Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti náctiletých sourozenců, kteří chtěli od státu náhradu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým opatrovnickým řízením. Civilní soudy odmítly žalobu projednat, protože sourozenci pro svůj postup neměli souhlas opatrovnického soudu. Justice však porušila právo sourozenců na soudní ochranu, nyní musí znovu rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2.
Ústavní soudci poukázali na trend posilování role dětí v soudních řízeních, což se může projevit i častějším uplatňováním nároků v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým opatrovnickým řízením. „Stát se v tomto smyslu nemůže zbavovat odpovědnosti za svoji rozhodující úlohu v opatrovnických věcech a klást nezletilým nepřiměřené procesní překážky k uplatnění jejich práv,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy.
Stěžovatelé jsou sourozenci, kteří v listopadu 2023 podali samostatné žaloby. Každý žádal téměř 463 tisíc korun jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Opatrovnické řízení, které se jich bezprostředně týkalo, trvalo víc než čtyři roky. V době podání civilní žaloby bylo dívce šestnáct let, nyní už je zletilá. Chlapci bylo třináct, zatím je nezletilý. V řízeních je zastupovala advokátka na základě plné moci udělené jejich matkou.
Obvodní soud oba stěžovatele, respektive jejich matku, vyzval, aby doložili souhlas opatrovnického soudu s podáním žalob. Protože na opakované výzvy nezareagovali, obvodní soud obě řízení zastavil, což potvrdil odvolací Městský soud v Praze i Nejvyšší soud. Civilní soudy odůvodnily svůj postup odkazem na paragraf občanského zákoníku, který stanoví, že k právnímu jednání ohledně jmění dítěte potřebují rodiče souhlas soudu.
Ústavní soudci ale upozornili na dvě výjimky z tohoto pravidla. Souhlas není nutný, pokud jde o běžné záležitosti, anebo o „záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty“. Justice musí znovu zvážit, zda na žalobu sourozenců nedopadá druhá výjimka. Soudní poplatek totiž činí jen dva tisíce korun a případné další náklady řízení slíbila uhradit matka.
