Ústavní soud není prezidentský ani vládní, patří každému, zdůraznil Josef Baxa

Nahrávám video

Parlamentní obstrukce nemůže mít podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy podobu destrukce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na rozhodnutí soudu o snížení valorizace penzí. Stížnost proti ní podalo hnutí ANO, které ale neuspělo. Baxa taky řekl, že ho zaskočila razance nenávistných projevů, které na svoji adresu od lidí dostal.

Předseda Ústavního soudu si myslí, že rozhodnutí ohledně snížení valorizace penzí má přesah do budoucna a lze z něj podle jeho názoru vysledovat, jak Ústavní soud uvažuje a bude uvažovat. „Na jedné straně, nebyl to nejtěžší případ za třicet let, ale možná to byl případ, který vzbudil největší pozornost za poslední roky tím, že se týkal takové skupiny lidí,“ míní Baxa.

Míra agresivity, kterou verdikt vyvolal, Baxu zaskočila. „Nosím talár prakticky čtyřicet let, byl jsem dlouhý čas trestním soudcem. Soudil jsem různé násilníky, zloděje, lupiče i vrahy. Nikdy jsem na svoji adresu nedostal tolik urážlivých, nenávistných a výhružných projevů jako za poslední týden,“ přiznal.

Také uvedl, že zloba mezi lidmi, kterou rozhodnutí vyvolalo, je neuvěřitelná. „Jistě leckdo může prožívat výsledek řízení před Ústavním soudem podle toho, jestli si přál nějaký jiný, nebo nepřál, ale zpochybňovat instituce v jejich samotném základu, je velmi nebezpečné, protože Ústavní soud, a to chci zdůraznit a ohradit se, Ústavní soud nikomu neslouží. Není prezidentský, není vládní, ten patří každému a na to je třeba, aby se lidé spolehli a pořád z toho vycházeli,“ upozornil Baxa.

Celá řada zákonů může být hloupých, nekvalitních nebo zbytečných, ale přesto ani v takových případech není podle Baxy důvod zásahu Ústavního soudu. „Posuzujeme opravdu ústavnost a tady v tomto případě jsme dospěli k jasnému závěru, že ústavnost nebyla porušena v těch směrech, ve kterých výtky poslanců směřovaly. To znamená ke způsobu projednávání zákona, k parlamentní debatě a ke zpětné účinnosti. Ve všech těch případech jsme navázali na dosavadní judikaturu,“ upozornil.

Baxa ohledně obstrukcí řekl, že by Ústavní soud chránil právo menšiny, kdyby se zákony projednávaly ve sněmovně násilně přes noc bez možnosti parlamentní diskuze, ale i třeba veřejné diskuze. „Neměli jsme pocit, že by opozice zrovna úpěla, ale obstrukce nemůže být srovnatelná s tím, když zamknete dveře sněmovny a nikoho tam nepustíte a vypnete elektrický proud, aby se zákony nemohly projednávat, to přece nejde. Jistěže obstrukce v nějakém prostoru musí být, ale nemůže mít podobu destrukce, to nejde,“ konstatoval předseda Ústavního soudu.

Mandát ústavních soudců

Baxa je zároveň proti tomu, aby ústavní soudci mohli opakovat svůj desetiletý mandát. Pevně ohraničené funkční období je zárukou maximálně svobodného rozhodování, uvedl. Každý prezident republiky by si to měl uvědomovat a nevytvářet ústavním soudcům pokušení nabídkou druhého mandátu, dodal Baxa.

Ústavní soud se skládá z patnácti soudců, které prezident jmenuje na deset let, přičemž ústava opakování mandátu nezakazuje. Zatímco první polistopadový prezident Václav Havel dával soudcům možnost druhého mandátu, aktuální praxe je taková, že prezident tuto možnost nenabízí. Podle Baxy je to dobře.

„Když by to bylo zakázáno, tak bych to považoval za vrcholně správné. Ale ústavu bych kvůli tomu určitě neměnil, protože práce na ústavě je práce pro klidné časy a chladné hlavy a myslím, že v současné době nemáme ani jedno, ani druhé,“ řekl Baxa. „Dneska není nedostatek kvalifikovaných kandidátů a nikdo není nepostradatelný, takže já si myslím, že jednou a dost,“ dodal.

Patnáctičlenný tým Ústavního soudu se stal po generační obměně končících soudců znovu kompletním poté, co prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval ústavním soudcem Milana Hulmáka. Advokát se stal osmým soudcem soudu, kterého Pavel jmenoval. Prezident má letos navrhnout ještě další tři adepty na ústavní soudce. V červnu mandát skončí Vojtěchu Šimíčkovi a Tomáši Lichovníkovi, v prosinci Davidu Uhlířovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...