Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.

Nejčastěji loni dědil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v Praze, kde řešil 625 případů. „Nejhodnotnější byl pětipodlažní dům se sedmi byty na Starém Městě v hodnotě přesahující 122 milionů korun, dále bytový dům s dvanácti byty v městské čtvrti Vokovice v hodnotě přes 31 milionů korun a další budova na Starém Městě za bezmála 16 milionů korun,“ shrnuje mluvčí úřadu Michaela Tesařová. Státní instituce ani místní samosprávy o domy zájem neměly, proto je ÚZSVM plánuje dát do elektronické aukce.

Právě nemovitosti tvořily velkou část z majetku, který loni stát převzal. „Jednalo se o 4087 položek za bezmála 475 milionů korun, z toho téměř 346 milionů korun byla hodnota budov, staveb, bytů a nebytových prostor a přes 129 milionů korun hodnota pozemků,“ vypočítává Tesařová.

Traktory i archiválie

Někdy ale při odúmrti stát dědí i méně obvyklé předměty. Loni takto získal například tři traktory nebo sbírku mramorových, bronzových a sádrových plastik. Tyto položky pak úřad nabízí jiným státním institucím. „Umělecké a starožitné předměty často putují do muzejních, hradních a zámeckých expozic,“ vysvětluje Tesařová.

Národní muzeum tak loni získalo například soubor odznáčků. „Soubor obohatil fond odznaků podsbírky novodobých českých dějin Národního muzea. Obsahuje odznaky především z druhé poloviny 20. století, zejména pak odznaky podniků. Je to cenný materiál pro studium jejich propagace i podoby loga,“ říká mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová.

Státní okresní archiv v Mostě loni tímto způsobem dostal archiválie mosteckého pamětníka, amatérského fotografa a historika Bohumila Hlaváčka. „Celkem jsme do archivu získali 92 kartonů a 11 balíků písemností,“ poznamenává vedoucí archivu Martin Myšička.

Kromě fotografií města Most byly součástí dědictví i deníkové záznamy a osobní korespondence. „Pan Hlaváček dlouhá léta fotograficky dokumentoval starý Most, který se od roku 1965 začal bourat. Velmi se zajímal o stavební vývoj města, byl znalcem jednotlivých ulic, dokázal z fotografií identifikovat zaniklé objekty a znal jejich vývoj,“ vysvětluje Myšička, proč se archiv dědictví ujal.

Fena Bublina

Státu mohou připadnout i zvířata, loni jich bylo šest. V aktuální nabídce, kterou má úřad zveřejněnou na svých webových stránkách, je například fena Bublina, která byla po smrti majitele přemístěna do útulku Jimlín na Lounsku.

Pravidelně také ÚZSVM nabízí věci z odúmrtí dětským domovům, výchovným ústavům nebo nemocnicím. „Za loňský rok žádné takové případy neevidujeme. V minulých letech jsme ale například poliklinice v Teplicích předali podpažní berle, Diagnostickému ústavu Brno kuchyňskou linku a vůz Citroen C1, Psychiatrické nemocnici Bohnice velké soubory knih, invalidní vozíky, chodítko a další zdravotnické pomůcky a Lázním Kynžvart jízdní kolo, pračku či mikrovlnnou troubu,“ dodává Tesařová.

Pokud o zděděné položky nemají zájem ani státní instituce či dětské domovy, dává je úřad do aukce. Movité i nemovité věci se prodávají formou transparentního výběrového řízení přes web. Loni tak úřad třeba vydražil dům v Táboře za 14,75 milionu korun. Nyní je z odúmrtě v nabídce rodinný dům na okraji Hronova.

S dědictvím jsou spojené i výdaje

Přestože stát zdědí majetek v řádech stovek milionů korun, desítky tisíc padnou na výdaje. Ne všechny věci jsou totiž kvůli špatnému technickému i hygienickému stavu vhodné k prodeji nebo uschování. „Jedná se často o potraviny po lhůtě trvanlivosti, staré noviny, obnošené oblečení, zastaralé a nefunkční spotřebiče,“ přibližuje Tesařová. V takovém případě stát musí zařídit ekologickou likvidaci. Dalšími náklady jsou také pobyty v nemocnici a důstojné pohřby, které stát musí uhradit.

Podle Tesařové jsou poměrně časté také případy, kdy dědic odmítne dědictví kvůli dluhům. „Jde o případy, kdy je pozůstalost zatížená dluhy vyššími, než je hodnota dědictví, a proto ji dědicové nechtějí přijmout,“ říká mluvčí ÚZSVM. Dluhy pak stát platí do výše aktiv. Loni bylo takzvaných předlužených dědictví 199, tedy o čtyřiadvacet více než v roce 2024.

Celkově loni stát převzal po zemřelých 8655 položek. To je nejvíce od roku 2020, kdy jich bylo bezmála dvanáct tisíc. Nejčastěji dědil úřad v Praze. „Nejméně případů bylo na Českobudějovicku, kde státu připadla pozůstalost ve 102 případech,“ uzavírá Tesařová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři+ popsali, jak firmy využívají náhradního plnění

Stát usiluje o podporu osob se zdravotním postižením dlouhodobě – větší firmy musejí takové lidi přímo zaměstnat, nebo je podpořit přes takzvané náhradní plnění, například odběrem zboží, které vyrobili. Některé společnosti to ale zneužívají.
před 3 hhodinami

Pavel a Babiš se na Hradě shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a potřebě sdílení informací a výstupů z jednání, zejména od ministerstva zahraničních věcí. Během asi hodinové schůzky měli podle Babiše probrat také situaci ve světě či rozpočet na příští rok. Premiér, který označil jednání za velmi konkrétní, uvedl, že se s Pavlem znovu setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kauza pardubického magistrátu míří k soudu. Exšéf odboru a firma čelí obžalobě

Po čtyřech letech vyšetřování padla obžaloba v korupční kauze na dopravním odboru pardubického magistrátu. Před soud půjde bývalý vedoucí Vladimír Bakajsa a další tři lidé – obžalobě čelí taky jedna firma. Podle detektivů pět let ovlivňovali stovky menších zakázek. Škoda přesáhla 24 milionů korun. Termín projednání obžaloby soud ještě neurčil.
před 4 hhodinami

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 7 hhodinami

Pacient má právo nahrát si vyšetření. Měl by se ale řídit pravidly

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.
před 8 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.