Ústav pro studium totalit povede od května nový ředitel. Čelí však nařčení z plagiátorství

Čtrnáct let byl historik Ladislav Kudrna zaměstnancem Ústavu pro studium totalitních režimů. Od neděle instituci povede jako její ředitel. Ve funkci po osmi letech vystřídá Zdeňka Hazdru. I ten se do výběrového řízení znovu přihlásil, ale neuspěl.

„Z těch tří uchazečů, kteří předstoupili osobně před radu, tak pan docent Kudrna zaujal právě tím, že měl vizi. Měl vizi nejen směřování vědecké práce ústavu, ale i jeho nové organizace,“ vysvětluje výběr nového ředitele předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Eduard Stehlík.

Nový ředitel chce zúžit tematický záběr ústavu

Kudrna se profesně věnuje tématům druhého a třetího odboje, ale i undergroundu v totalitním Československu. Chce, aby se pod jeho vedením ústav zabýval právě vzdorem proti komunistické a nacistické represi. „Na ústavu funguje zhruba čtyřicet projektů, což je strašně moc, je to roztříštěné. Já ve své koncepci uvádím, že se chci soustředit na nějakých dvanáct hlavních témat,“ přiblížil svoji vizi Kudrna.

Podle zástupců vědecké rady končícího ředitele Hazdry se Kudrna dopustil plagiátorství - a to v úvodní kapitole své knihy Bojovali a umírali v Indočíně. „Vyjadřujeme pochybnost, zda je kandidát schopen garantovat plnění základních předpokladů profesionality práce historika. Vede nás k tomu případ plagiátorství Ladislava Kudrny, kterým se VR ÚSTR zabývá a konstatovala jednoznačně odborné pochybení,“ uvedla vědecká rada ústavu tento týden v prohlášení.

Kudrna, za něhož se postavila Rada ÚSTR, obvinění odmítá. „Ta publikace prošla pečlivou kontrolou ne jedním, ale dvěma antiplagiátorskými programy, které nezjistily sebemenší pochybení,“ kontruje nový ředitel ústavu.

Dalším cílem Kudrny je získat pro instituci nové sídlo. To původní na pražském Žižkově mělo v roce 2017 projít rekonstrukcí. Ta ale odhalila další problémy a z budovy nyní zbylo jen torzo.