Ústavní soud zrušil část zákona, o kterou se opírají bezdoplatkové zóny

Nahrávám video

Ústavní soud (ÚS) zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny sedmnácti senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům.

Řečí zákona se bezdoplatkové zóny nazývají „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“ – a fakticky jde o ty oblasti obcí a měst, kterým hrozilo, že se promění v sociální ghetta.

Samosprávy mohly díky zákonu o hmotné nouzi od roku 2017 požádat obecní úřad, aby nad určitou ulicí či čtvrtí bezdoplatkovou zónu vyhlásil. V praxi to znamenalo, že každému novému obyvateli dané oblasti nevznikne nárok na doplatek na bydlení. Omezení se týkalo jen nových nájemníků, nikoliv těch, kteří měli smlouvy z dřívějška.

Města v tomto opatření spatřovala možnost, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájmu, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Podle aktuálního nálezu ústavního soudu bylo ale opatření ústavně nepřijatelné.

Ústavní soud: Represe má být až poslední možnost

„Nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů (spojovanými se sociální turistikou), jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spojenou populací, nacházející se v postavení oběti těchto jevů,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jiří Zemánek.

„Chtěli jsme říci, že represe může přijít v úvahu až na konci. Nástroje, které jsou ústavně komfortní, jsou především prevence a sociální práce,“ dodal v rozhovoru pro Českou televizi a upozornil, že bezdoplatkový režim nedopadal jen na ty obyvatele, kteří mohou způsobovat problémy v soužití, ale i na další sociálně slabé skupiny, které doplatky na bydlení využívají, jako jsou matky samoživitelky nebo handicapovaní.

„Je to velmi nerovné zacházení s osobami, které jsou jinak v rovném postavení a trpí sociální nouzí,“ podotkl Zemánek. ÚS podle nálezu chápe pocity lidí, kteří „nemají zastání“ při řešení problémů sociálně vyloučených lokalit. K věci ale nelze přistupovat na úkor perspektivy sociální emancipace a sociálního smíru v obci, plyne z úterního rozhodnutí.

Spokojení senátoři

Praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizovaly nevládní organizace a poukazovaly na to, že se problém ubytoven neřeší, ale jen se přesouvá do jiných míst. U konstitučního tribunálu pak opatření napadla skupina sedmnácti senátorů.

Podle nich byl zákon útokem na lidskou důstojnost, porušoval princip rovnosti, byl v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, zasahoval do svobody podnikání a neplnil deklarovaný účel. V podstatě odpíral doplatek na bydlení některým lidem, kteří jinak splňují podmínky pro jeho přiznání a pomoc potřebují.

„Jasně se ukázalo, že jako nástroj, který měl pomoct bojovat obcím proti obchodu s chudobou, neuspěl. Počet sociálně vyloučených lokalit se nesnížil, podle přiznaných počtů doplatků na bydlení se zdá, že se počet lidí v těch lokalitách naopak mírně zvýšil,“ komentuje nyní ústavní nález senátorka Renáta Chmelová. „Jsem ráda, že máme všichni jasno, že vyhlašování bezdoplatkových zón v České republice není v souladu s ústavním pořádkem.“

Výhrady v obcích

Bezdoplatkový režim nejvíce využívaly obce v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a podle očekávání se právě samosprávy staví k rozhodnutí soudců nejkritičtěji. „Zákon byl problematický, to přiznávám, ale byla to zoufalá pomoc obcím, které si nevěděly rady se vznikajícími ubytovnami. O ústavní práva lidí, kteří bydlí v blízkosti ubytoven, se nikdo nezajímá,“ posteskl si bohumínský starosta Petr Vícha (ČSSD).

„Neberu to jako diskriminační záležitost,“ komentoval dosavadní praxi také znojemský starosta Jakub Malačka (ČSSD), který nyní očekává, že města začnou více využívat možnosti přestupkového zákona.

Podle kladenského primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno) znamená verdikt krok zpátky, který může způsobit růst kriminality. Bezdoplatkové zóny byly podle něj v podstatě jediné, co na takzvaný obchod s chudobou fungovalo.

„Stát takto dělá z normálních občanů, kteří jsou slušní a pracují, rasisty a extremisty a vytváří podmínky pro extremismus a rasismus. Klidně tady ústavní soudce na týden ubytuju, ať to sami vidí,“ řekl starosta Úpice na Trutnovsku Petr Hron.

Ombudsman je skeptický, Maláčová navrhuje vyvlastňování

Rozpačitě pak hodnotní postoj strážců ústavnosti také veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, jehož předchůdkyně ve funkci Anna Šabatová senátní aktivitu podporovala. „Věcné důvody, které vedly k zavedení tohoto zákona, bohužel shledáváme jako potřebné,“ konstatuje ombudsman. „Nález ústavního soudu problém vyloučených lokalit nevyřešil. Rozhodně to neprospěje tomu, aby byla podpořena právní jistota v obcích.“

S radikálním návrhem přichází sociálnědemokratická ministryně práce Jana Maláčová. Soukromé ubytovny pro chudé by chtěla vyvlastňovat. „Rychlým, správným a také systémovým řešením toho dnešního rozhodnutí je možnost státu vyvlastnit objekt za náhradu. Objekt, v němž vícero lidí, kteří v něm pobývají, pobírá dávky na bydlení. To je systémové opatření,“ uvedla v úterý ministryně.

Ve stovce tuzemských bezdoplatkových zón podle ní funguje jednaosmdesát ubytoven, z toho čtyřiatřicet v Moravskoslezském a čtrnáct v Ústeckém kraji, přiblížila Maláčová. Míní, že „společným nepřítelem jsou nepoctiví majitelé ubytoven“, kteří sestěhovávají lidi v tísni na jedno místo. „Možnost vyvlastnění se rovná vlastně ukončení obchodu s chudobou,“ je přesvědčena šéfka resortu práce.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupňů Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů. Odpoledne se ale mají objevit silné bouřky i krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 17 mminutami

ŽivěPrvní rekord padl už před devátou. Sledujte, jak rostou teploty

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána, do desáté dopoledne už totiž padly rovnou tři rekordy pro tento den.
před 2 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 5 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 16 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 16 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.