Stát vyplatil odškodnění 113 obětem šikany komunistického režimu

Už 113 lidem, kteří byli obětí šikany komunistického režimu, vyplatil stát odškodnění. České televizi to potvrdili mluvčí ministerstev spravedlnosti a vnitra, která náhradu vyplácejí. Od minulého září mohou lidé, kteří byli nuceni opustit Československo nebo byli pod takzvaným ochranným dohledem, žádat o jednorázové odškodné ve výši 100 tisíc korun. Největším problémem je zpětné dokazování.

Jaroslav Kukol za minulého režimu podepsal Chartu 77, tisknul protistátní letáky a rozšiřoval samizdat. Kvůli těmto aktivitám ho pravidelně zadržovala a vyslýchala Státní bezpečnosti (StB). V roce 1986 byl pak nátlakem nucen opustit Československo a přestěhoval se do Spolkové republiky Německo. Ve spolupráci s Pamětí národa kvůli tomu zažádal o odškodnění, které obdržel. Stejně jako více než stovka dalších s podobným osudem.

Právě v souvislosti s nuceným opuštěním země je naprostá většina dosud přiznaných odškodnění – 112. Ochranný dohled byl během prvního půl roku vyplácení prokázán zatím jen jednou.

Lidé, kteří museli emigrovat pod nátlakem akce StB nazvané Asanace nebo podobných, podali už téměř dvě stě žádostí. „Odškodnění je přiznané osobám, které byly v období od 1. ledna 1978 do 17. listopadu 1989 jako občané Československé socialistické republiky nuceni Státní bezpečností k vystěhování z Československé socialistické republiky a kteří měli v tomto období trvalý pobyt na území České socialistické republiky,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.

Zpětné prokazování proces prodlužuje

Ochranný dohled z politických důvodů se stal nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům komunistického režimu. Oběti, které čelily nejen policejní šikaně, ale i hrozbě uvěznění, mají ale prokazování složitější a proces přiznání proto trvá déle než u nucené emigrace. Za prvních šest měsíců bylo podáno třiačtyřicet žádostí, avšak vyhověno bylo zatím jen v jednom případě. „Dokazování je s ohledem na značný časový odstup a obtíže při prokazování toho, jestli byl ochranný dohled skutečně uložen z politických důvodů a jestli byl také reálně vykonán, poměrně náročné,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Rozsypalová.

Stejně jako disident Jaroslav Kukol se i další oběti šikany komunistického režimu mohou při podání žádosti obrátit na Paměť národa. Ta už takto pomáhala sedmadvaceti z nich. „Někdy stačila pouze rada, jak postupovat, v některých případech jsme pomohli s vyplněním jinak celkem jednoduché žádosti, jindy jsme vyplnili celé jménem pamětníka,“ sdělil ředitel Centra pomoci Paměti národa Jakub Suchel.

O jednorázové odškodnění mohou lidé žádat poštou, e-mailem nebo datovou schránkou do konce roku 2026. Případy ochranného dohledu řeší ministerstvo spravedlnosti a případy nuceného vystěhování spadají pod ministerstvo vnitra, které před spuštěním programu předpokládalo až čtyři sta podaných žádostí. Pokud mají ministerstva pochybnosti o oprávněnosti nároku, mohou si vyžádat stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů. V případě nepřiznání odškodného je možné proti rozhodnutí podat správní žalobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší víc než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 34 mminutami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 1 hhodinou

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.