatří světlo světa ani v případě, že poslanecká sněmovna vydrží až do října. V ohrožení je například zvýšení minimální mzdy nebo platů zaměstnanců ve veřejném sektoru.

Vláda za obvyklých okolností jednak předkládá zákony poslancům, ale také může leccos měnit i bez parlamentu svými nařízeními. Vydávat je může i vláda v demisi, jak ostatně před čtyřmi lety ukázal Rusnokův kabinet. Přesto úterní prohlášení Bohuslava Sobotky (ČSSD), že do konce týdne podá demisi, vyvolává nejistotu, co bude s některými připravovanými novinkami.

Jde například o úroveň minimální mzdy. Sobotkův kabinet ji měl podle koaliční smlouvy během svého mandátu přiblížit 40 procentům průměrné mzdy. Premiér ještě den předtím, než ohlásil demisi, říkal, že chce minimální mzdu zvýšit ze současných 11 tisíc na 12 200 měsíčně.

„Důvod je ten, že se státu daří, ekonomika funguje a je důležité, aby se zlepšila životní úroveň občanů,“ řekl Bohuslav Sobotka na prvomájové slavnosti ve Vyškově.

Podobně se již koncem dubna vyjádřil ministr financí Andrej Babiš (ANO), který zvýšení minimální mzdy nepovažuje za problém. Konstatoval, že i tak „zaměstnavatelé musí platit víc, protože nejsou lidi“.

Svým nařízením chtěla vláda také zvýšit platy pro zaměstnance ve veřejné sféře – například učitele nebo zdravotníky. Zatím nebylo jasné o kolik – odbory chtěly přidat od září o deset procent, premiér Sobotka hovořil o „dalším růstu platů“ k počátku příštího roku.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ale očekává, že ani demise neznamená, že by platy nakonec nerostly. „To, že členové vlády a premiér budou v demisi, neznamená, že jim najednou upadly ruce i s papíry, které měli v rukou,“ řekl. Očekává proto, že naplánované červnové jednání proběhne a vláda bude na zvýšení platů dále pracovat.

Kromě vládních nařízení ještě nejsou schválené ani některé zákony, které jsou pro vládu zásadní. Ve sněmovně zatím stále leží zákon o sociálním bydlení či předloha zavádějící zálohované výživné. Na schválení stále čeká i rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. V případě zákonů záleží hlavně na tom, zda zůstane současná poslanecká sněmovna až do října. Podle vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty UK Aleše Gerlocha by pak mohly platit pouze ty zákony, které už mají za sebou třetí čtení. „S poslaneckou sněmovnou končí všechny návrhy, které byly podány, a musí být znovu projednány,“ poukázal.

Jak vláda ke svým stávajícím plánům přistoupí, by mohla naznačit již její středeční schůze – pravděpodobně poslední předtím, než premiér Sobotka demisi opravdu podá. Již potřetí by se měl kabinet vrátit k zákazu posílat děti do sedmi let do ústavů či sjednocení péče o ohrožené děti pod ministerstvo práce.

Vláda by se měla zabývat i návrhem na Platový řád Nejvyššího kontrolního úřadu či věcným záměrem zákona o sociálním podnikání. Jak ale upozornila ČTK, poté, co premiér oznámil záměr podat demisi, může se program vládního zasedání změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 18 mminutami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 8 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 9 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 19 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.