Třicet let od kuponové privatizace. Přinesla efektivní trh, ale i pojem tunelování

Nahrávám video

Před třiceti lety začal prodej kuponových knížek. Kuponová privatizace patřila mezi hlavní způsoby přechodu k tržnímu hospodářství od centrálně plánované ekonomiky bývalého komunistického režimu. První ze dvou vln se zúčastnilo přes osm a půl milionu lidí.

Změnu po třech dekádách hodnotí pozitivně ekonom Dušan Tříska, který byl jedním z tvůrců kuponové privatizace. Cení si demokracie, kapitalismu a relativní prosperity. Problém vidí v tom, že je Česko zemí montoven v držení zahraničních investorů.

„Nešlo to jinak, než že sem vtrhnul zahraniční kapitál a všechno to skoupil. To bych ale viděl i jako důsledek období před rokem 1991, kdy jsme zaostávali,“ vysvětlil Tříska ve vysílání Studia ČT24.

Ekonom Jan Švejnar, který byl dalším hostem pořadu, tvrdí, že se podařilo naplnit cíl kuponové privatizace: stimulovat podnikatelské prostředí a předat státní majetek do soukromých rukou.

Zmiňuje přitom i negativa. „Ta akce byla velice náročná, protože požadovala od lidí, kteří neměli finanční gramotnost, aby se pouštěli do investic.“ Výhodu podle něj měli manažeři privatizovaných podniků, kteří jako jediní znali jejich skutečnou hodnotu.

„Tím, že právní systém ještě nebyl pevně usazen, došlo k velkým přesunům peněz, které nebyly transparentní. Nebylo možné kontrolovat všechnu korupci, která se tehdy děla,“ myslí si Švejnar.

Stát rozdělil občanům majetek za stovky miliard korun

Kuponová privatizace, kterou prosazoval především tehdejší ministr financí Václav Klaus, byla zahájena 1. října 1991 prodejem kuponových knížek a známek. Podporovala ji silná reklamní kampaň cílící hlavně na mladé.

Uskutečnila se ve dvou vlnách v letech 1991 až 1994. Každá vlna měla předkolo, kdy lidé mohli svěřit své investiční body některému z privatizačních fondů.

Kuponová knížka stála 1035 korun. Investor v ní obdržel deset kuponů v hodnotě sta investičních bodů, kterými mohl nakoupit akcie státních firem. První vlny, která se konala ještě v době československé federace, se účastnilo osm a půl milionu lidí.

Na jednu kuponovou knížku připadaly akcie v průměru za pětatřicet tisíc korun. V pozdější vlně, do níž se mohli zapojit už jen Češi, byla její průměrná hodnota pětadvacet tisíc.

V obou vlnách stát zprivatizoval majetek za 367,5 miliardy korun, což představovalo celkem 1172 podniků.

  • První vlna
    - oddehrála se ještě za Československa
    - účastnilo se jí 8 566 000 lidí
    - zprivatizovalo se 1491 společností v hodnotě 299 mld. Kč
  • - Z toho 988 společností v hodnotě 213 mld. Kč v Česku 
  • Druhá vlna
    - konala se již pouze v České republice
    - účastnilo se jí 6 160 000 lidí
    - zprivatizovalo se 861 společností v hodnotě 155 mld. Kč

O průběhu kuponovky se dodnes vedou diskuse

„Mohlo to dopadnout mnohem lépe,“ myslí si Švejnar, který v době privatizace prosazoval systém, v němž by občané obdrželi přímo portfolia složená z akcií firem reprezentujících celý trh. Odpadl by tak prodej kuponů.

„To se ve světě dělá pořád, že se vytvářejí podobné fondy, nebylo na to potřeba ani speciálního know-how,“ tvrdí Švejnar. Za příklad dává i privatizaci v Maďarsku, kdy stát prodával podniky jeden po druhém za srovnatelně dlouhou dobu a získal tím mnoho peněz.

„Maďarská privatizace bývá označována jako spontánní. Managementy si to de facto mezi sebou vyřídily a předaly, což bylo u nás politicky neschůdné,“ oponuje Tříska.

„Nepreferovali jsme žádnou privatizační metodu. Říkali jsme, ať je to co nejrychlejší, to byl náš primární cíl,“ vzpomíná Tříska. Politickým zadáním dle něj bylo zapojit do přerozdělení majetku co nejvíce lidí.

Nahrávám video

Privatizace má své vítěze i poražené

Většina občanů svěřila akcie nabyté v kuponové privatizaci investičním fondům, které poté ovládly většinu privatizovaných firem. První vlny se účastnilo 264 fondů, druhé 353.

Jako investiční fond vznikla během privatizace například úspěšná finanční skupina PPF. „Za vítěze bych určitě považoval Petra Kellnera, kdybychom měli personifikovat,“ vyzdvihuje zakladatele PPF Tříska. „Vítězů je ale vždycky o hodně méně než poražených,“ dodává.

Nechvalně prosluly naopak Harvardské fondy Viktora Koženého spojené s rozkrádáním majetku investorů. „Tunelování, které s tím přicházelo, se dostalo do mezinárodního lexikonu. Studenti v Americe se učí právě na případech z České republiky,“ připomíná Švejnar.

Po třiceti letech se podle něj situace na trhu vytříbila, došlo k úspěšným akvizicím. Mezi nejúspěšnější patří ty zahraniční, jako nákup automobilky Škoda koncernem Volkswagen. Švejnar zmiňuje i neúspěchy v podobě bankrotů velkých podniků jako Poldi Kladno nebo ČKD.

Ekonomická transformace byla jednou z největších změn po sametové revoluci. Předpokladem pro zavedení tržní ekonomiky bylo převedení státního majetku do soukromé sféry.

Část státního majetku byla vrácena původním majitelům či jejich dědicům v restitucích a část byla převedena na obce. Menší provozovny byly prodány v aukcích a velké firmy byly zařazeny do takzvané velké privatizace. Některé firmy jako Čepro a ČEZ si stát ze strategických důvodů ponechal.

Jednou z metod velké privatizace byla právě kuponová privatizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...