Dva roky uplynuly ode dne, kdy se ruská okupační armáda zmocnila největší jaderné elektrárny Evropy. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové v případě úniku radiace ze Záporožské jaderné elektrárny Evropě žádné riziko nehrozí. Jak sama uvedla v Interview ČT24, sny o jaderné katastrofě nemá.
„Tam opravdu od 4. března 2022 visel průšvih na vlásku a stále visí, ale pravděpodobnost se podstatně snížila, protože 13. září 2022 byl odstaven poslední blok a od té doby jsou všechny bloky, je jich šest, odstaveny a u jaderné elektrárny vždycky nejvíc záleží na tom, jestli se ta událost stane za provozu reaktoru nebo jestli dojde k úniku k roztěsnění všech bariér brzy po odstavení reaktoru. Pak velikost úniku a jeho pravděpodobnost velmi prudce klesá,“ popsala Drábová. To, co by podle ní způsobilo v Záporoží největší následky, se už rozpadlo.
„Kdyby někoho napadlo, jakože si myslím, že to nikoho nenapadne, takový šílenec není ani Putin, ani ta jeho skvadra, kdyby někoho napadlo praštit do elektrárny Iskanderem nebo Kalibrem, tak tam k úniku radiace dojde,“ podotkla Drábová.
Také například přerušení dodávek elektrického proudu do Záporoží, ke kterému už několikrát došlo, je podle Drábové noční můra pro pracovníky elektrárny. „Je to jedna z nejvážnějších situací, která může nastat, a proto se konstruují záložní systémy, například Temelín má jedenáct možností, jak se k tomu proudu dostat, než přijde na krabičku poslední záchrany, což jsou obrovitánské akumulátory,“ zmínila.
V případě nejhoršího scénáře, tedy úniku radionuklidu, by podle Drábové byla nutná ochranná opatření do vzdálenosti třiceti až padesáti kilometrů. „Takže v žádném případě Evropa, ale dokonce už ani Rostovská část Ruska není ohrožena z hlediska účinku záření. To, co by nastalo, je další masivní uprchlická vlna. Když řeknete: něco z té elektrárny uteklo, tak ti lidé utečou,“ upozornila.
Rusko bylo velmocí ve vývozu jaderného paliva, jaderné položky ale i přesto nejsou pod sankcemi, sdělila také Drábová. „Takže ČEZ se zcela legitimně sem snaží dostat tolik paliva z Ruska, kolik dokáže uskladnit,“ poznamenala. Rozumí tomu, že vláda nenechá lidi bez elektřiny. „Nejsem ráda, ale vidím to jako nezbytné tak dlouho, jak to půjde,“ doplnila.
Malé modulární reaktory
Drábová také popsala podstatu malých modulárních reaktorů, které podle ní tak malé nejsou. „Rozhodně jsou menší než ty, které jsou dnes pro elektrárny na trhu. U těch takzvaných malých reaktorů mluvíme o výkonech někde mezi sto až tři sta megawatt elektrických, tři sta už není úplně málo, když si vezmeme, že bloky na Dukovanech, jejich původní výkon byl 440 megawatt elektrických. Co je v dohledu, že by se mohlo objevit v příštích deseti letech na trhu, jsou reaktory 360 řekněme 160, 300 megawatt elektrických. V tomhle případě ten ‚malý‘ je trochu marketingová hříčka. Na druhou stranu s dnešními technologiemi nižší koncentrace výkonu je velkou výhodou,“ popsala.
Menší reaktor má podle Drábové také výhodu na začátku, že není potřeba tolik kapitálu. „Tím pádem ta obrovská investice, jak v našem veřejném prostoru koluje, není tak obrovská, ale to, co by nás jako zákazníky mělo zajímat, za kolik bude ta kilowatthodina, co z té elektrárny bude padat na konci, tam ta cena nebude výhodnější,“ upozornila Drábová.
V Praze se tento týden konalo česko-francouzské jaderné fórum, na kterém vystoupil i prezident Emmanuel Macron. Drábová pochválila jeho řeč. Byl podle ní skvěle připraven, co se týče otázek z hlediska priorit bezpečnosti. „Pan prezident znova několikrát vyzdvihl to, že náš dozor, zmínil dokonce i v projevu Státní úřad pro jadernou bezpečnost, je velmi cenným partnerem,“ uzavřela.
