„Stojí za to bojovat o hodnoty.“ Pánek dostal Cenu Arnošta Lustiga

Šimon Pánek je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Česko-izraelská smíšená obchodní komora jí vyznamenává osobnosti, které projevily odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Podle předsedy výboru Jana Pirka, který o udělení ceny rozhoduje, splňuje zakladatel organizace Člověk v tísni všechna kritéria zcela jednoznačně. Cenu Arnošta Lustiga obvykle předávají vrcholní politici, letos ji udělil předseda vlády Petr Fiala (ODS).

„Výbor se jednomyslně shodl na tom, že Cenu Arnošta Lustiga za rok 2021 získá pan Šimon Pánek,“ řekl předseda výboru ceny Jan Pirk. Upřesnil, že shoda na vybrané osobnosti musí být vždy jednomyslná.

Podotkl, že Pánek již před revolucí začal s dobročinnou činností. „Pomáhal v 80. letech se svými spolužáky z gymnázia obyvatelům Arménie, kde bylo zemětřesení. Poté se stal jedním z vůdců sametové revoluce,“ připomněl Pirk. Podle premiéra Fialy se „tři desítky let neúnavně věnuje boji za lidská práva a pomoci těm, kteří se ocitli aktuálně v tísni“. Je to podle něj člověk „nesmírně empatický, lidský, s přirozeným citem pro spravedlnost a solidaritu“.

Fiala poznamenal, že i seznam předchozích držitelů ceny dokazuje, „že toto ocenění je udělováno skutečným osobnostem, které se svými celoživotními postoji zasloužily o prosazování hodnot, jakými jsou odvaha, statečnost, spravedlnost či prostě lidskost“.

Ve svém projevu se premiér zmínil o samotném Arnoštu Lustigovi a jeho celoživotní snaze vyrovnat se se zlem, kterému byl vystaven coby vězeň v Osvětimi a Buchenwaldu. Odkázal i na nynější válku Ruska proti Ukrajině. „Stává se novou zkouškou naší civilizace. Velmi naléhavě nám připomíná, že zlo nebylo poraženo, nepatří do minulosti, musíme s ním bojovat,“ řekl Fiala. Výsledkem podle něj je, že „i když 20. století skončilo a jeho hrdinové odcházejí, to 21. před nás klade nové výzvy, nové zkoušky, v kterých nesmíme zklamat“.

Že letos výbor vybral Šimona Pánka, však podle Jana Pirka nesouvisí s válkou na Ukrajině, protože je to ocenění za minulý rok. „Tehdy válka na Ukrajině nebyla. I když jeho pomoc je ohromná, oni na to byli připraveni, ale za toto to nebylo,“ ujistil. Říká, že Šimona Pánka volba překvapila, ale i potěšila.

Sám Šimon Pánek po převzetí Ceny Arnošta Lustiga hovořil mimo jiné o hodnotách či základních pravidlech, kterým se se svými spolupracovníky řídí, i když „někdy působí, jako by byly z 19. století“: nepovyšovat se, nikoho se nebát, nemyslet si, že ostatní jsou lepší, a chovat se vždy korektně. „Bez těch hodnot se naše společnost naprosto rozsype a skončí v úplných morálních, etických, a nakonec i emočních a vztahových troskách,“ prohlásil. Dal najevo, že vnímá, že oceněn nebyl jen on sám, ale celý Člověk v tísni. „Jsme vděčni za podporu společnosti, je to zároveň velký závazek,“ uvedl.

Nahrávám video

Pánek dostává ocenění po chirurgovi Pavlu Pafkovi, který byl jeho loňským laureátem. V roce 2020 v době nástupu pandemie covidu-19 výbor ocenění neudělil, o další rok dříve jej dostal bývalý velitel 601. skupiny speciálních sil generála Moravce a nynější ředitel Národního úřadu pro informační a kybrenetickou bezpečnost Karel Řehka. Historicky prvním nositelem Ceny Arnošta Lustiga byl v roce 2012 pražský pomocný biskup Václav Malý.

Cenu uděluje Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Její předseda Pavel Smutný zdůraznil, že ocenění – stejně jako Arnošt Lustig – necharakterizuje dokonalost, ale lidství. „Nic víc a nic míň nemáme. Tato země má několik skvělých lidí, z nichž někteří dostali Cenu Arnošta Lustiga, pak zemi, kteří zemi prostě drží. Drží ji, aby se nezhroutily struktury a hlavně aby se nezhroutila morálně,“ prohlásil.

Šimon Pánek, o němž kdysi prohlásil Václav Havel, že by se mu líbil jako prezident republiky, se většinu života vyhýbal přímému působení v politice, i když svou veřejnou činností má na ni nepochybný vliv. Po revoluci odmítl nabídku na kooptaci do Federálního shromáždění. V roce 1990 sice kandidoval ve volbách v nižších partiích kandidátky Občanského fóra, ale když byl přesto zvolen, mandátu se vzdal.

Pánek se narodil se do rodiny, kterou poznamenaly komunistické perzekuce – jeho otce režim v 50. letech věznil. Na konci 80. let se přesto dostal na vysokou školu, po revoluci však studia biologie zanechal ve prospěch práce pro organizaci Člověk v tísni, kterou založil. Již v roce 1988 organizoval humanitární sbírku pro Arménii postiženou zemětřesením, účastnil se v tom i následujícím roce také protirežimních protestů. Při revoluci byl členem předsednictva studentského koordinačního stávkového centra, podílel se na vyjednávání o vzniku nové vlády.

Po revoluci Pánek pracoval v prezidentské kanceláři, spoluzaložil informační agenturu Epicentrum a také Nadaci Lidových novin, z níž se pak stal Člověk v tísni. Podílel se na pomoci uprchlíkům z Náhorního Karabachu, humanitární pomoci obleženému Sarajevu, ale i lidem zasaženým povodněmi či tornádem v Česku.

V současnost organizace Člověk v tísni působí ve 30 zemích; v Česku a na Slovensku působí ve více než 60 městech, zaměřuje se i na problematiku inkluzivního vzdělávání, dluhů, neadekvátního bydlení a nezaměstnanosti. Člověk v tísni stojí i za festivalem dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. V současné době výrazně pomáhá lidem zasaženým válkou na Ukrajině.

Zakladatel Člověka v tísni získal v roce 2022 Cenu Arnošta Lustiga a zdaleka to není první jeho ocenění. Prezident Václav Havel mu v roce 2002 udělil medaili Za zásluhy, spolek Post Bellum jej v roce 2010 vyznamenal Cenou paměti národa. Od časopisu Reader's Digets Výběr dostal v roce 2003 cenu Evropan roku.

Šimon Pánek v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...