Stanjura se podle Kupky chová jako krizový manažer. Podle Hrnčíře rozpočtové plány neodpovídají realitě

Zadlužené Česko plánuje výrazně deficitní rozpočet i příští rok, schodek má být ale menší než letos nebo v minulých letech. Kupka sdělil, že se vláda chce s rozpočtem vypořádat tak, aby bylo možné v maximální míře zachovat investice, které ekonomika potřebuje k růstu.

Řada ministrů však před jednáním kabinetu s prvním návrhem rozpočtu na příští rok nesouhlasila. Nelíbil se jim hlavně fakt, že ministerstvo financí navrhlo v jejich resortu poměrně výrazné škrty. Kupka uvedl, že jejich pochybnosti nesdílí, je prý třeba se vypořádat se situací, která se proměňuje. Má důvěru, že Stanjura má situaci pod kontrolou.

„Čelí tomu, čemu nečelil žádný ministr financí v dlouhém období. (…) Způsob, jakým se s tím vypořádává, odpovídá krizovému managementu. Bez toho se nedá dobře vyjít z té současné situace,“ prohlásil. Podle ministra dopravy se také v následujících dvou měsících výrazně sníží schodek rozpočtu, protože do něj doputují významné zdroje.

Je třeba krizový management?

Hrnčíř neví, zda se vládě dá s avizovaným rozpočtem pro příští rok věřit – za příklad uvádí rozpočet pro letošní rok, kde podle něj „čísla neodpovídají realitě“. Vláda se nyní podle něj snaží vypumpovat co nejvíce peněz z dividend ČEZ, je ale otázka, co bude dělat příští rok. Zmínil také, že klesá výběr DPH, hodně lidí nakupuje například v Polsku.

„Když budete mít doma více výdajů než příjmů, tak se budete snažit osekat zbytné výdaje. (…) Budete hledat, bez čeho se obejdete. To stát nedělá. Má celou řadu institucí, agentur a dalších, které zdvojují agendy. Dá se do toho sáhnout,“ sdělil Hrnčíř. Kupka oponoval, že stát úřednická místa i úřady ruší a zbavuje se duplicitních agend.

Do debaty vstoupil také krizový manažer Jiří Melničuk, podle něhož nelze zcela aplikovat zásady krizového managementu na stát, protože nejde o firmu, kde jsou procesy přímočařejší.