Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
První část 3,2 miliardy eur podle von der Leyenové představuje makrofinanční podporu Ukrajiny. „A v nadcházejících dnech začneme vyplácet první peníze ze šesti miliard eur, které jsou určené na výrobu dronů,“ uvedla šéfka EK.
Poskytnutí půjčky letos schválili prezidenti a premiéři členských států Evropské unie (EU) poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.
Unijní půjčka pomůže Ukrajině řešit naléhavé finanční potřeby v době, kdy už více než čtyři roky čelí ruské invazi. Dvě třetiny financí mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a zbývající třetina ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Pro letošní rok se počítá s poskytnutím 45 miliard eur, druhá polovina půjčky je plánována na příští rok.
Babiš: Obnovu a budoucnost Ukrajiny může zajistit pouze mír
Ukrajina se nemůže skutečně obnovit, dokud pokračuje válka, a její budoucnost může zajistit pouze mír, prohlásil premiér Babiš na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny. Varoval, že bez ukončení bojů nebude možné obnovit infrastrukturu ani zajistit návrat běžného života.
Babiš řekl, že po více než čtyřech letech války si na konflikt mnoho lidí zvyklo a veřejná debata se často omezuje na požadavky na více zbraní, eskalaci a konfrontaci. Připomněl vysoké lidské ztráty, vysídlení milionů lidí i rozdělení rodin a zdůraznil, že válka ničí nejen infrastrukturu, ale i samotné základy společnosti.
Každý stát má podle premiéra právo se bránit, skutečnou výzvou je ale podle něj nalézt způsob, jak válku ukončit a vytvořit podmínky pro diplomacii. Evropa by podle něj neměla zapomínat, že jejím největším úspěchem nebyla vojenská síla, ale vybudování kontinentu založeného na spolupráci a usmíření.
Česká podnikatelská mise
Premiér Babiš před odletem do Gdaňsku prohlásil, že vláda chystá podnikatelskou misi na Ukrajinu, která by se měla týkat účasti českých firem na poválečné obnově země. Do Gdaňsku podle předsedy vlády jedou i zástupci Czech Health Technology Institute, Škoda JS, Tes Vsetín, Tedom a Mostárny Lískovec.
Babiš připojil, že český export na Ukrajinu v posledních letech roste a loni dosáhl 52 miliard korun. V roce 2024 podle Českého statistického úřadu české firmy na Ukrajinu vyvezly zboží za 44,7 miliardy korun, což bylo meziročně asi o čtvrtinu více.
Vývoz pojišťuje státní Exportní garanční a pojišťovací společnost. Babiš uvedl, že vláda plánuje navýšení kapitálu fondu Ukrajina na jednu miliardu korun. Žádné platební problémy ze strany ukrajinských firem Česko podle Babiše neeviduje.
„Chci podpořit zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny, máme skvělé podniky, skvělé technologie,“ řekl Babiš. Nadcházející konference se podle něj účastní zástupci firem sdružených do Czech Health Technology Institute.
Největší akce tohoto typu, píše Interfax-Ukrajina
Gdaňská konference by se měla stát největší z akcí tohoto typu, napsala agentura Interfax-Ukrajina. O tom podle ní svědčí i rekordní množství podaných žádostí o účast, okolo devíti tisíc žádostí. Polští diplomaté hovoří o více než pěti tisících účastnících. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba očekává, že celková hodnota kontraktů a dohod uzavřených na konferenci překročí 1,5 miliardy eur (více než 36 miliard korun).
Polská strana podle premiéra Donalda Tuska připravila okolo 200 dohod a úmluv. Na Ukrajině podle serveru Money.pl již působí zhruba 3600 polských firem.
Premiérku Svyrydenkovou doprovodí zástupci ukrajinských firem, vládní činitelé, poslanci a představitelé samospráv. Naopak nezúčastní se ministr zahraničí Andrij Sybiha. Mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj to vysvětlil tím, že osobní přítomnost ministra není nezbytná, protože důraz není kladen na diplomacii, ale akce je věnována především ekonomice, bezpečnosti, infrastruktuře, podnikání či humanitárním záležitostem.
Sybiha se angažoval ve sporu, který mezi Varšavou a Kyjevem vypukl poté, co polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání, Řád bílé orlice, v reakci na prezidentovo rozhodnutí udělit ukrajinské vojenské jednotce název Hrdinů Ukrajinské povstalecké armády (UPA).
To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků. Ukrajinci ale v současnosti, kdy se brání ruské agresi, vnímají příslušníky UPA především jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti.
Nawrocki pozvánku nedostal, uvedl server Wirtualna Polska
Na znamení solidarity se Zelenským vrátili polská vyznamenání další ukrajinští představitelé včetně tří bývalých prezidentů – Leonida Kučmy, Viktora Juščenka a Petra Porošenka.
Pozvánky na konferenci se rozesílají ve jménu Zelenského a polského premiéra Donalda Tuska, ale Nawrocki ani jeho tým žádnou nedostal, informoval v pondělí server Wirtualna Polska. Upozornil, že jde o neoficiální informaci.
Polský premiér Tusk o víkendu varoval, že současný konflikt mezi politiky v Polsku a na Ukrajině je strategická chyba, na kterou doplatí obě strany. Také uvedl, že spor těší ruského vládce Vladimira Putina.
Předchozí konference o obnově Ukrajiny se konaly v Římě, Berlíně, Londýně a v Luganu.
