To, jak se cítíme, nekoreluje s tím, jak se objektivně máme, připomíná Höschl

Nahrávám video

Jak na člověka působí různé informace, záleží do značné míry na individuálním psychickém nastavení. Nejen o optimistickém a pesimistickém přístupu, strachu či úzkosti nebo odložené satisfakci se rozpovídal v Interview ČT24 psychiatr, popularizátor vědy a pedagog Cyril Höschl, jenž se stal laureátem Ceny Arnošta Lustiga. „Psychiatři jsou většinou ti, co kážou vodu, ale pijí víno,“ říká v nadsázce.

Čím dál víc se ve společnosti řeší otázka, jak se lidé vyrovnávají s negativními zprávami v blízkém či vzdáleném okolí. A nejvíc se skloňuje to, jak se člověk psychicky vyrovnává s rusko-ukrajinskou válkou, i když má Česko záruku členství v Severoatlantické alianci.

„To, že naše členství v NATO je určitou zárukou, že tady nic nehrozí, to si uvědomuje možná významná, ale přece jen část obyvatelstva. Ne všichni to tak chápou. Za druhé lidé se liší mezi sebou tím, jak čtou skutečnost. Není ani tak důležité, co se nám děje, jako to, jak to čteme,“ říká Höschl.

Vše totiž souvisí s takzvaným neuroticismem, jak vysvětluje známý psychiatr. „Jeden je z toho nadšený, druhý je z toho vyděšen, a přitom je to ve stejném kontextu. Je to takzvaná četba skutečnosti, a v té se velice lišíme. Dá se vyjádřit jako míra neuroticismu. To je míra té negativní četby. Negativní čtenáři čím horší zprávu vidí, tím aktivnější mají v mozku centra, která vyrábějí strach, což je amygdala. A ten, kdo je založením šťastný, tak čím vidí vyděšenější tvář, tím méně tato centra aktivuje,“ přibližuje hlavní rozdíly.

Optimistický vs. pesimistický styl

Podle Höschla máme mozek uspořádaný tak, že udržuje určitou emoční homeostázu a má určitou filtrační funkci. „Jako kdyby emoce byly filtry, které přednostně pouští jen to, co mi vyhovuje. Ta část populace, která má negativní četbu, ta je z toho vyděšená a vidí negativní důsledky,“ dodává.

Míra neuroticismu je sice z velké části dána, ale vždycky existuje prostor pro modifikaci. „Když jste negativní čtenář a chcete se svým životem něco udělat, tak jsou možnosti. Jsou psychoterapie, které vás naučí myšlenky přerámovat a mít jiné kognitivní vzorce,“ upozorňuje Höschl.

Lidská psychika se vyznačuje dvěma atribučními styly a člověk buď používá optimistický, nebo pesimistický. Zatímco v optimistickém přístupu jedinec vidí negativní příčiny v okolí, u pesimistického stylu shledává příčiny u sebe. A riziko, že se rozvine deprese, je velké. Stejný princip funguje také při tom, jak čteme rusko-ukrajinskou válku nebo restriktivní opatření kvůli koronaviru. „Na každého to dopadá jinak,“ tvrdí Höschl.

„A je v tom také práce se strachem a úzkostí. Rozdíl je v tom, že víme, čeho se bojíme. Úzkost je pocit, který je vyvolán například nějakou manipulací, ale je neurčitý. Nevíme, čeho se bojíme, ale padá na nás tíseň. U úzkosti nevím, co mám udělat, aby přešla. Tu umí manipulátoři umně vyvolat a zároveň slíbit, že oni to vyřeší. A přinesou řešení, společnost uklidní a už ji mají v hrsti,“ upozorňuje. 

A ve světě dezinformací je to o to těžší. „Člověk, který se v problematické oblasti nevyzná, tak je v hrozně těžké situaci. Neví, čeho je obětí a co je pravda, a co ne,“ říká Höschl a vyjmenovává, jak se tomu dá bránit: „Především být ostražitý vůči podezřelým zdrojům informací. Ty se dají rozpoznat. První signály jsou jako 'pošli to na deset adres, nebo zhyneš' nebo 'čti rychle, než to smažou'. Nebo velká písmena různými barvami, to doporučuju nečíst. A komunikovat s rozumnými lidmi – komunikovat, komunikovat, komunikovat,“ nabádá Höschl.

Odložená satisfakce

Není to ale jen válka. Negativních věcí, které dopadají na lidi, je víc. Mezi současné neduhy patří rostoucí ceny energií, potravin či služeb. Höschl se opět vrací k psychickému nastavení daného člověka. „To, jak se cítíme, nekoreluje s tím, jak se objektivně máme,“ říká.

„Je to sice nepříjemné, ale jestli není na místě dočasně se uskromnit a satisfakci odložit do budoucna s tím, že když se nyní například zpomalí valorizace důchodů, tak na ni bude i napřesrok i za deset let,“ dává jeden z příkladů.

V souvislosti s odloženou satisfakcí pak Höschl připomíná jeden ze známých pokusů s dětmi. „Když udělají nějaký úkol, tak dostanou nějakou sladkost. A když by vydržely dvě hodiny, aniž by to snědly, tak za ty dvě hodiny dostanou dvě sladkosti. A děti se rozdělily na ty, které si vzaly sladkost hned, a na ty, které dobře věděly, že když si počkají, tak na tom budou lépe. A ukázalo se, že ty děti, které jsou schopné odložené satisfakce, tedy posunout uspokojení svých potřeb, byly v životě úspěšnější,“ dodává v analogii na probíraná vládní opatření, která se v Česku aktuálně navrhují a jsou podle Höschla nevyhnutelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...