Nad soutok Svratky a Veverky, na jeden z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů Veveří se vydáváme v dalším díle nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.
Podcast si poslechněte zde:
Kousek za Brnem a jeho přehradou se na skalním ostrohu vypíná jeden z nejrozsálejších a rovněž nejstarších hradních areálů na Moravě i v celé republice. Hrad Veveří vznikl pravděpodobně už na přelomu 12. a 13. století, kdy sloužil jako lovecký hrádek.
Podle pověsti byl hrad založen už v roce 1059 knížetem Konrádem I. Brněnským, písemné doklady o něm jsou ale až z roku 1213. Pozdně románský a raně gotický hrad už ve svých brzkých letech Přemyslu Otakarovi II. posloužil jako příhodné místo, kam odložit své politické odpůrce. Posloužil taky jako místo královského dohledu nad osidlováním území proti toku řeky Svratky.
Ve 14. století se dočkal výrazných úprav, moravský markrabě Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV., si z Veveří udělal jedno ze svých hlavních sídel a hrad rozšiřoval a dále opevňoval coby zemskou pevnost i coby pokladnici.
Veveří zažilo kromě střídání majitelů i obléhání nepřátelskými vojsky, a to hned několikrát. Pokoušeli se o něj během husitských válek, dobyl ho Matyáš Korvín, odolal obléhání švédskými vojsky, v roce 1741 ho vyplenila vojska pruská. V okolí hradu byl i rozsáhlý výcvikový tábor pro Wehrmacht. Po válce bylo Veveří nakrátko zpřístupněno veřejnosti, než se na počátku 50. let stalo lesnickým učilištěm a internátem.
Hrad tak utrpěl četné necitlivé zásahy do architektury a struktury, přišel o kapli, neodborné opravy statiky pomocí betonových nástřiků naopak přispěly k jeho těžkému poškození. Úpravy přerušila až sametová revoluce a od roku 1999 je hrad ve správě Národního památkového ústavu v Brně.
Nové díly najdete každou sobotu na našich podcastových platformách SoundCloud, Spotify, iTunes a na webu ČT24.
