To, jak se cítíme, nekoreluje s tím, jak se objektivně máme, připomíná Höschl

Nahrávám video

Jak na člověka působí různé informace, záleží do značné míry na individuálním psychickém nastavení. Nejen o optimistickém a pesimistickém přístupu, strachu či úzkosti nebo odložené satisfakci se rozpovídal v Interview ČT24 psychiatr, popularizátor vědy a pedagog Cyril Höschl, jenž se stal laureátem Ceny Arnošta Lustiga. „Psychiatři jsou většinou ti, co kážou vodu, ale pijí víno,“ říká v nadsázce.

Čím dál víc se ve společnosti řeší otázka, jak se lidé vyrovnávají s negativními zprávami v blízkém či vzdáleném okolí. A nejvíc se skloňuje to, jak se člověk psychicky vyrovnává s rusko-ukrajinskou válkou, i když má Česko záruku členství v Severoatlantické alianci.

„To, že naše členství v NATO je určitou zárukou, že tady nic nehrozí, to si uvědomuje možná významná, ale přece jen část obyvatelstva. Ne všichni to tak chápou. Za druhé lidé se liší mezi sebou tím, jak čtou skutečnost. Není ani tak důležité, co se nám děje, jako to, jak to čteme,“ říká Höschl.

Vše totiž souvisí s takzvaným neuroticismem, jak vysvětluje známý psychiatr. „Jeden je z toho nadšený, druhý je z toho vyděšen, a přitom je to ve stejném kontextu. Je to takzvaná četba skutečnosti, a v té se velice lišíme. Dá se vyjádřit jako míra neuroticismu. To je míra té negativní četby. Negativní čtenáři čím horší zprávu vidí, tím aktivnější mají v mozku centra, která vyrábějí strach, což je amygdala. A ten, kdo je založením šťastný, tak čím vidí vyděšenější tvář, tím méně tato centra aktivuje,“ přibližuje hlavní rozdíly.

Optimistický vs. pesimistický styl

Podle Höschla máme mozek uspořádaný tak, že udržuje určitou emoční homeostázu a má určitou filtrační funkci. „Jako kdyby emoce byly filtry, které přednostně pouští jen to, co mi vyhovuje. Ta část populace, která má negativní četbu, ta je z toho vyděšená a vidí negativní důsledky,“ dodává.

Míra neuroticismu je sice z velké části dána, ale vždycky existuje prostor pro modifikaci. „Když jste negativní čtenář a chcete se svým životem něco udělat, tak jsou možnosti. Jsou psychoterapie, které vás naučí myšlenky přerámovat a mít jiné kognitivní vzorce,“ upozorňuje Höschl.

Lidská psychika se vyznačuje dvěma atribučními styly a člověk buď používá optimistický, nebo pesimistický. Zatímco v optimistickém přístupu jedinec vidí negativní příčiny v okolí, u pesimistického stylu shledává příčiny u sebe. A riziko, že se rozvine deprese, je velké. Stejný princip funguje také při tom, jak čteme rusko-ukrajinskou válku nebo restriktivní opatření kvůli koronaviru. „Na každého to dopadá jinak,“ tvrdí Höschl.

„A je v tom také práce se strachem a úzkostí. Rozdíl je v tom, že víme, čeho se bojíme. Úzkost je pocit, který je vyvolán například nějakou manipulací, ale je neurčitý. Nevíme, čeho se bojíme, ale padá na nás tíseň. U úzkosti nevím, co mám udělat, aby přešla. Tu umí manipulátoři umně vyvolat a zároveň slíbit, že oni to vyřeší. A přinesou řešení, společnost uklidní a už ji mají v hrsti,“ upozorňuje. 

A ve světě dezinformací je to o to těžší. „Člověk, který se v problematické oblasti nevyzná, tak je v hrozně těžké situaci. Neví, čeho je obětí a co je pravda, a co ne,“ říká Höschl a vyjmenovává, jak se tomu dá bránit: „Především být ostražitý vůči podezřelým zdrojům informací. Ty se dají rozpoznat. První signály jsou jako 'pošli to na deset adres, nebo zhyneš' nebo 'čti rychle, než to smažou'. Nebo velká písmena různými barvami, to doporučuju nečíst. A komunikovat s rozumnými lidmi – komunikovat, komunikovat, komunikovat,“ nabádá Höschl.

Odložená satisfakce

Není to ale jen válka. Negativních věcí, které dopadají na lidi, je víc. Mezi současné neduhy patří rostoucí ceny energií, potravin či služeb. Höschl se opět vrací k psychickému nastavení daného člověka. „To, jak se cítíme, nekoreluje s tím, jak se objektivně máme,“ říká.

„Je to sice nepříjemné, ale jestli není na místě dočasně se uskromnit a satisfakci odložit do budoucna s tím, že když se nyní například zpomalí valorizace důchodů, tak na ni bude i napřesrok i za deset let,“ dává jeden z příkladů.

V souvislosti s odloženou satisfakcí pak Höschl připomíná jeden ze známých pokusů s dětmi. „Když udělají nějaký úkol, tak dostanou nějakou sladkost. A když by vydržely dvě hodiny, aniž by to snědly, tak za ty dvě hodiny dostanou dvě sladkosti. A děti se rozdělily na ty, které si vzaly sladkost hned, a na ty, které dobře věděly, že když si počkají, tak na tom budou lépe. A ukázalo se, že ty děti, které jsou schopné odložené satisfakce, tedy posunout uspokojení svých potřeb, byly v životě úspěšnější,“ dodává v analogii na probíraná vládní opatření, která se v Česku aktuálně navrhují a jsou podle Höschla nevyhnutelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 6 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 7 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 12 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 19 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 20 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.