Stanjura chce snížit schodek rozpočtu o 70 miliard. Schillerová plán kritizovala

Na začátku listopadu navrhla Národní ekonomická rada vlády osmadvacet bodů, díky kterým by mohla vláda Petra Fialy (ODS) snížit strukturální schodek rozpočtu. Podle Stanjury jsou všechny představené body k diskuzi a během příštího roku chce díky zavedení některých opatření v příštím roce schodek snížit.

„Můj cíl je, abychom v prvním pololetí přišli s takovou legislativní změnou, abychom mohli v jednom roce snížit strukturální saldo o sedmdesát miliard,“ řekl s tím, že chce soubor opatření po širší debatě představit v květnu příštího roku. 

Jejich zavedení by mělo umožnit snížení strukturálního schodku od roku 2024 o jedno procento HDP. Přesnější představu o plánech kabinetu ale nepředstavil, jako jednu z pravděpodobných možností zmínil třeba zrušení části daňových výjimek. 

K návrhům NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů rozpočtu Stanjura řekl, že mají z ekonomického hlediska smysl, vláda ale podle něj musí zohledňovat i investiční aktivitu státu a udržení sociálního smíru, což debatu komplikuje. „Jsou dvě cesty. Zvyšování daní nebo snižování výdajů, či kombinace obou přístupů, k čemuž se kloním. Obojí je složité a bude bolestné a těžko budeme hledat většinu,“ předjímá Stanjura. 

Podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) vláda přichází s řešením deficitu rozpočtu pozdě a vidinu snížení schodku o sedmdesát miliard označuje za ambiciozní. „Podstatné je, jaká opatření na příjmové i výdajové straně to budou,“ dodala s tím, že sama navrhuje zvýšení spotřební daně na tabák, alkohol nebo hazard. Ministra rovněž vyzvala k většímu zdanění globálních digitálních firem. 

Stanjura: Inflace bude ještě stoupat

Nejvýznamnějším ekonomickým tématem je podle ministra Stanjury nyní vysoká míra inflace. Domnívá se totiž, že během listopadu a prosince se může v meziročním srovnání ještě zvýšit, a nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na patnáct procent znamená bod obratu. Analytici už dřív upozorňovali, že říjnovou inflaci zkreslilo započtení úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. 

„Důležité je, aby kroky, které činí Česká národní banka (ČNB) a vláda, směřovaly k tomu, abychom se v příštím roce dostali pod dvoucifernou hodnotu inflace a do dvou let se blížili ke třem procentům,“ řekl. 

Ministerstvo financí tento týden pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta. V září vzrostla meziroční inflace na osmnáct procent a patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychleji rostly ceny pouze v pobaltských zemích a v Maďarsku, v eurozóně byla inflace deset procent. 

Jednociferná hodnota inflace ve druhém čtvrtletí 2023

Snížení inflace v říjnu nepovažuje za pomyslný bod obratu stejně jako Stanjura ani exministryně financí Schillerová. Nižší číslo podle ní způsobilo zavedení takzvaného energetického tarifu. Očekává ovšem, že do ledna příštího roku bude inflace stoupat. 

Viceguvernérka ČNB Zamrazilová očekává, že se hodnota inflace sníží na jednocifernou hodnotu pravděpodobně v druhém čtvrtletí roku 2023. S přesnějšími prognózami je ale obezřetná. „Pokud strukturální deficit nebude výrazně snížen, nebudeme schopni udržovat za rozumnou cenu inflační cíl,“ varovala. Vyzvala rovněž k tomu, aby vznikl na globální úrovni „jasný metodický pokyn k tomu, aby časové i mezinárodní srovnání inflace mělo přesnou vypovídací schopnost.“