Strach a nejistota, popisuje pamětnice začátek nacistické okupace

Nahrávám video

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Plnohodnotnou okupací skončilo ani ne půlroční období druhé republiky. Potom, co podpisem Mnichovské dohody získal německý vůdce Adolf Hitler československé pohraničí a s ním asi třetinu obyvatel země, zabralo Polsko Těšínsko, Maďarsko zase jižní Slovensko. Prezidenta Edvarda Beneše vystřídal Emil Hácha, ale nedokázal zabránit dalším ústupkům dobyvačné říši, podle které byli její občané v Československu utlačováni.

V Bratislavě vyhlásil 14. března slovenský parlament samostatnost a o několik hodin později přijel do Berlína Hácha, aby podepsal dokument, kterým vložil osud českého národa do rukou Hitlera.

„Byl přijat s poctou hlavy státu, to znamená nastoupená vojenská jednotka, vlajky, hymna. Čili zatím ten příjezd vlastně ničím nenasvědčoval tomu dramatu, které mělo následovat,“ uvedl historik Jan B. Uhlíř.

Hácha se ubytoval asi 600 metrů daleko od nádraží v hotelu Adlon. Dnes stojí v Berlíně kopie, původní stavba shořela na konci druhé světové války. Hitler si Háchu povolal po půlnoci do svého úřadu, Nového říšského kancléřství. Od hotelu to měl přímou ulicí asi 400 metrů.

„Hitler konstatoval, že v šest hodin překročí německé jednotky hranice Čech a Moravy a že je to jeho nezměnitelné rozhodnutí. To znamená, Hácha byl postaven před hotovou věc,“ prohlásil Uhlíř. Československému prezidentovi se prý přitížilo, omdlel. Hermann Göring mu vyhrožoval, že německá letadla budou bombardovat Prahu. Zlomený Hácha se nad ránem podrobil.

Plány na obsazení

Okupace nového území byla pečlivě plánovaná a pomohla Německu sebrat síly na to, rozpoutat druhou světovou válku. Mimořádný zájem měli nacisté o Ostravsko – už v podvečer 14. března začali obsazovat úřady i průmyslové podniky, včetně tehdy klíčových Vítkovických železáren. Právě tento areál pro ně měl zásadní strategický význam. Až do konce války ho využívali k výrobě zbraní.

Do Československa ze všech směrů vstoupilo celkem 350 tisíc vojáků. Během několika hodin obsadili všechna velká města včetně Prahy. Zatýkání podle předem připravených seznamů bylo v plném proudu.

Pamětníci si z této doby nejčastěji vybavují strach a nejistotu. „Vím, že to byl takový typický ponurý březnový den, déšť a sníh, prostě to úplně odpovídalo té situaci,“ vzpomíná čtyřiadevadesátiletá Jaroslava Vernerová, které tehdy bylo devět let a bydlela s rodiči v Olomouci.

Strach měla hlavně z vojáků. „Oni měli nějakou takovou šedo-zelenou, už to byla taková ponurá barva, prostě všechno nám to připadalo strašidelné,“ shrnula. „To zatýkání a popravování nebylo tajné, to naopak bylo velice veřejné, aby to zastrašilo,“ doplnila.

Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Drážďany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 9 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 10 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 20 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.