Testy zjistily 35 tisíc nakažených. K vakcíně od Novavaxu se registrovalo pět tisíc lidí

Za celý leden se v zemi nakazilo koronavirem přes půl milionu lidí, s přehledem nejvíce za jeden měsíc od začátku epidemie.

Čísla nakažených v poslední době strmě stoupala hlavně v souvislosti se šířením nakažlivější varianty omikron, denní přírůstky nakažených překonávaly předchozí maxima. Minulý týden testy opakovaně prokázaly přes třicet tisíc potvrzených nových nákaz denně, ve středu to bylo skoro 55 tisíc, zatím nejvíc za jeden den. U dalších tisíců lidí se covid prokázal opakovaně. Na rozdíl od počtu nakažených a hospitalizací ale zatím výrazně neroste počet úmrtí ani lidí s těžkým průběhem covidu.

Podle výrobce PCR testů Diana Biotechnologies tvoří reinfekce už patnáct procent nákaz. „Což znamená, že prodělání předchozích variant chrání před reinfekcí omikronem přinejlepším pouze z 35 až 40 procent,“ napsali jeho zástupci na Twitteru. Přestože testováním se zatím podařilo zachytit maximálně čtyřiapadesát pozitivních za den, předpokládají, že pozitivních je výrazně přes sto tisíc nových případů denně.

Tento týden by měla současná vlna podle odhadů gradovat. Nejdříve se varianta omikron výrazně projevila v Praze, kde by měla podle odhadů také nejdříve klesat, v dalších krajích bude zpoždění až o dva týdny. Vliv může hrát také nová varianta BA.2, která v Dánsku či Velké Británii prodloužila období s vysokým počtem nákaz. Tu už laboratoře zaznamenaly i v Česku.

Předregistrace na očkování vakcínou od Novavaxu

Riziko těžkého průběhu nákazy včetně úmrtí má snížit očkování, odborníci zdůrazňují význam posilující dávky. Zdravotníci v pondělí podali necelých 28 800 dávek vakcíny, většina se přišla přeočkovat. Bylo to asi o devět tisíc dávek méně než před týdnem, údaje se ale mohou zpětně měnit. Zájem o očkování v posledních týdnech klesá. Od začátku vakcinace v prosinci 2020 bylo v Česku aplikováno přes 17 milionů dávek. Plně očkováno bylo téměř 6,8 milionu lidí, posilující dávku dostalo přes 3,7 milionu osob.

V úterý také začala předregistrace k očkování vakcínou Novaxovid od společnosti Novavax, zájemci se mohou předběžně registrovat v centrálním rezervačním systému. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes na twitteru napsal, že očkování začne koncem února. Vakcína je určená pro dosud neočkované starší 18 let. Do dnešního večera se registrovalo téměř 5000 lidí, řekl ČTK mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Jde o takzvanou proteinovou vakcínu, která obsahuje v laboratoři vyrobený spike protein. Právě tuto součást vakcíny vyrábějí v závodě v obci Bohumil, která je součástí středočeských Jevan. Ministerstvo zdravotnictví soudí, že by si jí mohli nechat očkovat i ti, kteří mají obavy z modernějších mRNA vakcín. Odhaduje, že očkování Novavaxem by mohlo podstoupit až půl milionu lidí.

Předregistrace ukáže zájem o novou vakcínu podle krajů, lidé pak budou informováni, kde a kdy se mohou nechat očkovat. Evropská agentura pro léčivé přípravky vakcínu schválila 20. prosince. Vakcíny se aplikují dvě dávky v odstupu 21 dní. Zatím není jasné, jestli se s ní bude i přeočkovávat.

V Česku se s očkováním proti covidu-19 začalo 27. prosince 2020. Podle původních očekávání měla být vakcína od Novavaxu jedna z prvních, která dostane registraci pro podávání v EU. Nakonec byla první schválenou vakcína od firmy Pfizer/BioNTech, která tvoří podle dat o očkování téměř 83 procent aplikovaných dávek v Česku. Je také jednou ze dvou, jimiž se lidé přeočkovávají.

Česko objednalo několik set tisíc dávek. „Jedná se o proteinovou vakcínu, která má srovnatelnou efektivitu a bezpečnost jako mRNA vakcína. Jde o dvoufázovou vakcínu, interval mezi dávkami je 21 dnů. Používá se primárně k očkování dospělých,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Věří, že tuto vakcínu by mohli přijmout i lidé, kteří zatím očkování odmítali.

„Pokud bychom se bavili o variantách koronaviru, které tady byly v minulém období, až po deltu, tak je její efektivita velice podobná vakcínám na bázi mRNA, to znamená vakcínám od firem Pfizer nebo Moderna. Dokonce jsem koukal, že v některých studiích dopadla o něco lépe,“ uvedl k účinnosti látky od Novavaxu Petr Novák z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky. Předpovídat účinnost vakcíny proti novějším variantám koronaviru je podle něj složité, protože Novavax stejně jako další výrobci vyšel z původní genetické informace viru. První lidé v Česku by tuto vakcínu mohli dostat na začátku března.

Život během pandemie

Z nových dat zveřejněných v rámci dlouhodobého sociologického výzkumu Život během pandemie vyplývá, že v lednu prošly testováním na covid dvě pětiny dospělých v Česku. Výrazně se však ve srovnání s podzimem zvedla míra testování u lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženým nebo měli symptomy covidu. Z domova nyní pracuje jen necelá desetina pracujících, zatímco při první vlně na jaře 2020 to byla téměř čtvrtina. Očkování první a druhou dávkou již zřejmě narazilo na své limity, když počet odmítajících od začátku prosince vzrostl o tři procentní body na 17,5 procenta

Plošné testování na pracovištích, která vláda nařídila od 17. ledna, podle výzkumu mohlo zpomalit přenos covidu do starší zranitelné populace. V lednu se totiž testovalo 52 procent lidí do 55 let, kteří jsou v pravidelném kontaktu se seniorem. Na konci minulého roku to bylo kolem třiceti procent, během podzimní vlny varianty delta pak jen okolo dvaceti procent. Přesto se třetina pracujících, kteří docházejí na pracoviště, ani týden po zavedení povinného testování netestovala. „Může se jednat o zaměstnance firem, které reálně netestovaly, či zaměstnance, kteří testování odmítli,“ uvedl Daniel Prokop ze společnosti P&Q Research, která výzkum provádí.

Z výzkumu také vyplývá, že prudce stoupá počet lidí, kteří mají buď tři dávky očkování, nebo takzvanou hybridní imunitu, což jsou dvě dávky očkování a prodělání nemoci v posledních šesti měsících. Těchto lidí je nyní necelá polovina, mezi staršími pak 66 procent. „Tento nárůst pravděpodobně snížil dosavadní důsledky současné vlny epidemie,“ poznamenal Prokop.

Na třetí posilující dávku jsou ochotny přijít čtyři pětiny očkovaných, v rámci celé populace je to 61 procent. Výdej posilovacích dávek ale podle výzkumu za ochotou o 20 procentních bodů zaostává, mezi staršími zranitelnými lidmi pak zejména u méně vzdělaných. Posilující dávku má takřka 80 procent lidí nad 55 let s vysokoškolským vzděláním, ale jen 58 procent stejně starých lidí bez maturity. „Ti jsou často ochotní, ale zatím bez posilující dávky,“ uvedl Prokop.

Očkování první a druhou dávkou podle výzkumu zřejmě narazilo na své limity. Nestoupá a navíc respondenti, kteří nebyli rozhodnuti, se nyní přiklánějí k tomu, že se očkovat nenechají. Počet odmítajících od začátku prosince vzrostl o tři procentní body na 17,5 procenta.

Velmi málo se v této vlně využívá práce z domova. Zatímco v první vlně na jaře 2020 bylo na home office 23 procent pracujících, nyní je to pouze devět procent. Do restaurací podle výzkumu chodí nyní 30 procent očkovaných a 21 procent neočkovaných, přičemž mezi neočkovanými je jen menší část těch, kteří prodělali covid. „Kontroverzně vnímané opatření, které zakazuje přístup neočkovaným do restaurací, tak reálně není příliš vymáháno,“ konstatoval Prokop. Ochranu dýchacích cest se stále snaží nosit 82 procent očkovaných a 58 procent neočkovaných respondentů. 

Kleslo incidenční i reprodukční číslo

I když byl ve srovnání s minulým pondělím celkový počet případů covidu vyšší, testovalo se méně než před týdnem. První pracovní den tohoto týdne laboratoře podle dosavadních údajů zpracovaly zhruba 80 600 PCR testů a přes šestačtyřicet tisíc antigenních, což bylo dohromady zhruba o jednapadesát tisíc méně než před týdnem.

Pozitivita testů zůstává vysoká. U nejčastěji prováděných preventivních testů podíl prokázaných nákaz vzrostl na skoro patnáct procent z deseti procent před týdnem. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z necelých dvaceti téměř na šestadvacet procent.

U diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé s příznaky, se pozitivita za týden zvýšila ze zhruba třatřiceti na skoro dvaačtyřicet procent. Údaje o počtech pozitivních testů za předchozí den ale bývají neúplné a zpětně se mohou významně měnit. 

Za posledních sedm dní připadá v Česku 2318 nově potvrzených případů covidu-19 v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Je to o osm případů méně než předchozí den. Před týdnem bylo incidenční číslo 1585.

Nejvyšší je dál v Praze, kde nyní činí 2807, oproti předchozímu dni se ale snížilo. Relativně nejpříznivější epidemická situace zůstává na Vysočině, kde v přepočtu na sto tisíc lidí připadá 1834 nově odhalených případů za poslední týden.

Dál klesá reprodukční číslo ukazující, kolik jeden pozitivně testovaný nakazí v průměru dalších lidí. K úterku činí 1,18, v pondělí bylo 1,38. Nad hodnotou jedna, která znamená zrychlování epidemie, se drží od prvních pracovních dnů nového roku. 

SPD opět zablokovala jednání sněmovny k pandemické novele

Poslanci se v úterý sešli ke schvalování novely pandemického zákona. Projednání vládní předlohy na lednové řádné schůzi zablokovali poslanci opozičního hnutí SPD a avizovali obstrukce. Výhrady má k novele také opoziční hnutí ANO.

V souladu se svým slibem předseda SPD Tomio Okamura zablokoval také úterní mimořádné jednání o novele pandemického zákona. Využil práva na přednostní vystoupení, jeho úvodní projev trval zhruba tři hodiny. Sněmovna tak nemohla rozhodnout ani o tom, zda novelu projedná ve stavu legislativní nouze, o což vláda žádala.

Poslanci opoziční SPD potom blokovali projednávání pandemické novely další hodiny až do večera. Vystoupit chtěli údajně všichni zástupci frakce. Sněmovna tak nemohla rozhodnout ani o způsobu projednání novely, kterou chce vládní koalice prosadit ve stavu legislativní nouze. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má opozice na svůj postup, včetně obstrukcí, nárok. Vládní strany ale udělají vše pro to, aby návrh schválily, uvedl.

Okamura novelu i její zrychlené projednání označil za protiústavní a opakovaně vyzýval vládní koalici, aby předlohu stáhla a umožnila její projednání v řádném režimu. Koalice usiluje o zrychlené projednání kvůli tomu, že platnost základních částí pandemického zákona o možnosti vydávání protikoronavirových restrikcí končí s posledním únorem. Více se projednávání zákona dočtete v samostatném článku.