Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.

Počet hlášených kybernetických incidentů podle nového zákona je zatím u velkých i malých firem podobný. „Evidujeme 33 hlášení bezpečnostních incidentů od subjektů ve vyšším režimu povinností a 27 hlášení incidentů od subjektů v nižším režimu povinností. Dále ještě 30 dobrovolných hlášení od občanů a organizací,“ popisuje mluvčí NÚKIB Jakub Neščivera.

Od některých velkých firem pak úřad dostává hlášení ještě podle starého zákona. „Subjekty povinné podle nového zákona se stále nacházejí v přechodném období, které trvá jeden rok, a režim hlášení incidentů ještě není plně ustálený. Podle starého zákona evidujeme ve frontě šestnáct hlášení,“ doplnil Neščivera.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti rozšířil okruh firem, které musí hlásit bezpečnostní narušení, i na střední a menší podniky. Firmy jsou rozdělené do dvou režimů – vyšších a nižších povinností. Do vyššího režimu spadají velké nebo strategicky významné podniky.

Do nižšího patří střední a menší firmy nebo takové, které se sice pohybují v regulovaných odvětvích, ale nemají klíčový dopad na společnost.

Regulované jsou služby například v oblasti energetiky, dopravy, zdravotnictví nebo potravinářského průmyslu. Kritériem pro zařazení firmy pak nemusí být jen počet zaměstnanců, ale například i roční obrat nebo odvětví, ve kterém firma působí.

Regulace se stále rozjíždí

Rozdíl mezi vyšším a nižším režimem je pak zejména v typu incidentů, které mají firmy povinnost ohlašovat. Ve vyšším režimu hlásí všechny úmyslné kybernetické incidenty. V nižším režimu musí firmy hlásit jen významné incidenty. Významnost přitom posuzuje samotná organizace. Mezi typicky nahlašované situace patří únik dat, zahlcení serverů, podvodné emaily nebo nález škodlivého kódu v infrastruktuře.

Počet firem, kterých se bude nový zákon týkat, NÚKIB dlouhodobě odhadoval na šest až deset tisíc. Aktuální číslo registrovaných organizací se po sedmi měsících blíží spíš nižší hranici. „Evidujeme přibližně 5768 regulovaných subjektů, které splnily ohlašovací povinnost podle tohoto zákona,“ uvádí Neščivera. Na registraci měly firmy šedesát dní od spuštění zákona, tedy do konce minulého roku. Následně mají rok na to, aby zavedly příslušná bezpečnostní opatření.

Odborníků na kybernetiku je málo

Roční přechodné období začíná pro firmy v momentě, kdy jim NÚKIB doručí rozhodnutí o registraci. Od stejné chvíle musí také do třiceti dnů najít kontaktní osobu, která bude fungovat jako bezpečnostní správce.

Podle místopředsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Karla Dobeše se ale organizace často potýkají právě s nedostatkem expertů. „Kvalitních odborníků na kybernetickou bezpečnost není na trhu dostatek a pro menší a střední firmy může být obtížné získat takového člověka interně. Proto předpokládáme, že značná část firem bude využívat externí služby, například formou konzultací,“ domnívá se.

Dokud nebude jedna kontaktní osoba spravovat desítky organizací, není to podle NÚKIB problém. „Pokud by se stávalo, že dojde k nadměrné kumulaci odpovědnosti u jedné osoby, může to představovat provozní i bezpečnostní riziko, zejména při řešení incidentů, nicméně toto riziko je aktuálně spíše jen teoretické,“ poznamenal Neščivera.

Nové povinnosti představují pro firmy také finanční zátěž. „Nejde jen o přímé náklady na technická opatření, ale také například o vzdělávání zaměstnanců a změnu interních procesů. Z našeho pohledu však nejde o ‚zbytečný náklad‘. Firma investuje do ochrany před rizikem, které nemusí nastat každý den, ale pokud nastane, mohou být následky zásadní — výpadek provozu, ztráta dat, reputační škoda, náklady na obnovu systémů nebo ztráta zákazníků,“ vysvětluje Dobeš.

Pokuty zatím NÚKIB neudělil

Nový zákon přivedl do české legislativy evropskou směrnici NIS2 o kybernetické bezpečnosti, která má sjednotit zabezpečení sítí napříč Evropskou unií. Firmám v případě porušení povinností hrozí pokuty. Pro podniky ve vyšším režimu to dělá až 250 milionů korun nebo dvě procenta dosaženého čistého celosvětového ročního obratu.

U firem v nižším režimu může být pokuta až 175 milionů korun nebo 1,4 procenta dosaženého čistého celosvětového ročního obratu. „Tyto částky jsou však ty skutečně nejvyšší možné. V potaz se při ukládání pokuty konkrétní organizaci vždy bere ekonomická situace dané organizace, pro kterou pokuta nesmí být nikdy likvidační,“ ubezpečuje Neščivera.

V prvních měsících fungování zákona NÚKIB zatím žádné pokuty neudělil a postupuje především preventivně. „Pokuty jsou pro NÚKIB až to nejposlednější možné řešení. Nicméně od určité chvíle bude nutné řešit i chybějící ohlášení a neohlášené subjekty,“ upozorňuje Neščivera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Červený čelil ve sněmovně výtkám kvůli změnám na ministerstvu

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) čelil při čtvrtečních sněmovních interpelacích výtkám opozice kvůli personálním změnám na ministerstvu. Jeho předchůdce v úřadu Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že Motoristé propustili odborníky a přijali „dezinformátory, influencery, řidiče kamionů a další nekompetentní lidi“. Nesouhlasné reakce vzbudilo Červeného vysvětlení, že z ministerstva museli odejít mladí lidovci, kteří podle něho spravovali sociální sítě úřadů. Kolem 13:00 sněmovna jednání přerušila, má pokračovat v 14:30 ústními interpelacemi.
09:30Aktualizovánopřed 18 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 30 mminutami

Prezident je automaticky vedoucím delegace, řekl Pavel o summitu NATO

Prezident je automaticky vedoucím delegace na summitu NATO. O tom, jestli se zúčastní jakékoliv části summitu, si rozhodne sám, uvedl pro Českou televizi a Český rozhlas prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) ráno oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pošle žádost na rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta. Pavel bude podle premiéra členem delegace i s doprovodem.
07:49Aktualizovánopřed 53 mminutami

Mají důvěru a jsou dobře řízené, řekl Pavel o ČT a ČRo na Valném shromáždění EBU

Prezident Petr Pavel přednesl projev na dvoudenním Valném shromáždění Evropské vysílací unie (EBU). Letošní ročník ve čtvrtek a v pátek hostí Česká televize a Český rozhlas. „Máme tu velmi dobře fungující mediální prostředí,“ řekl o Česku. Ocenil jak veřejnoprávní, tak soukromá média, více se ve své řeči věnoval prvním jmenovaným. „Jsou to instituce, které mají důvěru a jsou dobře řízené,“ prohlásil o ČT a ČRo.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali předběžné opatření ÚS ohledně účasti Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) uložil předběžným opatřením vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Nesmí mu navíc klást žádné překážky. „Jak to asi bude vypadat v té Ankaře, když tam proti vůli vlády pojede pan prezident? No tak se tam bude někde v zákulisí pohybovat, ale jestli dosud mezinárodní politika nevnímala dění v České republice, tak teď si ho samozřejmě všimnou,“ řekl poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Vidím to v první řadě jako naprostý politický debakl ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a zprostředkovaně i premiéra Andreje Babiše (ANO),“ sdělila poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti). Podle poslance Karla Haase (ODS) se prezident o dohodu snažil, předběžné opatření ÚS ale Haase překvapilo. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) situaci označil za prohru pro všechny strany.
před 4 hhodinami

Prokop rezignoval a nebude kandidátem ANO na pražského primátora

Kandidát na pražského primátora za ANO Ondřej Prokop nebude kandidovat v podzimních komunálních volbách a skončí ve všech politických funkcích. Zdůvodnil to tlakem médií na něj a jeho okolí. Prokop to uvedl ve videu na facebooku. Předseda ANO Andrej Babiš v reakci na to řekl, že se musí svolat mimořádný sněm pražské organizace, na kterém se zvolí nový předseda. O kandidátkách do komunálních voleb vedení ANO podle Babiše rozhodne koncem června.
07:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...