Studenti se bojí čísel, z matematiky jich chce maturovat nejméně za posledních osm let

Celkem 69 795 studentů, z toho 14 747 maturujících z matematiky – taková je letos bilance přihlášek k jednotné části jarních maturitních zkoušek. Pro matematiku se letos rozhodlo o 1400 žáků méně než loni – jde tak o nejnižší počet za posledních osm let.

„Matematika dlouhodobě nepatří mezi preferované předměty, a to ani na základních, ani na středních školách. Vztah a přístup většiny žáků k matematice se navíc v průběhu průchodu vzdělávacím systémem zhoršuje,“ uvedl Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.

V porovnání s ostatními předměty navíc matematiku doprovází i poměrně vysoká neúspěšnost – každoročně zkoušku nesloží asi 20 procent studentů. Méně úspěšní byli maturanti loni na jaře už jen v němčině, kdy zkoušku napoprvé nezvládlo 40 procent z nich. V porovnání s matematikou je ale testovaných z němčiny jen zlomek – letos 2,7 procenta studentů. Ještě méně si jich pak zvolilo maturitu z ruštiny (1,3 procenta), francouzštiny (0,2 procenta) a španělštiny (0,1 procenta).

Roste zájem o angličtinu

Stále více studentů naopak volí angličtinu, u které jsou každoročně nejúspěšnější. Přednost před matematikou jí dalo letos přes 51 tisíc žáků, asi 74 procent. Navíc je to skoro o dva tisíce maturantů z angličtiny více oproti loňsku.

„S angličtinou žáci přicházejí do styku prakticky denně. Preference před ostatními jazyky je tedy pochopitelná,“ uvedl ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a senátor za TOP 09 Jiří Růžička. Z francouzštiny, španělštiny, němčiny nebo ruštiny naopak maturují v součtu jen 4 procenta studentů.

Kdy a pro koho bude maturita z matematiky povinná?

Přestože z matematiky maturuje stále méně studentů, měla by být podle platné normy povinná od jara 2021 na gymnáziích a o rok později i na ostatních maturitních oborech s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale na konci ledna uvedl, že se termín pro gymnázia možná o rok posune a sladí s ostatními obory.

Povinná zkouška z matematiky ale nemá cizí jazyk nahradit, nýbrž ho doplnit. Studenti tak budou ve společné části maturit muset skládat hned tři povinné zkoušky. „Při zavedení tří zkoušek společné části maturitní zkoušky je pravděpodobné, že se neúspěšnost žáků zvýší. A to nejen v matematice, ale i v cizích jazycích,“ uvedla mluvčí CERMATu Petra Hátlová s tím, že v současné době si studenti vybírají předmět, který jim více vyhovuje a ve kterém většinou dosahují lepších výsledků. 

Proti zavedení povinných maturit z matematiky brojí především ředitelé gymnázií, kterých se podle platné normy změna dotkla jako prvních. Dlouhodobým odpůrcem je například už zmíněný ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a senátor za TOP 09 Jiří Růžička.

„Stanovit matematiku jako povinnost považuji za krok špatným směrem. Nepochybně dojde k tomu, že odmaturuje méně žáků než doposud,“ uvedl. Růžička ale zároveň zdůraznil, že potřebnost předmětu nezpochybňuje: „Učme matematiku hodně a dobře, ale dejme lidem na výběr,“ doplnil.

Podle ředitele Gymnázia Slovanské náměstí v Brně Dalibora Kotta je ale rozhodující především to, jak náročná zkouška pro jednotlivé školy bude a koho se bude týkat: „U studentů učilišť a odborných škol mi skládání zkoušky z matematiky přijde zbytečné. Naopak u studentů gymnázií mi zavedení přijde nasnadě,“ řekl.

K letošním maturitním zkouškám se přihlásilo asi o 500 studentů více než loni, za poslední čtyři roky se ale číslo stabilně pohybuje kolem sedmdesáti tisíc. K většímu nárůstu by podle Tomáše Fialy z katedry demografie na Vysoké škole ekonomické mohlo dojít až v roce 2023, kdy by měly zkoušku dospělosti vykonat silnější ročníky: „Věřím, že v následujících třech letech k velkému kolísání nedojde,“ uvedl.