Typický senátor: muž, 55 let, vysokoškolské vzdělání a starosta či lékař

Voliči si budou v pátek a sobotu 5. a 6. října vedle komunálních zastupitelů vybírat i třetinu senátorů. Kandidáty jsou někteří stávající senátoři, ale také noví uchazeči z řad právníků, starostů či lékařů. Web ČT24 přináší přehled, kdo byl typickým senátorem v posledních letech a jaké byly jeho povinnosti v rámci výkonu funkce.

V posledních deseti letech bylo zvoleno celkem 140 senátorů – většina v řádných, někteří v mimořádných volbách. Senát je dlouhodobě doménou spíše mužských politiků – pouze 26 zvolených členů horní komory totiž bylo ženského pohlaví. Takto nízké zastoupení žen však v České republice není výjimečné ani mezi poslanci či krajskými zastupiteli.

Ústava stanovuje, že senátorem nemůže být zvolen nikdo mladší 40 let. Průměrný věk senátorů je ale ještě vyšší – konkrétně činí 55 let.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vítězem o 70 hlasů

Ke zvolení potřebují senátoři dosáhnout nadpoloviční většiny hlasů voličů – pokud ji nezískají už v prvním kole, koná se kolo druhé se dvěma nejsilnějšími kandidáty z první volby. V posledních 10 letech pouze dva senátoři zvítězili už v prvním kole. V roce 2008 se to podařilo Radku Sušilovi (nestr. za ČSSD) a loni Aleně Dernerové (nestr. za SD-SN).

Ve druhém kole vítězný kandidát průměrně získal oproti svému soupeři 59 % hlasů. Volební účast ale často nebývá vysoká a ke zvolení tak ve druhém kole průměrně stačilo asi 13 tisíc hlasů.

V některých případech ovšem senátní volby končí velmi těsným výsledkem. V poslední dekádě byl tím vůbec nejtěsnějším souboj z roku 2010 v Praze 6. Zvolený senátor Petr Bratský (ODS) totiž ve druhém kole získal jen 50,16 % hlasů. V souboji se svým soupeřem tak obdržel o pouhých 70 hlasů více, díky kterým získal šestiletý senátorský mandát.

Voliče čeká další rozhodování
Zdroj: Hájek Ondřej/ČTK

Senátoři, starostové, lékaři a ředitelé

Všichni kandidáti v senátních volbách mají povinnost na volebním lístku uvést své povolání. Mezi zvolenými kandidáty za posledních 10 let jsou nejčastějším povoláním senátoři, tedy mandát obhajující zákonodárci. Dále jsou to starostové, lékaři, ředitelé a učitelé.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi zvolenými senátory ale nalezneme i méně častá povolání. Jsou jimi například elektroinženýr, zapsaná mediátorka, lesník, agronom, astronom, producent dětských pořadů, projektový manažer, dopravní inženýr či ředitel krajského hasičského záchranářského sboru.

Zajímavé je v případě senátorů i to, že více než třetina z nich nebyla v době zvolení členem politické strany. Přestože jde o výsostně politickou funkci, většinový volební systém je založen na volbě konkrétních osobností. Nestranickost tak kandidátům může občas dokonce pomáhat ke zvolení. 

Náplň práce: tvořit zákony

Senát je horní komorou parlamentu a těžiště činnosti senátorů tedy spočívá v zákonodárné aktivitě. V rámci legislativního procesu jsou zákony schválené v Poslanecké sněmovně postoupeny právě Senátu. Ten je může následně buď schválit, zamítnout, nebo vrátit sněmovně s pozměňovacími návrhy. Hlavním účelem Senátu je tak zkvalitňování přijímaných norem.

  • „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
  • Článek 23 Ústavy České republiky

Oproti sněmovně je v některých ohledech horní komora slabší, například se nepodílí na schvalování státního rozpočtu či nevyslovuje důvěru vládě. Stejně tak Senát nemůže vyslovit kabinetu nedůvěru. V některých ohledech je ale souhlas senátorů naopak nezbytný, a to při schvalování ústavních a volebních zákonů.

U Senátu převažuje spíše kolektivní forma rozhodování a z toho vychází i pozice senátora. Na rozdíl od poslance nemůže senátor sám podat návrh zákona. Zákonodárnou iniciativou disponuje horní komora pouze jako celek.

Pokud tedy senátor chce navrhnout novou normu či novelu zákona, musí přesvědčit nejprve své kolegy, aby jej podpořili a návrh mohl vstoupit do legislativního orgánu jako návrh senátní. Tedy nikoliv senátorský. 

Předseda Senátu Milan Štěch
Zdroj: Šimánek Vít/ČTK

Významnější je postavení předsedy Senátu, který je druhým nejvýše postaveným ústavním činitelem. K jeho specifickým pravomocím patří například vyhlašování volby prezidenta. Nově zvolená hlava státu navíc skládá svůj slib právě do rukou předsedy horní komory.

Regionální osobnosti

Vedle práce v odborných výborech a komisích se senátoři věnují také podpoře a rozvoji regionů, jež zastupují. Nelze však říci, že by byl český Senát komorou regionální reprezentace, jako je tomu často ve federacích. Je ale pravda, že díky většinovému volebnímu systému v senátních volbách vítězí zejména regionální osobnosti.

  • Senátoři mají stejnou platovou základnu jako poslanci – aktuálně činí 75 900 Kč. Tento plat se však zvyšuje s počtem dalších funkcí ve výborech, podvýborech, komisích, klubech a vedení horní komory. Senátorům dále náleží náhrady výdajů například na reprezentaci, dopravu, stravování, ubytování, odborné a administrativní práce nebo odbornou literaturu.

Mezi další kompetence horní parlamentní komory patří vyslovování souhlasu s prezidentskými návrhy na jmenování ústavních soudců. Dále Senát například navrhuje ke schválení sněmovně dva kandidáty na funkci Veřejného ochránce práv. Schvaluje také členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, které jmenuje prezident. 

Senát Parlamentu ČR
Zdroj: Šulová Kateřina/ČTK

Specifickým případem je situace, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. V takové situaci přísluší Senátu pravomoc přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Návrhy na ně může horní komoře předložit jedině vláda. Na první schůzi nově ustavené Poslanecké sněmovny pak musejí být přijatá zákonná opatření Senátu schválena poslanci, jinak pozbývají další platnosti.

Jediný takový případ se datuje do roku 2013, kdy poslanci souhlasili s rozpuštěním Poslanecké sněmovny a došlo k vypsání předčasných voleb.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 1 hhodinou

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 2 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 2 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 7 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 7 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.