Správa hmotných rezerv nebude moci kupovat ochranné pomůcky bez tendru

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která by hmotným rezervám umožnila beztendrové nákupy, měla platit jen šest měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček její potřebnost zdůvodňoval tím, že je nutné operativně doplnit zásoby SSHR, které byly vyčerpány v rámci opatření při krizovém stavu.

Vláda zaujala k návrhu loni v létě neutrální stanovisko. Vyjádřila v něm pochybnosti ohledně nezbytnosti navrhované změny. Podle vlády už řešenou situaci pokrývají výjimky v zákoně o zadávání veřejných zakázek.  

Přesto sněmovna koncem ledna novelu zrychleně schválila už v prvním kole, kdy bylo pro návrh 62 z přítomných 90 poslanců. Nyní pro zákon hlasovalo jen 87 ze 163 poslanců, pro přehlasování veta bylo třeba 101 hlasů. Novelu podpořili jen poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Nesystémová změna

Vláda upozornila i na to, že počet výjimek v evropských směrnicích, týkajících se veřejných zakázek, je uzavřený a členské státy si nemůžou stanovit další výjimky. Podle kabinetu byla také navrhovaná změna nesystémová, protože se zavádí jen na omezenou dobu a kvůli jednomu typu viru. Obdobně se vyjádřil i pirátský poslanec Ondřej Profant.

Část senátorů doporučovala výběr dodavatele prostředků souvisejících s epidemií bez zadávacího řízení podmínit souhlasem vlády. Chtěli by také vyloučit uchazeče, kteří se podobným dodávkám dříve nevěnovali, nedoložili by dostatečně vlastnickou strukturu a byli by ve střetu zájmů.

V únoru vzbudil pochybnosti výběr dodavatele antigenních testů pro školáky, kterým se stala firma Tardigrad International Consulting. Výběrová komise z tendru vyřadila společnost Chironax, která předložila lepší cenu. Stalo se tak podle ministerstva vnitra kvůli varování BIS, že je firma napojena na stíhané osoby. 

Okruh autistů se nerozšíří

Poslanci na úterním jednání také odmítli rozšíření okruhu lidí s poruchou autistického spektra s nárokem na příspěvek na vozidlo. Potvrdili původní verzi novely, podle které budou moci o příspěvek na auto žádat i ty rodiny lidí s poruchou autistického spektra, kteří nemají vážné mentální postižení. 

Rozšíření podle verdiktu dolní komory zahrne pouze autisty, kteří jsou navzdory léčbě agresivní vůči sobě nebo okolí. Senátoři se shodovali na tom, že je třeba pomoci co největšímu počtu lidí. Navrhovali proto, aby dávku dostali ti, jejichž chování je náročné na péči, ve sněmovně ale neuspěli.

Lidem s demencí bude moci stát podle novely přispívat například na stropní zvedák nebo schodolez. Předloha také upravuje pravidelnou výměnu průkazu osoby se zdravotním postižením.

Na auto stát přispívá částkou sto až dvě stě tisíc korun podle výše příjmu rodiny. Pokud vozidlo stálo méně, poskytne úřad nižší částku. Pokud stojí zvláštní pomůcka méně než 10 tisíc korun, příspěvek na ni se poskytne jen žadatelům s příjmem pod osminásobek životního minima.

Postižený si u pomůcky za méně než 10 tisíc musí také sám zaplatit tisíc korun. Pokud pomůcka stojí víc než deset tisíc, je spoluúčast deset procent. Žadatel může sám doplácet nejvýš 350 tisíc korun, u zdvihací plošiny pak až 400 tisíc. Pokud handicapovaní nemají dost peněz, jejich podíl určí úřad práce. Lidé ale musí dodat tisícikorunu.

Výměna průkazů pro dospělé s postižením

Pokud by se situace změnila a lidé by měli příspěvek či jeho část vracet, musí to podle novely oznámit úřadu práce písemně do osmi dnů. Pokud by úřad zastavil či obnovil vyplácení příspěvků, nemusel by k tomu vést řízení.

Novelu, která umožňovala autistům a lidem s demencí získat příspěvky, připravilo i ministerstvo práce a sociálních věcí. Poslanci po dohodě doplnili úpravy do poslanecké předlohy, která předpokládá automatickou výměnu průkazu u lidí, kteří jej mají přiznaný trvale. Nebudou tak muset znovu chodit na prohlídky, neplatí to však pro lidi mladší 18 let. 

Lidem do 18 let průkazy vydává úřad práce nejvýše na pět let a dospělým na deset let. Podle předkladatelů je běžné, že nárok na nový průkaz hodnotí posudkový lékař správy sociálního zabezpečení i v případech, kdy je zřejmé, že se zdravotní stav postiženého nezměnil. 

Automatické datové schránky od roku 2023

Sněmovna v úterý na podnět Senátu schválila roční odklad automatického zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity. To tak bude zavedeno až od roku 2023. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím souhlasil. 

Automatické zavedení datových schránek je součástí zákona, který má mimo jiné usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Normu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. 

Odklad má umožnit lepší informovanost lidí o tom, že jim budou datové schránky zavedeny do dvou týdnů po použití jejich elektronické identity. Datovou schránku bude možné do dvou týdnů deaktivovat a vyhnout se tak tomu, že úřady budou lidem bez jejich vědomí do schránek posílat informace a rozhodnutí.

Norma po zásahu Senátu rovněž zkracuje období, ve kterém mají státní fondy digitalizovat informace o poskytnutých dotacích. Podle sněmovní verze měly digitalizovat údaje od roku 2010, podle senátní verze postačí digitalizace materiálů od roku 2018.

Rodná čísla zůstanou v občanských průkazech

Zákon mimo jiné prodlužuje až do konce roku 2023 zapisování rodných čísel do občanských průkazů. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku a poté měla být nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Norma, které se pracovně přezdívá DEPO, má také o rok odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů. 

Zákon má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby. Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů.  

Norma počítá i se systémem pro podávání elektronických petic a upravuje zakládání a používání datových schránek. Umožní například pořizovat záznam o dopravní nehodě v elektronické podobě, pokud ho potvrdí účastníci elektronickým podpisem.  

Závěrečné čtení čeká i vládní předlohu, která má kromě jiného omezit podporu solárních elektráren. Její přesný budoucí rozsah ale sněmovna stanoví až při závěrečném schvalování podle toho, který ze vznesených návrhů podpoří.

Vláda v novele navrhla snížit podporu pro solární elektrárny na minimální možnou úroveň stanovenou Evropskou unií. Vnitřní výnosové procento během trvání podpory by tak kleslo z 8,4 na 6,3 procenta. U dalších obnovitelných zdrojů má být odlišné. Poslanci však vznesli návrhy, které počítají třeba s hodnotami kolem 9,5 procenta. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl rozšířit takzvanou solární daň, neboli daň z odvodu. Chce, aby ji odváděly solární elektrárny uvedené do provozu již od 1. ledna 2009 do konce roku 2010, zatímco platný zákon ji vztahuje pouze na elektrárny uvedené do provozu pouze v roce 2010.

V podvečer poslanci ještě ve druhém čtení projednali energetický zákon. Potom – před půl sedmou – vystoupil místopředseda klubu ANO Roman Kubíček a požádal o přestávku do sedmi, tedy do plánovaného konce jednání. Než úterní jednání skončilo, ohradil se proti tomuto kroku předseda Pirátů Ivan Bartoš. Připomněl, že na programu bylo ještě zvýšení platů učitelů, byl nespokojen, že na něj už nedošlo. Podivil se proto, proč „někteří předsedové poslaneckých klubů“ obviňují opozici kvůli obdobným žádostem o přestávky z obstrukcí.

Už v úvodu úterního jednání sněmovny složila slib nová poslankyně za TOP 09, dokumentaristka Olga Sommerová. V dolní komoře nahradila Dominika Feriho, který složil mandát v souvislosti s obviněními několika žen ze sexuálního obtěžování a násilí.